Page 17 - Chytrý zpravodaj - Rudník 02/2026

Z Rudníku do dvou pekel:

příběh zapomenutého krkonošského

„Španěláka“ Emila Jünglinga

Letos 17. července uplynulo 90 let od gádu. Část jednotek zůstala ve
vypuknutí španělské občanské války. vnitrozemí, jiné byly odříznuty
Nacionalistická fašistická junta, v Katalánsku – mezi nimi i Emil
později v čele s generálem Frankem, Jüngling. V zoufalé situaci, kdy re-
tehdy povstala proti demokraticky publikánská armáda potřebovala
zvolené vládě Španělské republiky každou bojeschopnou ruku, byl ze
a od počátku se těšila rozsáhlé vojen- zbytků 129. mezinárodní brigády
ské podpoře nacistického Německa sestaven česko-balkánský prapor,
a fašistické Itálie. známý také jako Batallón Divisio-
nário, protože nepodléhal žádné
Demokratické státy Evropy se v duchu brigádě, ale přímo divizi.
zbabělé politiky appeasementu a nevmě- V jeho řadách se Emil Jüngling 1
šování od republikánského Španělska v létě 1938 zúčastnil bitvy na Ebru,
odvrátily. Nebezpečí šířícího se fašismu nejkrvavějšího střetu celé občan-
však nenechávalo chladnými desetitisíce ské války. V září zde při tvrdých bo- byl opakovaně napadán spojeneckými
lidí po celém světě. Od podzimu 1936, kdy jích severně od vesničky Corbera d'Ebre, letouny i odbojáři, mnoho lidí zemřelo,
vznikly takzvané „mezinárodní brigády“, kde prapor odolával pětinásobné přesile někteří byli popraveni a přibližně dvě stě
začali do Španělska proudit dobrovolníci nechvalně proslulých marockých legio- vězňů dokázalo s pomocí francouzských
z celého světa, aby zde bojovali za svo- nářů, utrpěl zranění. Bitva na Ebru, která civilistů, železničářů a odbojářů uprch-
bodu a demokracii. Celkem jich – počí- si vyžádala kolem sto tisíc mrtvých, ne- nout. Emil Jüngling mezi nimi bohužel
táme-li kromě vojáků také zdravotníky, zvěstných a těžce raněných, patřila k nej- nebyl. Do koncentračního tábora Dachau
administrativní pracovníky či různé po- brutálnějším střetům moderních dějin. dorazil 28. srpna 1944 ve zbídačeném sta-
mocné síly – dorazilo na 60 tisíc z více Pro Emila Jünglinga to však nebylo po- vu a obdržel vězeňské číslo 94122.
než padesáti zemí. Mnozí byli mladí levi- slední peklo. Po rozpuštění mezinárod- S podlomeným zdravím zde Emil Jüng-
coví idealisté či komunisté, ačkoliv mezi ních brigád v listopadu 1938 a postupném ling živořil nejprve na bloku 9, později na
přibližně 2500 dobrovolníky z tehdejšího kolapsu Španělské republiky následoval bloku 21. Dne 1. března 1945 byl přesunut
Československa počet komunistů nikdy útěk do Francie, kam se pravděpodobně na nemocniční blok 23 – místo, které se
nepřesáhl polovinu. dostal v únoru 1939. Francouzská vláda v Dachau rovnalo téměř jistému rozsudku
Jedním z těch, kteří přišli „k Madridu považovala uprchlíky z republikánské- smrti. Tam, v prostředí utrpení, hladu, ne-
bojovat za Prahu“, byl i třiadvacetiletý ho Španělska za „nebezpečné elementy“, mocí a naprostého vyčerpání, strávil své
strojní zámečník Emil Jüngling z Rudní- a tak byla většina z nich, nezřídka s celý- poslední dny.
ku. Narodil se 19. listopadu 1914 do rodiny mi rodinami, internována. Emil Jüngling Pozemská pouť Emila Jünglinga, ro-
zdejšího sudetského Němce Emila Jüng- skončil jako tisíce jiných za ostnatým drá- dáka z Rudníku, antifašisty a muže, kte-
linga a jeho ženy Marie, rozené Köhlero- tem internačního tábora Gurs. rý odešel bojovat za hodnoty svobody
vé, která pocházela z nedalekého Proseč- Mezitím došlo v březnu 1939 k okupaci a demokracie, skončila v úterý 6. března
ného. O jeho dětství víme jen málo; jisté Československa, vzniku protektorátu Če- 1945 v 7.15 ráno. Vězeňský lékař a válečný
však je, že po vyučení pracoval jako dělník chy a Morava a 1. září potom k vypuknutí zločinec SS-Hauptsturmführer Eisele do
a že se nadchl pro levicové ideály. Zřejmě druhé světové války. Dne 14. prosince 1939 úmrtního protokolu stroze zapsal: „Se-
i proto vstoupil do komunistické strany. vstoupil Emil Jüngling v Gursu do řad čes- lhání srdce v důsledku diabetického kó-
Po Vánocích 1937 opustil vlast a polole- koslovenské zahraniční armády a obdržel matu.“ Za tímto chladným úředním kon-
gální cestou se dostal do Paříže, kde v ná- číslo K246. Jeho osudy během nešťastné statováním se však skrývá příběh člověka,
borovém centru vstoupil do řad interbri- francouzské kampaně však zůstávají ne- který se navzdory svému původu, době
gád. Do Španělska přicestoval 6. ledna jasné. Jisté je, že se mu po porážce Francie i okolnostem rozhodl postavit zlu čelem
1938 a po výcviku byl zařazen k 129. bri- v létě 1940 nepodařilo uprchnout a opět – a zaplatil za to životem.
gádě jako pěšák 2. roty praporu T. G. Ma- skončil za ostnatým drátem – tentokrát Emil Jüngling se nikdy nevrátil do rodné-
saryka. Právě v této jednotce prodělal svůj v koncentračním táboře Le Vernet neda- ho údolí pod Krkonošemi. Jeho jméno však
křest ohněm v bojích na aragonské frontě. leko Toulouse. Podmínky během války zde zůstává připomínkou toho, že i obyčejný
V dubnu 1938 se frankistům podařilo byly pro tisíce vězněných naprosto otřesné. člověk z malé obce může sehrát mimořád-
frontu prolomit a tím i rozdělit 129. bri- V roce 1944 se spojenci vylodili v Nor- nou roli v zápase o svobodu. A že dějiny
mandii a začalo osvobozování nejsou jen velké bitvy a slavná jména, ale
Francie. Naděje vězněných především osudy těch, kteří měli odvahu
však vzaly zasvé 30. červ- jednat, když většina politiků od hrozby zla
na, kdy bylo posledních 400 a bezpráví jen pasivně odvracela oči.
vězňů, včetně Emila Jüng-
linga, nacisty odvezeno do Pavel Kocián
Toulouse a naloženo po se- Krkonošské muzeum Vrchlabí
dmdesáti do dobytčích va-
gonů transportu směřujícího 1 Vojáci 129. mezinárodní brigády odcházejí
do Dachau. Tento transport, na aragonskou frontu. 22. března 1938.
který vyjel 3. července 1944 Z archivu Javiera Codina-Lopeze.
v 18 hodin z nádraží Raynal, se 2 Českoslovenští interbrigadisté
do dějin zapsal jako Le train ze 129. brigády na Aragonské frontě,
2 fantôme – Vlak duchů. Cesta 1938. Ze sbírek Asociación de Amigos
trvala téměř dva měsíce, vlak de las Brigadas Internacionales.

Rudnické noviny | 2/2026 17