Page 3 - Chytrý zpravodaj - Přeštice říjen 2021
P. 3

PŘEŠTICKÉ NOVINY | ŘÍJEN                                                                                                                       | 3


       Já jsem tady spokojený, chybí mi jen obchvat



        Dokončení ze str. 1       neobvyklého?    Utkvělo  nili. V té době nějaký hendikep   Nevím  přesný  počet  členů,   Udržují  si  místo  na  mapě,  ale aspoň něco.  Kdyby tu byl
        Ještě stavíte modely?     vám něco v paměti?        nikdo neřešil, a když šli kluci  s  fotbalem  jsme  dva  největ-  které jim podle velikosti patří.  obchvat, tak by se dalo v kli-
        Ještě lepím. V podstatě jsou   Že to býval okres bez okres-  hrát házenou, šel jsem s nimi.  ší oddíly. Národní házená je,  Kdyby to bývalo okresní měs-  du bydlet i na náměstí. Dneska
       to  stavebnice,  které  dávám  ního  města.  „Okres“  sídlil  Nikdy jsem ani neměl zájem,  i přes omezení, v dobré kon-  to, byl by tu dříve jiný rozvoj,  bych  tam  nekoupil  dům,  ani
       dohromady a největší piplačka  v  Plzni.  Je  to  taková  zvlášt-  aby  mě  ve  škole  osvobodili  dici. Zůstala mládež, i dospě-  vybavení.  Ale  já  jsem  tady  kdyby  byl  „za  korunu“.  Těch
       je  asi  to  barvení.  Namalovat  nost, ale všichni si na to zvykli  z tělocviku. Házenou jsem hrál  lí.  Ti  se  teď  ale  špatně  hod-  spokojený.  Jen  ten  obchvat  patnáct tisíc aut nebo kolik, co
       mrňavého  pilota  zabere  dost  a nakonec to nikomu nepřipa-  aktivně  dvacet  pět  let.  Pouze  notí, dva roky nedohrály své  chybí.  Pamatuji  dobu,  někdy  jich tam projede za den, to je
       času. Ale lepím, jen když mám  dalo  divné.  A  všude  žili  lidé,  jsem  nebyl  na  vojně.  Dokon-  soutěže.  Před  covidem  muži  kolem  pětaosmdesátého  roku,  katastrofa.
       náladu. Dneska to mám snazší,  stejně  jako  dnes,  takže  bylo  ce  jsem  absolvoval  pozem-  získali tři tituly mistrů I. ligy,  kdy nám novinářům na KNV   (neprošlo korekturou)
       mám v domě víc místa, nemu-  o čem psát.             ní  výcvik  pro  svazarmovské  medaile  pravidelně  získáva-  ukazovali  plány  na  obchvat   Ľubomír Smatana
       sím sklízet ze stolu, jen zavřu   Proč jste po roce 1990  parašutisty, jen do letadla mě  jí i ženy. Každoročně nějaký  obcí  až  do  Klatov.  Měla  to   reportér
       barvy. Někdy u toho vydržím  přestal  v  novinách  pra-  už „nepustili“.        republikový titul přiveze mlá-  být  sice  jen  dvouproudovka,   Českého rozhlasu
       hodinu,  protože  mi  to  nejde  covat?                I  s  vaším  hendikepem  dež.
       od ruky a někdy mě to chytne   Došlo  ke  sloučení  týdení-  děláte  tedy  vše  bez   Chystáte nějakou inves-
       a končím ve dvě v noci.    ků, snižovaly se počty. Volné  omezení?              tici v házené?
        Znáte  v  Přešticích  víc
       takových nadšenců?
        Přiznám  se,  nevím.  Jsem
       takový  „samotář“.  Nezúčast-
       ňuji  se  soutěží,  lepím  si  pro
       radost.  Dělám  jen  druhou
       světovou válku a pár let před
       ní.  S  malou  jednomotorovou
       stíhačkou  strávím  tři  večery.
       Čtyřmotorový bombardér trvá
       minimálně týden.
       Na fotkách se poznáte
        Co  fotografujete  nej-
       častěji?
