Page 28 - Chytrý Zpravodaj - Hobulet - Praha 7 květen 2021

28 Identitu měst a obcí významně spoluvytváří Hobulet květen 2021 Archiv 29
místní názvosloví, dnes se jedná především
o ulice či náměstí. Před vznikem moderních
sídlišť měly ale větší význam názvy, které
zpravidla odkazovaly na jména majitelů místa, Bylo zde také místo zvané Na Pískách. Cenný 1715 z iniciativy Josefa z Valdštejna, zbořen při ulici. Silnice končila až u vstupu do Stromovky,
obléhání Prahy Francouzi v roce 1742) – takže
poblíž dnešního areálu Výstaviště. Druhá důle-
stavební materiál, který se zde i těžil, sem
významných markantů v krajině či zásadních přinesla Vltava. Také katastr Bubnů a dneš- se zde říkalo Na Belvederu, na svahu z Letné žitá komunikace v Bubnech byla cesta vedoucí
událostí, jež se tam odehrály. Holešovice- ní Letné býval v minulosti rozdělen na dílčí směrem k Bubnům byla vinice U Belvederu. na letenský kopec. Jedná se pravděpodobně
Místu, kde dnes stojí areál ministerstva vnitra,
o nejstarší ulici, která měla své vlastní, oficiální
oblasti s vlastními názvy. Dodnes nám zůstal
-Bubny, potažmo Praha 7, nebyly v tomto směru v místopisu Prahy 7 zachovaný název Ovčiny a dále směrem dolů z letenského svahu se kdysi jméno – prokazatelně již v roce 1867 se nazýva-
nebo Na Ovčinách – jednalo se o místo na bře-
říkávalo Hliniště – svědčí o tom i původní název
výjimkou. hu Vltavy v samém středu osady Bubny. Mezi ulice Dobrovského, která se původně jmenovala la Belcrediho silnicí (dnes Milady Horákové).
Označení silnice implikuje, že se jedná o spojení
dnešními ulicemi Dukelských hrdinů, Buben- právě Nad Hliništěm. Uvedená mapa, resp. plán vzdálenějších míst, možná právě proto bylo
ská a Heřmanova se rozkládala tzv. Šternberská nám také poskytuje přehled o vlastnících půdy v listopadu 1888 rozhodnuto, že se tehdy již
zahrada. Dá se předpokládat, že právě z tohoto a pozemků na území budoucí Sedmičky. V ob- typicky městská ulice bude napříště nazývat
Od Čertoušku k Mokřadu důvodu dostala ulice poblíž bývalé zahrady lasti dolních Holešovic byli největšími vlastníky Belcrediho třídou. V říjnu 1926 vyšla v Národ-
členové rozvětvené rodiny Bukovských. Naproti
jméno po tomto šlechtickém rodu.
ních listech vzpomínka na staré Holešovice, kde
Čertův důl neboli Čertoušek tomu největším realitním „magnátem“ v oblasti byly tyto nejstarší komunikace popsány: „… na
místě dnešní Bělského (dnes Dukelských hrdinů
Bubnů byl v druhé polovině 19. století majitel
Asi největší území po obou stranách dnešní zdejšího statku Josef Richter. Ještě v roce 1900 – pozn. aut.) od mostu někdy Eliščina, dnes
ulice Milady Horákové směrem na Letnou se vlastnil téměř 30 hektarů pozemků, tehdy už Štefánikova táhla se pod jižním svahem ulice,
nazývalo Na Čertoušku. K původu tohoto názvu částečně zastavěných a zcela rozparcelovaných. od níž u Ovčin, místy dnešní Belcrediho třídy,
Původní osídlení dnešní Prahy 7 bylo po dlou- Oblast v dolních Holešovicích se nazývala U Pul- píše Kronika královské Prahy a obcí sousedních V době, kdy byl vydán zmíněný plán Prahy, odbočovala u kamenného milníku vroubená
há staletí prakticky neměnné. Osada Bubny se mona. Jméno pochází z vojenské dělostřelecké z roku 1903: „Všude v Čechách, kde bývaly rokle tedy v roce 1842, stály Holešovice a Bubny vysokými topoly.“
rozkládala v okolí dnešního kostela sv. Klimen- střelnice, která zde fungovala od 18. století. a místa nepříjemná, jako zde bývalo, se říkalo na prahu bouřlivého rozvoje, který během Zde je vhodné poznamenat, že podél silnice
ta. Obyvatelům přinášela obživu především Místní název vznikl zkomolením francouzského čertův důl apod.“ V pomyslném středu tohoto půl století zcela překreslil mapu těchto obcí pod Letnou (v bloku mezi dnešními ulicemi
řeka – lovili zde ryby, přes ostrov Štvanice výrazu pro násep (neboli předprseň) – épaule- území leží ulice Heřmanova a právě ona nesla a předměstské vesnice takřka středověkého cha- Skalecká a Dukelských hrdinů) vyrostly nejstar-
(jehož plocha nebyla kompaktní jako dnes, ment, což byl jakýsi val, který kryl střelce při v letech 1888–1905 název Na Čertoušku. Asi rakteru přeměnil ve významnou průmyslovou ší moderní činžáky v této části budoucí Prahy 7.
