Page 27 - Chytrý Zpravodaj - Praha 7 září 2021

Jedním z průvodních jevů připojení obcí Hobulet září 2021 Archiv 27
Holešovice a Bubny k Praze byla snaha
magistrátu soustředit v nové čtvrti významné
městské podniky. Začalo to plynárnou (do roku
1924 největší v Praze), pokračovalo obřími jatky a Záruba – Pfeffermann. Není třeba pochybovat polovinu její celkové plochy. Rozměrově Zařízení umělo zohlednit například orientaci
menší okna byla zasazena do dřevěných
o tom, že se jednalo o velice prestižní zakázku,
jednotlivých místností vůči světovým stra-
až po Ústřední elektrickou stanici královského navíc její realizace v době silné ekonomické rámů, větší souvislé prosklené plochy tvo- nám – do kanceláří více vystavených sluneč-
hlavního města Prahy. V areálu, později krize počátku třicátých let dávala firmám jisto- řila okna v železných rámech. Část střechy nímu záření byl vháněn méně teplý vzduch
i zakrytí suterénů byly zkonstruovány ze
tu na několik let dopředu. Na začátku prací se
než do místností ve stínu. Teplotu bylo možno
fungujícím jako teplárna, se vyráběla elektřina museli stavbaři potýkat s problémem, kterým skleněných dlaždic (luxferů) vsazených do regulovat pomocí termostatu, variabilní byla
1 byla vysoká hladina podzemní vody ve staveb- speciálních železobetonových konstrukcí. i relativní vlhkost vzduchu proudícího do
a sloužil také jako vozovna a opravna tramvají. ní jámě. Odvodnění bylo nakonec vyřešeno po- Ve dvoře, kde se přepokládalo větší zatížení místností. V letních měsících bylo možno
mocí důmyslné soustavy kameninových drénů. kvůli přejezdu nákladních vozů, vystupovaly vzduch v budově ochladit až o 7 °C oproti
Text – Stanislav J. Václavovic pracuje v Odboru kultury a sportu na ÚMČ Praha 7. Teprve pak bylo možno vytvořit síť železobe- rámečky dlaždic několik milimetrů nad sklo, venkovní teplotě. To umožnily čpavkové
Zajímá se o sběratelství a českou historii. Foto – archiv autora tonových pilířů, na kterých byla celá budova aby nedošlo k jeho poškození. Vzhled celé chladicí jednotky umístěné na střeše západ-
založena. Poté už stavební práce pokračovaly budovy do značné míry určují i dlaždice, ního traktu budovy. S moderním systémem
bez větších komplikací, v průběhu roku 1931 kterými je fasáda obložena. Investor stavby topení a odvětrávání souvisel i fakt, že budova
byla dokončeny výkopové práce i konstrukce provedl řadu zkoušek s množstvím materiálů, byla osazena okny v železných rámech, která
dvoupodlažního suterénu. V červnu 1932 už cílem bylo vybrat kvalitní a hlavně trvanlivý nebylo možno otvírat.
stála tři patra nové budovy a na konci roku materiál. Volba nakonec padla na dlaždice bylo i vložení ocelových trubek do interiéro-
Tehdy neobvyklým a progresivním řešením
následujícího byla hrubá stavba prakticky
Ústřední budova hotová. Konstrukce prostřední, nejvyšší části pokryly více než 6200 m² plochy fasády. vých sloupů a trámů již při jejich betonáži. Jimi
Rakodur o rozměru 20 x 40 centimetrů, které

budovy, umožňovala její následné zvýšení ještě
se vedly telefonní kabely nebo elektroinstala-
Elektrických podniků I. o další dvě patra. Na výstavbu základů a celou Nové technologie ce. Ve své době unikátní byl i nákladní výtah
nosnou železobetonovou konstrukci budovy se
o nosnosti 10 tun, který sloužil k dopravě auto-
Projekt počítal s několika unikátními, ve
mobilů z úrovně ulice do suterénních garáží.
spotřebovalo 15 000 m³ písku, 130 vagonů žele-
střední Evropě dosud nepoužitými technický-
za a téměř 400 vagonů cementu. Potřeba bylo mi řešeními. V první řadě se jednalo o systém V červnu 1934 se do kanceláří v ústřední
i velké množství dřeva na bednění, konkrétně vytápění a větrání vnitřních prostor. Techno- budově nastěhovali první úředníci, a to i přes-
200 vagonů. logii připomínající dnešní klimatizace dodala to, že dokončovací práce byly stále v plném
Jedním z charakteristických poznávacích americká firma Carrier. Výměna vzduchu proudu. Oficiálně byl objekt předán veřej-
znamení budovy je velké množství oken probíhala prostřednictvím trubek u stropu nosti 1. května 1935. O tom, jaké služby byly
a vůbec prosklených ploch. Celkem zabíraly a podlahy každé místnosti. Systém tvořilo cel- Pražanům v budově poskytovány, si řekneme
7700 m² z fasády budovy, tedy více než kem 21 podružných a jedna hlavní strojovna. v dalším díle příspěvku. ○
Místo klobouků kanceláře architektů Adolfa Benše a Josefa Kříže, který
V první polovině dvacátých let dospěla porota vyhodnotila jako nejvíce odpovídající
situace tak daleko, že kanceláře Elektrických zadání soutěže a účelu budovy.
podniků byly rozesety na jedenácti místech Hlavní část navržené budovy má půdo-
po celé Praze. Jedna z úřadoven byla i v areálu rys ve tvaru písmene T. Její střed měl šest
původní holešovické elektrárny – sídlilo zde pater, obě přiléhající křídla pak pět podlaží.