        Z devadesáti procent jsou to
       reportážní fotky. Hodně z akcí,
       o kterých také píši do Přeštic-
       kých  novin,  Deníku,  šéfuji
       Dnešickému  zpravodaji.  To
       souvisí  s  mojí  bývalou  a  tro-
       chu i současnou profesí a záli-
       bou.  K  tomu  fotím  krajinky,
       když jezdíme po výletech. Ale
       nejsem vyložené krajinář.
        Takže  na  každé  vaší
       fotografii je člověk?
        Až na výjimky ano. Na výsta-
       vě  jsou  především  reportážní
       fotky.  Výstava  je  rozdělena
       na dvě epochy. Na černobílou
       a  barevnou.  Černobílé  fotky
       pocházejí  ze  soutěží  a  výstav
       z té doby. Jsou tam fotky hod-
       ně z házené, z táborů, portré-
       ty,  zabijačka,  ale  i  kulturní  redaktorské místo nebylo a já   Jasně. O házené jsme už mlu-  Chtěli  bychom.  V  nové
       a politický život tehdejší doby.  nechtěl  sedět  osm  hodin  na  vili. Nevyhýbal jsem se žádné-  budově by byly nové prostory
       Vybíral jsem, aby to byl prů-  židli  jako  korektor.  Tak  jsem  mu pohybu, sportu. Chodil jsem  rozhlasu,  další  šatny  a  samo-
       řez  dobou,  třeba  pionýrský  skončil  a  úplně  otočil  život,  i dálkové pochody, nejdelší byl  zřejmě větší technické zázemí.
       slib, oslavy výročí, dnes to má  třeba  v  rodinné  firmě  jsem  ze  Špičáku  do  Chlumčan,  to  Projekt  máme  namalovaný,
       už  i  historickou  vypovídací  prodával  barvy.  Dnes  se  jako  organizovalo  Železniční  stavi-  teď jen sehnat peníze. Vlastní
       hodnotu.                   „free  lance  journalist“  nejde  telství Chlumčany.  Teď už ale  šatny máme nové, kolaudovali
        Poznají se tam přeštičtí?  uživit,  snad  jen  pokud  pra-  dálkové nechodím, jen vyráží-  jsme v roce 2009. V porovná-
        Určitě  poznají,  především  cujete  pro  bulvár.  Dříve  byli  me  na  výlety,  trochu  sportuji.  ním s ostatními házenkářskými
       házenkáři.                 „dopisovatelé“  a  jejich  člán-  Během epidemie, při zákazech,  oddíly  v  republice  ale  máme
        To jsou i snímky z dob,  ky a fotky honorované. Takže  jsem  „osedlal“  rotoped  nebo  velice dobré zázemí.
       když  jste  pracoval  pro  nyní  je  to  spíše  moje  „novi-  chodím se psem.    Vy  po  rozvodu  žijete
       noviny?                    nářské  srdíčko“  fotografovat   S házenou na věčné časy  se  čtrnáctiletou  dcerou.
        Určitě. Třeba fotky ze seriálů  a  psát  pro  noviny  zdarma.                  Jaké to je, sám vychová-
       ,,Den  ve  školce“,  „Spolužáci  Na  druhou  stranu  mě  noviny   Jaká byla úroveň přeš-  vat dceru?
       a kantoři“, „Výročí“.      v  devadesátkách  pomohly  při  tické házené v té době?  Naštěstí  je  rozumná.  Máme
        A barevné?                přechodu  na  digitální  fotku,   Přeštická  národní  házená  si  to  takhle  čtvrtým  rokem.
