Page 32 - Chytrý zpravodaj - Suchdol nad Lužnicí 07/2022

Fórum občanů

Barikáda a další historky

Miroslav Březina pátračce, která měla místo blinkrů podlouhlé Veselé historky však většinou vznikají v hos-
směrovky, které při zapnutí lítaly nahoru a dolů. podě u piva. Přivanou nenápadně a ty dobré se
Ruka spravedlnosti došla k závěru, že příčinou uchytí nadlouho. Nedaleko od nás bydlel vážený
e krásný, slunečný dvanáctý den června bouračky bylo prasklé brzdové lanko na sanitce. pán, myslivec a zachtělo se mu slepiček. Občas je
a hic. Jedu z Facek „dolu“ na fotbal. Na Vím, že zátaras tvořily sloupy – klády silné asi střílel flintou přímo ve slepičárně, ale mimo Su-
kole se dolů se jede dobře. Opačná cesta 30 cm, jedna vedle druhé těsně u sebe, zapuštěné chdol. K výpravám mu sloužil jeho trabant. Tu
Jze Suchdola nahoru už je nahávější, ale do země a sahající do výšky asi dvou metrů. Klá- flintu mu pak vzali a měl z toho velkou ostudu.
co bych neudělal pro svý tělo. Snad můj výlet dy byly natěsnány ve dvou řadách. Mezi oběma Někdy, když procházel po Suchdole, tak se ozý-
nedopadne jako před čtrnácti dny. Přijel jsem řadami byl asi půlmetrový prostor, u dna čás- valo skryté „kokodák“! A občas na něj někdo
na hřiště a tam nikdo. Ani hráči, ani diváci. Jen tečně zasypaný, do kterého by se založily kmeny kdákal i veřejně.
u hospůdky za šatnami hráčů je pohyb, čepují a silnice byl se tím přehradila úplně. Ve středu Za mých mladých let vznikaly různé prav-
pro štamgasty. Ale taky dobře, zajedu aspoň za silnice byl v barikádě vynechaný průjezd, široký divé historky. Přidám ty, co se utvářely kolem
bráchou na Gráfovec. Druhý den se od známého tak akorát pro jeden náklaďák. Proto občas taky mužského pokolení na Šmelcovně (nebo pár ki-
dozvím, že se hrálo už v sobotu, kvůli zápasu na- někdo do klád štrejchnul. lometrů kolem). Na nádraží se zastavoval cestou
šich hokejistů na mistrovství světa. Známý taky Barikáda stála na silnici v úrovni Košťálů z práce dobrák Honza. Byl svobodný, už postarší,
přišel, ale hřiště bylo bez aktérů. Čutálisti tak při- stavení. Z druhé strany silnice bylo Jezárko, jeho tak kam by spěchal. Doma jej čekala jen udřená
šli o skromnou finanční podporu. Dříve bývaly voda tenkrát sahala až k silnici, žádná navážka máma. Tady bylo veselo a pivo dobře vychlazený.
rozvěšené plakáty nebo informoval místní roz- tam nebyla. Kvůli vodě byly podél silnice ka- Šenkýřka paní Jindrová se za pípou uměla otá-
hlas. Ten ale na Fackách zase nejde. menné patníky a do nich byly zasazeny klandry čet. Domů někdy dojel na kole, někdy šel pěšky
Dnes se ale hraje. Diváci a hráči jsou na svých z kolejnic. a kolo mu bylo oporou. Vždy došel, neměl to
místech. Hrají tu Ledenice. Na hřišti jsem se za- Abych se dozvěděl ještě něco víc, tak jsem daleko. Jednou se na něj domluvili kamarádi
stavil s Jirkou Jindrů od lesa. Sledujeme, co se navštívil pana Košťála, odpočívajícího v chládku a tajně mu na kolo připevnili poznávací značku
děje na „pažitu“, a trochu povídáme. Během řeči doma. Poznal mě, bydleli jsme nedaleko od sebe. s nápisem „10x10 stupňových piv“ a místo řídí-
se mě zeptal, zdali si pamatuji „barikádu“ u Jezá- Působí sympaticky, svěže, nikdo by mu nehádal tek mu namontovali volant z auta. Honza to bral
rka, že se v hospodě u piva přel s chlapama, a ti těch 95 let. Pořád ještě jezdí na kole. Řeč přišla legračně. Číslo sundal, ale volant si nechal a pou-
nevěřili, že tam barikáda na silnici byla. Říkám: na barikádu a pěkně jsme si popovídali. Pověděl, žíval jej zručně.
„Byla tam, vždyť jsme po ní jako kluci lezli!“ Jir- co jsem nevěděl: U barikády se stala ještě jiná ne- Anebo: Jistý Karel, železničář, myslivec, si uží-
ka dodává: „A taková barikáda byla i za Tuští.“ hoda. To tenkrát přijížděl od Třeboně k barikádě val života. Pořídil si, řeknu přítelkyni. Za dárky
