Page 7 - Chytrý zpravodaj - Přeštice 4/2022

PŘEŠTICKÉ NOVINY | DUBEN | 7
Obrazy

z dějin PŘEŠTIC

Ztracené město 11. díl Dnes dokončíme virtuální okružní procházku zcela zaniklou částí

– Červenkova ulice Přeštic mezi náměstím, Tř. 1. máje, Rybovou a Husovou ulicí a podí-
váme se do ulice, spojující Husovu s náměstím. Její nejstarší nám
známý název zněl Krátká. V roce 1902 dostala jméno Červenkova po
významném přeštickém mecenáši Františku Červenkovi (1724–1805),
který vyrůstal v č. p. 121. V letech 1945–1951 se na paměť osvobodite-
lů jmenovala Americká, 1951–1990 Fučíkova. Archeologové potvrdili
zástavbu v severní části ulice už nejpozději v 16. století. Při prvním
číslování domů v roce 1771 byla už zmíněná severní fronta ulice zasta-
věna celá (pozdější č. p. 118–123), zato v protilehlé frontě stálo pouze
č. p. 116, ke kterému teprve v průběhu 1. poloviny 19. století přibyly
domy č. p. 115 a 114 směrem k rohu s náměstím (č. p. 113). Z význam-
ných budov v ulici jmenujme židovskou později evangelickou faru
(č. p. 119) či sousední tiskárnu Františka J. Šafaříka a Antonína Ouřa-
dy. V nárožním domě s Plzeňskou ulicí (č. p. 123), kde byly byty měst-
ských a okresních úředníků, vyrůstal pozdější básník a spisovatel
Louis Křikava (1873–1920). Stará zástavba ulice byla kompletně zbo-
řena a nahrazena bytovou výstavbou ze začátku 80. let 20. století. Na
prázdném nároží s Husovou ulicí byl v roce 1999 postaven dům č. p.
1205 s lékárnou a lékařskými ordinacemi.

1. Výřez z leteckého snímku Přeštic z roku 1947 s přidanými č. p. a popiskami ulic. ČÚZK,
Letecké měřičské snímky 1947.

4. Červenkova ulice někdy v polovině 20. století. Na snímku
vpravo v popředí č. p. 122 kameníka Kripnera, dále č. p. 121
Františka Zaidlera, který zde provozoval chemickou čistír-
nu. V tomto původně přízemním domku vyrůstal František
Červenka, po němž nese ulice své jméno. Následuje č. p. 120
s knihtiskárnou Antonína Ouřady. Vedle něho dům židovské
obce č. p. 119, za ním č. p. 757 s kadeřnictvím Karla Volá-
ka. Uliční řadu uzavírá nárožní dům č. p. 118 Josefa Stacha
s koloniálem. Fotoarchiv DHP

3. Levá strana Červenkovy ulice při pohledu od náměs-
tí kolem roku 1900. V popředí č. p. 115 s vyznačenou fir-
mou majitele domu, obuvníka Josefa Freislebena. V té době
u něho bydlel v podnájmu první přeštický rabín Leopold Sin-
2. Pohled do Červenkovy ulice z náměstí před rokem 1910. ger, než byl v roce 1913 naproti vybudován rabínský dům
V průhledu Červenkovou ulicí do ulice Husovy ještě chybí č. p. 119 a synagoga v Husově ulici. Za ním dům č. p. 116,
budova okresního hejtmanství (dnes městského úřadu) č. p. zužující Červenkovu ulici a z toho důvodu v roce 1895 odkou-
465, postavená v letech 1914–1916, na jejím místě se stá- pený městem a 1910 zbořený. V 70. a 80. letech 19. století
le nachází hliniště Hájkovy cihelny. Na snímku vlevo dosud měla mít v jeho přízemí byt soukromá dívčí učitelka „slečin-
stojí dům č. p. 116, zbořený v roce 1910. Vpravo za č. p. ka Knorovic“, které Karel Schwarz věnoval první kapitolu
120 vidíme mezeru mezi ním a nárožním domem č. p. 118, svých Pomněnek. Karolína Knorrová byla neprovdanou dce-
kde bude v roce 1913 postavena nová „židovská fara“ č. p. rou městského účetního Josefa Knorra, jenž bydlel naproti
119. Fotoarchiv DHP v nárožním domě č. p. 123. Sbírka Karla Kriegelsteina
5. Poslední, co počátkem 80. let 20. století zbylo ze staré
Červenkovy ulice: dům č. p. 114 (v popředí) a vedle něho
č. p. 115. Na rohu za ním již stojí bytovka č. p. 961–963,
vybudovaná v letech 1969–1972. Vpravo již starou zástavbu
nahradily panelové bytové domy č. p. 1063–1065, dokončené
v roce 1981. Fotoarchiv DHP

6. Červenkova ulice před demolicí a výstavbou bytovek,
počínaje zleva nárožním domem č. p. 118.
Fotoarchiv DHP

Michal Tejček
Dům historie Přešticka