        Ty  jsou  tak  z  posledních  protože  jsem  třikrát  kliknul  dlouhodobě drží vysoký stan-  Řekl  bych,  že  ji  vychovávám
       deseti dvanácti let. Opět hlav-  „myší“ na počítači a fotka byla  dart.  Mám  nějaké  medaile  na  přátelské bázi. To jsem se
       ně reportážní, z dění ve městě.  v  redakci.  Jinak  jsem  „stará  v kategorii žáků i mužů. Nej-  naučil na letních táborech, že
       Takže se přeštičtí opět pozna-  škola“,  tvrdím,  že  pěkná  fot-  více  medailí  jsem  ale  získal  zákazy mají smysl jen v ome-
       jí.  Podobnou  výstavu,  ale  jen  ka  se  musí  „vyčekat“.  Žád-  jako vedoucí a asistent trené-  zené míře. Nemá smysl skákat
       fotografickou  měl  v  Domě  ná  z  vystavených  fotografií  ra  žen.  S  ženami  jsem  jezdil   metr vysoko.
       historie  Přešticka  i  můj  otec,  neprošla počítačovou úpravou,  I.  ligu  po  vlastech  českých   Dcera taky hraje háze-
       když mu bylo pětasedmdesát.  maximálně jsem udělal výřez.  dvacet dva let.      nou?
       To bylo v roce 2013.       Nejsou upravené ani barevně.     Proč jste trénoval ženy,   Už šestým rokem. Teď si ale
                                  Zkrátka čistý otisk reality.  nikoliv muže?          v červnu vyhodila koleno, tak
       Novinařina – řemeslo                                   Začal jsem jako hrající trenér  má pauzu.
       nebo poslání?              Hendikep jsem nikdy       béčka  mužů.  I  díky  zraněním
                                  neřešil                                              Stěhování trochu
        Když  jste  dělal  pro                              jsem  pomalu  končil.  Tehdy   vynucené
       týdeník  za  komunistů,     Vy  máte  od  narození  mě  přetáhl  Vašek  Řežábek
       o čem jste psal?           nemocnou  nohu,  takže  k  dorostenkám.  Pak  mě  oslo-  Proč  jste  se  odstěho-
        Tady  v  okrese  se  psalo  mě  ani  nenapadlo,  že  vil  Karel  Tušek,  jestli  bych  val do Dnešic? Už vás to
       o  všem.  Politiku  a  závažněj-  jste  hrál  házenou.  Jak  mu nechtěl dělat asistenta. To  v Přešticích nebavilo?
       ší  věci  „dělal“  šéfredaktor  jste se s tím vyrovnával?  bylo v roce 1994.  Když přešel   Kdepak,  naopak,  já  chtěl
       a ostatní jsme psali my. Třeba   Když  člověk  chce.  Upřímně  k mládeži, tak jsem to dál táhl  v Přešticích zůstat. Ale to sou-
       o  žních,  letní  tábory,  jezdili  řečeno  mě  v  dětství  ani  ne-  s Honzou Adámkem a později  viselo se stavebními nabídka-
       jsme do podniků, do zeměděl-  napadlo,  že  by  to  byl  nějaký  se Standou Zadražilem.  mi. Byl rozdíl zaplatit za poze-
       ských  družstev.  Museli  jsme  problém.  Prostě  jsem  trochu   Co dneska děláte v od-  mek pod Penny 500 korun za
       obsáhnout  vše.  Řadu  věcí  si  kulhal.  Původně  jsem  bydlel  dílu?          metr nebo v Dnešicích třicet za
       už málo kdo pamatuje. Přišlo  tady v bytovce a tam byla par-  Jsem člen výboru, člen reviz-  metr. To bylo na začátku deva-
       zadání  –  „tohle  by  tam  mělo  ta kluků, se kterými jsem hrál  ní komise TJ a něco dělám i na  desátých  let,  teď  to  je  samo-
       být“, tak jsme šli na reportáž.  všechno. V té době nás Sláva  svazu.           zřejmě nesrovnatelně dražší.
        Dalo se psát něco zají-   Süss „přetáhl“ do Junáka, kde   Jak  si  dnes  stojí  háze-  Celý  život  žijete  tady.
       mavého o městech jako  jsem  se  také  ničemu  nevyhý-  ná v rámci Tělovýchovné  Kam si myslíte, že smě-
       Přeštice,  Blovice?  Něco  bal. Rodiče mi v ničem nebrá-  jednoty?              řují Přeštice?
   1   2   3   4   5   6   7   8