bylo tu množství menších ostrůvků) vedl také útoku. Cvičení byla velkou atrakcí pro Pražany, nepřekvapí, že název Na Rovině, resp. Na Plác- část hlavního města. Jedním z průvodních jevů Pro tuto zástavbu se vžilo pojmenování odka-
brod přes řeku. Blízkost Prahy skýtala výhodu například v srpnu 1865 je sledovaly tisíce lidí. ku označoval prostor dnešní Letenské pláně, tohoto rozvoje byla parcelace dříve povětšinou zující k jejímu staviteli – Schönovy domy.
v podobě možnosti prodeje ulovených ryb či Vojenské manévry byly vítanou příležitostí prakticky od míst, kde dnes stojí vodárenská zemědělsky využívané půdy a vznik uliční sítě. Jak již bylo řečeno, v poslední třetině 19.
výpěstků z přilehlých polností. Na druhou stra- i pro živnostníky, neboť „prodáváno tam bylo věž, až ke Špejcharu. Část Bubenče, která dnes Některé významné ulice ovšem kopírovaly profil století prakticky vznikla moderní Praha 7.
nu se obyvatelé Bubnů poměrně často ocitli pivo, ovoce, chléb, uzenky atd. a všechny třídy leží v Praze 7, zhruba od Veletržní ulice až ke starých cest, které existovaly už od středověku. S proměnou charakteru čtvrti přicházely i změ-
v ohrožení cizími vojsky – nad vsí rozbila svůj obyvatelstva zde byly zastoupeny“. V povědo- Stromovce, se díky své poloze označovala jako Jednalo se zejména o „silnici pod Letnou“, jejíž ny v pojmenování zdejších lokalit, staré místní
tábor křižácká vojska před bitvou na Vítkově, mí obyvatel Holešovic se tento název udržel Vedle Císařské obory. V oblasti pláně i dnešních význam značně narostl především po otevření názvy pomalu mizely a přicházely nové. Jak se
během švédského obléhání Prahy v závěru až do druhé světové války. Ještě těsně před Letenských sadů se rozkládaly další lokality mostu Františka Josefa I. v roce 1868. Mostu ale pojmenovávaly nově vznikající ulice a veřejná
třicetileté války byly Bubny vypáleny. válkou fungoval v ulici Na Maninách Hostinec s vlastními názvy – některé odkazovaly k zdej- tehdejší obyvatelé Prahy říkali Eliščin, nava- prostranství a jaké obtíže to přinášelo, si poví-
Oproti tomu původní Holešovice, které se Na půlmoně. šímu letohrádku Belvedere (postaven v roce zoval totiž na Eliščinu třídu, dnešní Revoluční me v příštím čísle. ○
rozkládaly v oblasti dnešního stejnojmenného Střední část holešovického „poloostrova“
nádraží, byly vyloženě zemědělskou osadou. nesla název Průhon, rozkládaly se zde obecní
Majitelé zdejších statků hospodařili na pol- pastviny. Průhon se dále dělil na menší části –
nostech prakticky v celých dnešních dolních U Cihelny, Na Sekyře, U Kříže, U Viniční cesty
Holešovicích. I zde hrála poměrně velkou roli nebo U Kaple anděla Strážce. Tyto názvy nám Ostrov
Vltava. Místní obyvatelé sbírali při menších dnes poskytují jasnou představu, co se v těchto
povodních vše, co voda přinesla – zejména místech před téměř dvěma stovkami let nachá-
dřevo, které pak prodávali nebo jej využívali zelo. Jméno této části Holešovic také dodnes
jako stavební materiál, popř. topivo. Fungovaly připomíná název ulice U Průhonu, která dosta-
tu také dva přívozy. la své jméno již v roce 1891.
