Page 28 - Chytrý zpravodaj - Praha 7 - 04 2022

28 V prvních letech 19. století, konkrétně v roce 1805, byly císařským Hobulet duben 2022 Archiv 29
výnosem zakázány souboje zvířat, které daly ostrovu Štvanice jméno.
Zatímco Praha a její předměstí se v průběhu 19. století bouřlivě rozvíjely,
ostrov zůstával oázou klidu a cílem procházek Pražanů všech sociálních
skupin. Ač v soukromých rukou, byla Štvanice přístupná veřejnosti – získané z poplatku za přechod mostků mezi nedohodl se na podmínkách s majitelem
jednotlivými částmi ostrova a ze štvanického
ostrova Karlem Židlickým, a tak své dřevěné
tuto podmínku totiž nechal původní majitel Staré Město pražské zakotvit přívozu, z prodeje ulovených ryb, vybírání písku divadlo postavil poblíž usedlosti Pštrosska na
do smlouvy o prodeji soukromým vlastníkům. z řečiště řeky nebo sekání ledu při březích v zim- pomezí Vinohrad a Žižkova.
ních měsících. Další příjmy plynuly z pronájmu
Amfiteátr nakonec na Štvanici vybudoval
dvou, později tří zdejších hostinců. V roce 1863 až italský podnikatel Eugenio Averino. Ten pů-
Text – Stanislav J. Václavovic pracuje v Odboru kultury a sportu. Zajímá se o sběratelství a českou historii. byla také u břehu směrem ke Karlínu zřízena plo- vodně v letech 1875–1877 provozoval na Vino-
Foto – archiv autora várna. Lákala potenciální návštěvníky nejen na hradech vlastní scénu Teatro salone italiano.
možnost osvěžení v řece, ale nabízela i „vyučová- Celý objekt skončil v prosinci 1877 v exekuční
ní v plování na celé léto“ či jednotlivé lekce nebo dražbě, což ale Averinovi nezabránilo, aby
zapůjčení nezbytného vybavení – plachtu (deku), svůj zájem přesunul na Štvanici. S pomocí
plovací spodky (plavky) nebo plovací kazajku dalších investorů už v září 1877 otevřel nový
2 (vestu). Zcela v intencích doby bylo zdejší koupa- podnik na západním cípu ostrova při želez-
liště určené pouze mužům. ničním mostu. Měl v plánu pořádat zde lidová
(tedy komerční) představení, dnes bychom
Centrum zábavy
asi použili slovo show – od koncertů přes
Kapitoly z dějin Štvanice byla v polovině 19. století Pražany ohňostroje až po ochotnická vystoupení. Ale
vnímána zejména jako místo, kam se chodilo
ani na Štvanici se italskému impresáriovi příliš
za zábavou. Na Štvanici fungovaly tři restaura-
nedařilo a už v roce 1878 byla aréna přejmeno-
ostrova Štvanice III. ce, jedna na východní straně za Negrelliho via- vána na Orpheum a přešla do vlastnictví Jana
duktem a zbylé dvě na západní straně ostrova.
Pelce. Definitivně zanikla na počátku osmde-
Větší objekt s přízemním sálem a otevřeným
ochozem stával v místech, kde býval vchod do sátých let, pravděpodobně v roce 1883.
V posledních dvou dekádách 19. století na
zimního stadionu. Třetí hostinec sídlil v bu- Štvanici pravidelně zajížděly skupiny afrických
dově, která jako jediná stojí na svém místě kmenů (Ašanti, Habešané, Senegalci a další).
