Page 3 - Chytrý zpravodaj - Přeštice 04/2025
P. 3
PŘEŠTICKÉ NOVINY | DUBEN | 3
Naším heslem je šťastná kráva
Dokončení ze str. 1 covávat půdu mechanicky, ale dvacet procent. Ne každý to Bez agrobaronů Sady jsou naše chlouba ale Kromě neděle každý den.
Máme jiný pohled na svobo- pomocí meziplodin. chápe, nebo se s tím ztotožňu- také černá díra. Vloni jeden Vloni nás navštívilo 45 tisíc
du zvířat. Máte nějaký příklad? je, ale do budoucna je to jed- Vy jste ale začínal mrazivý den rozhodl o tom, lidí. Máme tam krásnou pro-
Kolik jste dojili dřív? Například sklidíme pšenici na z cest, kterým zemědělství jako strojař, jak jste se že nebyla vůbec žádná úroda. dejnu, všechny vás tam zvu.
Dřív to bylo 10 až 12 litrů na a místo abychom zaorali, tak bude muset jít. k zemědělství dostal? Máme moštárnu, sušárnu na
krávu. Všechny byly na řetě- vysejeme rovnou do strniště Kolik hektarů neoráte? Jsem vnuk sedláka, který měl ovoce, takže musíme jablka
zu ve starých kravínech, které meziplodinu, třeba ředkev, Za poslední čtyři roky velký statek a kvůli tomu vel- dokupovat, abychom mohli
doslova padaly na hlavu. svazenku nebo nějakou směs, dohromady asi 350 hekta- ké problémy s komunisty. Jako zákazníkům něco nabídnout.
Co tak výrazně zvedlo kde je hrách a podobně. Na rů. Máme speciální projekt syn kulaka jsem se nedostal Máte otevřeno každý
dojivost? to máme speciální techno- s jedním významným japon- ani na gymnázium. Když při- den?
Genetika, wellfare (životní logii setí a tyto meziplodiny ským pivovarem, pro který šla revoluce, byl jsem na vyso-
pohoda zvířat – pozn. red.) provzdušní půdu stejně jako zkoušíme dělat regenerativ- ké škole strojní, ale ukončil
a krmení, to jsou tři věci. Šťast- orba. Na jaře meziplodinu ní ječmen. Máme tu lokali- jsem ekonomický obor. Když
ná kráva je naše heslo. zmulčujeme a následně tech- tu 100 hektarů, kde jsme se Lukrena krachovala, podařilo
Za kolik prodáváte mlé- nologií strip-till vysejeme opravdu rozhodli, že pokud se mi koupit byť minoritní, ale
ko? přímo půdy třeba kukuřici. to půjde, vůbec nebudeme kontrolní podíl, a začal jsem
Dneska dobře, 13 korun za Traktor je naváděný sateli- orat a budeme půdu zpraco- dělat věci jinak. Nebyl jsem
litr. Je to super doba, protože tem, takže seje s přesností dva vávat jen minimálně. Na těch zatížený dogmaty ze země-
naše náklady se pohybují pod centimetry. To zkoušíme už zbylých hektarech zařazuje- dělství, a jezdil se dívat, jak to
touto cenou. Taková rentabili- pátým rokem. me regenerativní zemědělství dělají ti úspěšní. Začali jsme
ta je nebývalá, ale trvá to asi
rok a půl. Předtím jsme třeba
i korunu prodělávali, takže je
potřeba to hodnotit v delším
období. Mléko prodáváme do
Německa.
Komu?
Do mlékárny v Chamu, kte-
rou vlastní 2600 bavorských
sedláků, kteří vydrželi pohro-
madě a dneska je jejich mlékár-
na Goldsteig největší v Bavor-
sku. Jednají s námi férově,
ovšem musíme splnit daleko
přísnější kritéria než v Česku.
Každý den tam od nás odjíždí
jedna cisterna mléka.
Jak vás napadl robotic-
ký kravín?
Jezdím po světě, a dívám se,
jak to dělají ti šikovnější a pře-
devším na západě. Viděl jsem
to prvně asi před dvanácti lety
a tehdy jsem to ještě nepovažo-
val za přínos kvůli vysokým
nákladům. Dneska si myslím,
že do deseti let budou kraví-
ny jen robotické. Je to jediná
cesta, jak nahradit každodenní
dřinu a lidem dát jen nějakou
kontrolní práci.
