Page 15 - Chytrý zpravodaj - Prusinovice 01/2025

Předání dárku paní Heleně Fibingerové

Den D nastal 22. února a já měla za úkol předat
dárek od dětí z družiny mému velkému vzoru, paní
Heleně Fibingerové. Ta měla v Prusinovicích opravdu
dost náročné sobotní dopoledne, nicméně si našla
chvilku a naše malé povídání jsem zakončila předáním
společné práce školní družiny.
Byla dojatá a překvapila nabídkou uspořádání be-
sedy ve škole. Měla jsem možnost nahlédnout, s jejím
svolením, do nabitého diáře a po výměně našich te-
lefonních čísel jsme se domluvily, že pokud to půjde,
určitě ji v Prusinovicích uvítáme dřív, než opět za rok
na Rohálovské desítce.
Dagmar Lipnerová

Takový obyčejný den

Pracovní den, týden, měsíc a osm- V šatnách posbírám popadané ten, předávám úkoly rodičům pro jejich
náctý rok… Přicházím do školy, stále asi bundy, ostatní doplňky, srovnám boty marody, do toho zkorigovat děti na
550 kroků, necelých 250 metrů, někdy a poprvé tento den vytírám šlápoty doučování, kroužky, ZUŠka, upozorňuji
to zvládnu do pěti minut a jsem v oče- a vylité pití. Vytřídím plasty a papír, za- plaváčky, aby nezapomínali mokré věci
kávání, co mně dnes a další dny čeká. píšu a odnesu elektroodpad, ale ještě z bazénu. Družinové děti se uklidí do
Tady se určité situace opakují, ale před tím vším moje první dávka kofei- svých oddělení a já začínám uklízet tam,
vždy se děje něco nového. Nicméně nu. Procházím první patro a zjišťuji, kde kde už nikdo není. Do toho neustále
ráno je pro mě stále stejné… uvařím si co chybí, co je potřeba doplnit, něco někdo zvoní, vyřizuji vzkazy, opět pře-
první hrnek čaje, nacpu klíče do kapes přitáhnu, povolím, opravím a vše si píšu dávám úkoly, sem tam slyším a vyřídím
a pokořím tento den poprvé všech 64 na lepící lístečky, kterých mám plnou telefonát v ředitelně.
schodů po celé budově. Dvakrát týd- nejen nástěnku. Doba odchodu posledního obyva-
ně ještě k tomu nakouknu do kotelny, První zvonek, pohled do aplikace tele družiny se přiblížil, už i paní uklízeč-
protože to je docela důležitá místnost a kamery mi ukazuje, že je to jen pilná ka odchází a sborovna taktéž zeje prázd-
a dnes vidím, že co svítit má – svítí, nic maminka, která přinesla svému miláčko- notou. Rozloučení s Martinou a jsem
nebliká, nic neteče, žádná chyba se vi sešit a chybějící svačinu. Proneseme tady opět sama… Závěrečný úklid je fajn
nezobrazuje, takže moje duše je klidná spolu pár slov a už zvoní na přestávku, už jen proto, že mi po umyté podlaze
a pokračuji. Teprve až odemknu všech- takže opět nahoru a předávám věci ne- nikdo neťapká, opět zkontroluji vše, co
ny dveře, tak potom rozsvítím celou šťastníkovi… Odměnou je mi poděko- má být na noc vypnuté, a ještě mrknu
budovu, která svým světlem jako ma- vání a úsměv. Pak nachystám jídelnu, na plán na zítřek… Zařídit další z pra-
ják láká ty moje malé námořníčky ke zvládnu jeden služební telefonát, jsou videlných revizí, znovu urgovat opravu
vzdělání. i dny, kdy stihnu zajít na poštu. Jednou okapu, zkontaktovat elektrikáře, domlu-
První vlaštovka je tady, Martina, za dva týdny jako vždy přijede pozdě vit odvoz vyřazených věcí, přenést školní
což znamená ranní družinu a už se řítí projekt Ovoce a mléko do škol, ale stí- poštu z ředitelny ke mně na stůl, proto-
první pár dětí, někdo je ospalý a una- hám převzít, spočítat, rozdělit a roznést. že na tohle fakt zapomínám. V termínu
vený, někdo plný elánu a energie. Paní Dopiju si studené kafe a odcházím plaveckého výcviku sem tam rozvěsím
učitelky chtějí taky do školy, ve sborov- na chvilku domů. Dopoledne bylo cel- zapomenuté mokré věci radiátory…
ně v rychlosti proberou pracovní věci kem v poklidu, žádné zvracení, žádné Pracovní den končí, zamykám, od-
a zmizí ve svých třídách. Půl osmá se odchody nemocných dětí domů… ani cházím. Na chodníku se vždy otáčím
přibližuje a škola se zaplňuje. Pomáhám toho sněhu nebylo letos tolik (jinak tu a sjedu pohledem celou budovu, všech-
tu se zaseknutým zipem na bundě, tady bílou nadílku odklízím většinou už v pět na okna zavřená, nikde se nesvítí, a tak
se špatným zapínáním na aktovce, vý- ráno), jinak poslední dobou se stává je to v pořádku. Teprve až po tomto
jimkou nejsou ani zauzlované tkaničky, pravidlem odklízení psích hromádek rituálu v klidu odcházím domů. Tahle
najdu odložené papuče. Už jsem i po z chodníku kolem školy. práce mně neskutečně baví, miluji tuhle
ránu umývala jedny klučičí boty, které Čas doma uteče hrozně rychle a na školu, zbožňuji „moje“ děti, je mi tady
se nějakou náhodou prošly po mokrém oběd už jsem zpátky ve škole a začíná neskutečně dobře.
oraništi. Zvonění v 7:45 a nastává ticho. další směna. Pomoc s dozorem u ša- Dáša Lipnerová - školnice

15