Holešovické statky neboli grunty měly Další lokalita se nazývala K Zátorám Na Obci
svá jména, zpravidla odvozená od prvních a rozprostírala se od Vltavy v místech budou- U Pulmona
majitelů nebo rodin, které vlastnily hospodář- cího přístavu směrem na západ k dnešní ulici
ství po delší dobu. Tato místní označení jako Komunardů. Jako Zátory je dnes ale vnímána
U Vlášků, U Melíšků, U Lipů, U Nemanských především oblast okolo stanice metra Nádraží
a další nenávratně odnesl čas a zejména těžká Holešovice směrem k Vltavě, dříve malebná
technika a bagry, které v druhé polovině část Prahy 7 s takřka venkovským charakte-
20. století staré Holešovice v několika vlnách rem. Zátory (resp. zátvory) značí nízký břeh,
téměř kompletně zlikvidovaly. zadíraný při zvýšené hladině řeky ledovými U Průhonu K Zátorám
První oficiální rozdělení území dnešní Prahy 7 krami, strženými vory nebo volnými kmeny.
přinesl josefínský katastr v poslední třetině I tato oblast byla dále rozdělena, přičemž dva Okolo Vsi
18. století. Celé území bylo rozděleno na šest z historických názvů se odrážejí i v současných Vedle
oblastí, tzv. položení. Další vytváření katastrál- názvech zdejších ulic. Arcikníže Ferdinand Císařské
ních map Holešovic a Bubnů přišlo až v roce (1529–1595) zde nechal vysázet malý lesík – há- obory
1840. Cenným zdrojem informací je tak plán jek jako „útulek“ pro honební zvěř, která byla
Prahy z roku 1842, jenž byl vytvořen pro tzv. posléze vypuštěna v blízké Královské oboře. Pod Bubnama
stabilní katastr, který se sestavoval od roku Odtud tedy ulice V Háji. Další část se nazývala
1824. Mapy obsahovaly v první řadě rozdělení Maniny – tedy jméno další ulice a tramvajové Na Rovině Na Čertoušku
území na parcely, resp. pozemky, s uvedením zastávky. V této souvislosti je třeba pozname-
jejich majitelů. Dalo se z nich také vyčíst, jak nat, že ještě v meziválečném období se jako
byla využívána půda, tedy zda se jednalo o za- Maniny označovalo mnohem větší území než Na Obci
hrady, pole, nebo již zastavěné území. dnes. Důkazem budiž, že například dnešní Bubny
Základní škola Tusarova se oficiálně jmenovala Na Belvederu
Dělostřelci v Holešovicích Měšťanská škola chlapecká (resp. dívčí – pozn. Rozdělení Sedmičky dle plánu Prahy z roku 1842.
Naše dnešní Praha 7 byla tehdy rozdělena na aut.) spojená s obecnou v Praze VII na Maninách. Celé území bylo rozděleno do 12 částí.

dvanáct částí – viz přiložená schematická map- Zajímavý je i pravděpodobný původ názvu – kory- Text – Stanislav J. Václavovic pracuje v Odboru
ka. Osídlení bylo soustředěno do Holešovic (Na to řeky zde poměrně často měnilo svou podobu, kultury a sportu na ÚMČ Praha 7. Zajímá
Obci) a Bubnů (Na Obci Bubny a Na Belvederu). voda tu tekla neurčitě, nahodile, tedy „maně“. se o sběratelství a českou historii.