Traktor bez traktoristy,
pole bez orby
Jaké další robotické do klasického konvenčního masivně investovat a to dělá-
novinky zavádíte? Neoráním proti procesu. me doteď. Každý rok dáme
povodním
Máme spoustu různých nápa- Jak vás našel japonský na investice 30 až 50 milio-
dů. Teď připravujeme do sadů pivovar? nů korun. Víceméně všechny
v Nebílovech autonomní trak- Vy to tu prý předvádíte Někdo, kdo zná naše expe- peníze, které vyděláme, jdou
tor, který bude jezdit úplně i jiným farmářům? rimenty, nás doporučil. zpátky na investice.
sám. Jsme takzvaná „demofar- Takových řeknu nadšenců, Půjčily vám banky na
Co bude obdělávat? ma“ ministerstva zemědělství, kteří uvažují jinak, moc po zemědělství snadno?
Myšlenka je taková, že bude máme na to grant. Tím, že republice není. Ono to přiná- Ano. Měli jsme nové vize,
postřikovat, a to v noci, kdy zořete, tak třeba živočichy, ší i spoustu nevýhod. Musíme uměli jsme napsat obchodní
nelétají včely, kterým postřiky kteří jsou zvyklí žít ve tmě začít jinak přemýšlet o ple- plán a oni nám byli ochotni
nedělají dobře. V noci nesvítí a vlhku dvacet centimetrů pod velech, rozmnoží se myši, půjčit.
slunce, nezvyšuje se odpar. zemí, otočíte nahoru a vystaví- které mají v neorané půdě Pomohlo vám, že jste
Dejme tomu, že ho v deset te slunečnímu záření a suchu. neustálý kryt, takže rizik je byl makléř?
večer dálkově nastartujeme, Tím je zabíjíte a ničíte struk- spousta. Není to jednodušší Určitě. Dokázali jsme to tím,
on pojede podle navigace, turu půdy. cesta, právě naopak. My jako že jsme uměli počítat a zvlád-
vrátí se a zaparkuje. Ušetří Chcete říct, že lidstvo velká firma pravděpodobně li i složitá období a dneska
jednak práci člověka a také celou dobu zpracovává nikdy nebudeme schopni na jako firma patříme mezi top 50
dvacet procent chemických půdu špatně? celé výměře tří tisíc hekta- v republice. Přání našeho týmu
postřiků. To jistě ne, to souvisí s inten- rů fungovat regenerativně. je, abychom zůstali nezávislá
Kdy to spustíte? zivním zemědělstvím zamě- Chtěli bychom ale, aby tyto firma, která nepatří pod velkou
Byli jsme se na to v březnu řeným na výnos. Jenže tím se myšlenky měly co největší finanční skupinu, ani pod žádné-
podívat v Polsku. Paradoxně půda rychle vyčerpává a pod- prioritu. ho zahraničního vlastníka. Patří
Poláci jsou v tom skoro nej- léhá erozi, což tady víme velmi Jaké jsou výnosy českým lidem, které my tady
dál z Evropy. Podle mě je to dobře. Vezměte přívalové deš- v regenerativním země- zastupujeme a na to jsme hrdí.
v zemědělství „game changer“. tě vloni 2. června, kdy spadlo dělství? Nebylo jednodušší dě-
Kdy to spustíme, ještě nevím. mezi Netunicemi, Čižicemi Výnosy jdou dolů, to je lat makléře?
Vy jste na některých a Štěnovicemi během třiceti fakt, ale zase máme menší Bylo, jednoznačně. Já vní-
polích dokonce přestali minut 50 mm srážek a vypla- náklady. Konvenční země- mal zemědělství jako obor,
orat. To je taky trochu vilo to celé Štěnovice. Když dělství sice vychází lépe, ale kterému dáte řád, investice
šokující. se půda hodně zpracovává, je mě zajímá i otázka udržitel- a poběží to samo. Dneska
Tomu se říká regenerativní náchylná k erozi. nosti. Nechceme dělat inten- vidím, že je to nejrizikověj-
zemědělství. Hledají se cesty, Co na „neorání“ říkají zivní zemědělství za každou ší obor z celého podnikání.
jak zachránit planetu tím, že li-di? cenu s vyplavenými vesnice- Nikdy nevíte, jaké výnosy při-
se nebude zpracovávat půda. Konzervativní národ země- mi a blátem, kdy po nás děti nese počasí, ani nevíte, jaké
Každé zpracování půdy a orba dělský s tím má velký pro- zdědí půdu v horším stavu. budou výkupní ceny. Navíc
především produkuje velké blém. Po staletí jen oral I proto máme výzkumné pro- jsme pod obrovským tlakem
množství uhlíku. Takže je tlak a najednou je to špatně. Což se jekty s Českou zemědělskou byrokracie a kontrol.
na zemědělce, aby omezili ale taky nedá tak říct. Orba má univerzitou, jak co nejvíc Zatím jsme mluvili
zpracování a nejlépe úplně pře- své místo, ale nemusíme orat vrátit organické látky do jenom o mléku, co vaše
stali orat. Snažíme se nezpra- sto procent polí, ale třeba jen půdy. sady v Nebílovech?