„A zajímalo by mě, od kdy tu stály.“ „To nevím, náklaďáček. Od Suchdola taky něco přijíždělo. pro ni nešetřil, byl to dobrák, skoro světák. Peníze
snad někdy před Mnichovem?“ „Ale zase na Řidič náklaďáčku byl nucen prudce zabrzdit vybíral ze společné vkladní knížky. Za čas chtěla
konci války tudy mohl normálně projet německý a závozník, pan Soudek z „Mexika“, vylétl před- jeho manželka z knížky taky vybrat a s hrůzou
tygr.“ (To byl jeden z tanků z vojenského trans- ním oknem ven. Naštěstí se nepořezal, byly něja- zjistila, že stav na kontě je nulový. A jeho milá se
portu, který v květnu 1945 zastavil na nádraží ké modřiny, ale nic vážného. Ještě jsem se pana řídila heslem: Není peněz, není lásky. A to byl ko-
v Suchdole a nakonec skončil v bahně pod Tře- Košťála zeptal, od kdy na Šmelcovně ta barikáda nec Karlovým výletům.
tím rybníkem.) Tak jak to vlastně bylo? byla. Už to nevěděl přesně, ale řekl, že asi od toho Po válce v Suchdole zakotvil mladý muž pů-
Mezitím naši hoši zápas zvládli a Ledenice roku, co tu zvítězil Vítězný únor, nebo možná vodem z Beneluxu, namluvil si na nucených pra-
prohrály 2:1, odjížděli smutný. „Míro, hlavně později. Bylo to na začátku studené války. Západ- cích v rajchu suchdolské děvče a oženil se s ním.
o tom napiš do zpravodaje, ať to ty nevěřící To- ní „imperialisti“ k nám přes hranice posílali balo- Česky uměl, ale pořád se mu do toho pletl rodný
máše přesvědčí!“ Tímto plním kamarádovi jeho ny s letáky (jak jsem psal v předchozím článku). jazyk. Byl ale také silný karbaník a jeho domé-
přání. A barikáda byla asi postavená proto, kdyby tábor nou byl hotel Lužnice. Tuto historku mám taky
Pamatuju si, že jsem se jako malý jednou od- míru navštívili osobně. Barikáda mohla stát asi z druhé ruky – bylo to snad při mistrovství svě-
poledne poflakoval u Jezárka. Najednou jsem za- deset let, starý klandr podél Jezárka dalších deset ta v hokeji v roce 1969, kde naši tenkrát porazili
slechl velkou ránu a náraz. Koukám a v barikádě let a nakonec zmizely i kamenné patníky, které si Sovětský svaz. Tak to v hospodě štamgasti slavili
je napasované auto, ve směru od Třeboně. Běžím odvezl pan Mraček. vším, co teklo. Hlavně pivem, a s pivem roste ná-
tam a vidím sanitku řidiče pana Dugy ze Such- Takže, hoši, věřte nám tu barikádu. Máme to lada i síla. Začalo se zpívat a zaznělo i něco pro-
dola. Stál u nabouraného a pokřiveného předku potvrzený i od pana Košťála. Přidám další histor- tistátního, prý na adresu Brežněva. Kdosi zavolal
sanitky a nadával. Kouřilo se z chladiče. Mezitím ky: Při povídání se pan Košťál najednou zasmál, bezpečnost (SNB), hoši přijeli, snad padla i ně-
už přichází řidič auta, který měl přednost, proto- když si vzpomněl na figurku, pana Ambrože ze jaká rána obuškem. Když mělo dojít na našeho
že obě auta by se do průjezdu nevešly. Pan Duga Šmelcovny (taky jsem ho zmiňoval v předcho- „Holanďana Tonyho“, tak ten zvedl ruce a křičel:
hlasitě a rozrušeně svou zvláštní češtinou vysvět- zích vzpomínkách), který byl povahou trošku „Já nezpívala, já jen jen říkala lalala!“ Tahle věta
loval, že brzdil, a nic. Druhý řidič pokyvoval, že podivín. Kdysi chodil v okolí Benátek s trasírka- se v Suchdole stala okřídlenou.
viděl, jak Duga několikrát dupe nohou na pedál, ma a jako vytyčoval budoucí silnici vedoucí přes Jak říkával pan Týcl z Tuště: „Když v tej hos-
až si málem kolenem vyrazil zuby. Očumoval pole a louky místních sedláků. Ti o tom nechtěli podě je tak krásně!“ Ten chodil na pivo do hotelu
jsem tu s ostatními zvědavci, dokud nepřijeli ani slyšet a za změnu trasy silnice mu strkali do Lužnice (dnes tam stojí hala „Feltna“). Prostě, ob-
vyšetřovatelé. Příslušníci veřejné bezpečnosti ze kapes peníze. Žádná nová silnice nebyla, ale pe- čas se tu dělo všelicos. Jinde jistě taky, ale o tom
Suchdola, Touš a Apfelthaler, dorazili v zelené níze si ponechal. tak nevím.

32 Suchdolský zpravodaj | červenec 2022