Page 15 - Chytrý Zpravodaj - Třebechovice červenec 2021

Třebechovické Haló 15

NĚCO Z HISTORIE

Co by mohly vyprávět třebechovické domy ….. (pokračování)
Dnes pokračujeme prvním domem za lékárnou a pokračujeme dál na západ.

Čp. 240 Čp. 241
V roce 1881 tuto nemovitost koupili Josef a Františka Zelení, v roce V roce 1879 se majiteli domu stali Jan a Marie Medkovi. V roce 1894
1899 se odevzdací listinou stal majitelem celé nemovitosti Josef. ho pak koupili Karel a Františka Pittrovi. Od nich ho v roce 1901
V roce 1912 smlouvou postupní přešlo vlastnictví na dceru Marii koupili Antonín a Marie Hladíkovi. V roce 1929 se majitelem stal je-
Prášilovou. Dalším vlastníkem domu bylo město – bytová správa. jich syn. K 22. prosinci 1949 byl zapsán jako majitel n.p. ZAZ. V roce
V roce 1993 byla nemovitost vrácena v restituci Milanu Balcarovi, 2003 dům od správce konkurzní podstaty koupilo město.
dědici původních majitelů, a ten ji v roce 1996 prodal Josefu a Jaro- Největší změnou prošel dům v roce 1894, kdy byla uskutečněna
slavě Václavkovým. V majetku rodiny je doposud. přístavba 1. patra. V roce 1902 pak majitel provedl vnitřní úpra-
Dnešní podobu dům získal v roce 1939, kdy Marie Prášilová necha- vy obytného domu. Jinými většími stavebními úpravami dům již
la celý původní dům zbořit a na jeho místě postavit tento. Do ulice do svého zboření v roce 2015 neprošel. Další stavby, přístavby,
se jedná o jednopatrovou stavbu, dozadu o dvoupatrovou. Další opravy atd. spojené s tímto číslem popisným se týkaly továrny
větší úpravy se týkaly prodejny v roce 1966. na kůže, která stála za domem. Stejně jako sousední dům čp. 242
V domě byl obchod mnoho let. Josef Zelený měl tkalcovství a ob- mnoho let chátral, další ránu mu zasadila povodeň v roce 1998.
chod se střižním zbožím, ve kterém pokračovala jeho dcera. Marie Město při koupi zamýšlelo jeho rekonstrukci, ale vzhledem k situaci
Prášilová měla v roce 1930 povolen prodej zboží střižního, galan- byla obě čísla popisná v roce 2015 zbořena.
terního a pleteného. 8. listopadu 1949 zde byla otevřena prodejna V přízemí byl původně obchod, ve kterém majitel prodával výkroje
stranické literatury. Další obchod, který tu byl, byla prodejna ovoce kůží, biče, řemeny a další kožené výrobky. Po zrušení obchodu se
a zeleniny, ve které byl vedoucím František Kořínek, po něm jeho prostor upravil pro kancelář. V ní pracoval např. František Podolník,
paní. Prodejnu zde v roce 1957 otevřel Královéhradecký obchod nebo paní Kupková z Blešna. Nad obchodem byl byt.
ovocem a zeleninou. V roce 1966 zde pak třebechovické Komunál- V roce 1890 zde bydlela majitelka cukrářství Anna Pittrová, její syn,
ní služby zřídily novou květinovou síň, která byla otevřena těsně hodinářský mistr, Karel Pittr s manželkou Františkou a dcerou Ma-
před Dušičkami. Do roku 1969 v ní prodávala Miloslava Rückero- rií, dále hodinářský tovaryš Josef Lubas. Po roce 1901 tu bydleli až
vá, po ní mnoho let Eva Lakosilová. Květinovou síň tu najdeme do roku 1963, kdy se museli z domu odstěhovat, majitelé. Jejich byt
i dnes, od roku 1991 ji však provozují manželé Václavkovi. Z dalších pak obývali Miroslav a Marie Haškovi s rodinou. Miroslav Hašek zde
prodavaček si můžeme připomenou např. Věru Kopeckou, Blanku žil až do roku 2010.
Zabloudilovou, Věru Fryntovou, Ludmilu Hekerlíkovou, Miroslavu Kancelář byla po roce 1948 zrušena a prostor se upravil pro bydle-
Václavkovou, Drahomíru Hansíkovou, Alenu Karešovou či Hanu ní. V průběhu let zde bydleli např. Burešovi, Píšovi, Pavlíkovi, Ladi-
Moravcovou. slav Vodochodský a další.
V roce 1890 zde bydlel Josef Zelený s manželkou Františkou a čtyř-
mi dětmi a také matka jeho manželky, Josefa Linhartová. V roce
1921 tu byl uveden, stejně jako v roce 1930, Karel Prášil, jeho man-
želka Marie a jejich syn, zubní technik, Karel. Ten se bohužel ne-
vrátil z koncentračního tábora a jeho maminku to těžce zdravotně
poznamenalo. Později tu byly obecní byty, bydlela tu např. rodina
Roudných, Ráczovi, Šmídovi a další.

Domy čp. 241 a 242 před zbořením

Čp. 242
Majitelem tohoto domu byl od roku 1860 Josef Hájek a od roku
1893 pak Antonín a Anna Hájkovi. V roce 1904 se pak vlastníky stali
Jan a Anna Jahodovi. V roce 1906 odevzdací listinou přešla čtvrtina
na syna - Jana Jahodu ml. a čtvrtina na syna Rudolfa Jahodu. Druhá
polovina domu byla rozdělena stejným dílem v roce 1919. Smlou-
vou směnnou z roku 1918 se dalším majitelem stal majitel soused-
ního 241. Další vlastnictví a osudy domu jsou shodné s čp. 241.
Patrovou podobu získal dům v letech 1893/1894 a vzhled nezměnil
až do zboření v roce 2015.
Ještě než se stal dům součástí továrny na kůže, tak zde měl svoji
ševcovskou dílnu Antonín Hájek a také zde byla uvedena k roku
1899 kořalovna, kterou vlastnil Václav Havlík.
Dům čp. 240 (konec 60. let 20. století) V roce 1890 tu bydlel obuvnický mistr Josef Hájek s manželkou
Čp. 240 je jediným domem, který v této části ulice stojí, protože ani Antonií, jako nájemník Antonín Hájek asi syn obuvník s manžel-
další dům, či spíše dvojdům s čp. 241 a 242 již nestojí. kou Annou a dětmi Františkem a Anežkou, obuvnický učeň Václav