ředitelství podniku, stavební oddělení a část Celé „téčko“ pak lemují čtyři nižší trakty.
oddělení projektového. V roce 1923 tak došlo Architektům se podařilo vytvořit koncept
k definitivnímu rozhodnutí vybudovat pro půdorysu budovy tak, že prostřednictvím
potřeby podniku sídlo, kam by byla soustředě- jednoduchého systému pilířů a příček bylo
na veškerá administrativa významné městské možné měnit dispozici bez nutnosti velkých
firmy. Projekt dostal název Ústřední budova stavebních zásahů. Základní idea návrhu
Elektrických podniků. Prvním krokem byl navíc odpovídala duchu doby – zatímco dříve
2
pochopitelně výběr místa, kde by objekt měl byla podobná sídla velkých firem či insti-
stát. Nejprve se volilo mezi pozemky u klášte- tucí navrhována více jako reprezentativní,
ra milosrdných bratří na Starém Městě a areá- moderní kancelářská budova měla sloužit
lem bývalé továrny na síťařské zboží Wendler výhradně svému účelu.
v Bubnech (v místech dnešního Veletržního V projektu ústřední budovy je také patrná
paláce). Obě parcely se ale ukázaly jako ne- snaha následovat i další tehdejší moderní
vhodné, takže do popředí se dostala možnost trendy – soustředění většího počtu úředníků,
postavit nové sídlo na místě areálu továrny respektive agend do společných kanceláří, 3
na klobouky bratří Böhmových, která stávala zvýšený důraz na uživatelské pohodlí klientů, 5
mezi Strossmayerovým náměstím a vltavským dobrou dopravní dostupnost budovy apod.
břehem. V létě 1925 pak Elektrické podniky O tom, jak byl objekt Elektrických podniků
tuto továrnu koupily. moderní, nejlépe svědčí srovnání s kancelář-
První fáze přípravných prací spočívala ve skou budovou ze „staré školy“ – nedalekým
Právě tyto dvě oblasti měl ve správě nový měst- vytvoření skici budoucího objektu na základě bývalým sídlem Dělnické úrazové pojišťovny
ský podnik – Elektrické podniky královského požadavků všech odborů Elektrických podni- (dnes Finanční úřad pro Prahu 7 a Prahu 6),
hlavního města Prahy, který byl založen v roce ků. Prací byla pověřena firma Záruba – Pfeffer- která je o pouhých sedm let starší.
1898. Ředitelství podniku nejprve sídlilo v části mann a tento hrubý návrh se měl stát základ- Během léta 1927 došlo k asanaci objektů
Staroměstské tržnice, ale vzhledem k narůstají- ním podkladem pro architektonickou soutěž. a areálu bývalé továrny a několika obytných
cí agendě ve společnosti vyvstala už před první Ta byla vypsána v srpnu 1926, přičemž správní domů v jejím bezprostředním sousedství (pro
světovou válkou potřeba nových kancelářských rada Elektrických podniků došla k rozhodnutí jejich nájemníky byl vystavěn náhradní činžov-
prostor. Řešením bylo zakoupení části objektů oslovit napřímo několik architektů – Antonína ní dům v dnešní ulici U Uranie). 8. října téhož
bývalé továrny, tzv. Rustonky v Karlíně, kde Ausobského, Josefa Chochola, Josefa Kříže roku pak proběhlo slavnostní položení základ-
nově sídlilo mimo jiné oddělení spravující s Adolfem Benšem a Aloise Dryáka. Zároveň ního kamene, respektive zahájení výkopových
elektrické dráhy (tramvaje). I toto řešení bylo byla sestavena soutěžní porota, kterou tvořili prací za účasti tehdejšího primátora hlavního 1 Pohled na areál továrny bratří Böhmových od kostela
ovšem jen provizorní – po první světové válce zástupci Elektrických podniků, pražského ma- města dr. Karla Baxy. Přípravné práce a úpravy sv. Antonína. Tovární objekty ustoupily stavbě Ústřední
a zejména v čase vzniku tzv. Velké Prahy (1922) gistrátu, architektonickou obec reprezentoval projektu nakonec zapříčinily, že vlastní stavba budovy Elektrických podniků.
dostal podnik do své správy další elektrárenské mj. architekt Bohumil Hübschmann (projekto- ústřední budovy začala až v polovině září 1930. 2 Výkop a betonáž druhého suterénu na začátku
provozy (na Smíchově, Žižkově, Vinohradech val například objekt Akciových parních mlýnů Většiny stavebních prací se ujalo na základě roku 1931.
3 Staveniště po dokončení výkopových prací.
nebo v Karlíně), což s sebou neslo nutnost v Holešovicích). V soutěži, jejíž výsledky vítězství ve veřejné soutěži, které se zúčastnilo 4 Zakládání betonových patek sloupů konstrukce budovy.
posílit i podnikovou administrativu. byly vyhlášeny v březnu 1927, zvítězil návrh 14 firem, konsorcium firem Matoušek 4 5 Podélný řez objektem.