„… při ní voda dne 29. března o jedné hodi- síť stezek a nechal zde osázet okrasné dřeviny. dodnes – konají se zde kulturní akce v rámci Ve svých táborech ukazovali zájemcům obydlí,
1 ně s poledne vystoupila na 17 stop (1 stopa Nejvýznamnější osobností z rodiny majitelů byl Divadla Vila Štvanice. Ve zdejších restauracích rituály a vůbec každodenní život. V létě 1881
= cca 30 cm, pozn. aut.) a tři palce. Všecky bezesporu Karel Židlický (1833–1878). Kromě a jejich zahradách byly od jara do podzimu vystupoval na Štvanici akrobat Blondin, někdy
ostrovy pražské zmizely hluboko pod vodou ostrova vlastnil ještě velkostatek v Troji, byl 1 Z dnešního pohledu poněkud bizarní podívaná – pořádány besedy – tedy koncerty a taneční označovaný jako Pseudoblondin nebo vídeň-
a způsobena na nich zpousta nevídaná. Na starostou okresního zastupitelstva v Karlíně, pozvánka z roku 1888 na návštěvu osady Dahomejek, zábavy, které měly poměrně často charakter ský Blondin, používal totiž stejný pseudonym
Štvanici pobrala voda všecky mosty a největší zástupcem obecního starosty tamtéž, předse- domorodých žen ze západní Afriky, z území dnešního benefice. Vystupovali zde i artisté, komedianti jako francouzský ekvilibrista, který v roce 1859
díl stromů, z nichž mnohý dvě i půltřetí stopy dou představenstva českomoravské strojírny, Beninu. nebo loutkoherci. Populární byla také nejrůz- překonal na napnutém laně Niagarské vodopá-
silný byl, z kořene vyvrátila a zanesla; dřevěné členem Družstva pro vystavění Národního nější panoptika nebo zvěřince. dy. Národní listy o Pseudoblondinově prvním
budovy tamní byly veskrz potrhány a odnese- divadla a mnohých dalších spolků. Na počátku 2 Ostrov Štvanice míval i své stálé obyvatele, Koncem padesátých let 19. století se ředitel vystoupení mimo jiné napsaly: „… při druhém
nejčastěji se jednalo o chudinu. Pohled do zdejší
ny, u kamenných dvou domů pak několik zdí šedesátých let se Židlický chystal na velice am- kolonie domků na přelomu 19. a 20. století. vyhlášené kočovné divadelní společnosti Josef čísle programu kráčel přes lano ve výši
pobořeno. Celý ostrov byl někde na čtyři stopy, biciózní projekt. Ve spolupráci s pražskou obcí Alois Prokop ucházel o vybudování stálé arény 120 stop a v délce asi 400 stop, připevniv si na
někde na sáh pokryt pískem.“ chtěl přes Štvanici postavit most mezi Bubny 3 Pozvánka na koncert u příležitosti svátku sv. Anny na ostrově pro divadelní představení. Z plánů každou nohu vojenský bodák, takže musel při
V dalších letech ovlivnilo život na ostrově a Karlínem. Jednalo by se tehdy o teprve čtvrté (26. července) z roku 1861. ale nakonec z dnes již neznámých důvodů každém kroku opsat pozdviženou nohou po-
budování unikátní stavby – Negrelliho via- spojení obou vltavských břehů, přičemž třetí sešlo. Obdobně nepochodil divadelní režisér lokruh, aby se vyhnul bodáku na druhé noze.
duktu, který byl součástí Severní státní dráhy most Františka Josefa I. mezi Eliščinou třídou 4 Na Štvanici sídlila i řada nejrůznějších firem. Jednou Jan Svoboda, který zde chtěl v roce 1862 posta- Číslo to uvítáno hlučnou pochvalou. Konečně
Olomouc–Praha–Drážďany. Celá východní a Bubny existoval v té době pouze na papíře z nejzajímavějších byla dílna Františka Hummela, vit divadlo pro německé publikum. Do třetice kráčel přes lano, maje hlavu v pytli, a přešel
část ostrova byla tedy v letech 1846 až 1849 a vystavěn byl až v letech 1865–1868. Propoje- ve které se vyráběla piana. Hummel také obchodoval se snažil zřídit divadelní scénu na Štvanici přes něj dvakrát, kupředu i nazpět. Bouřlivá
s dalšími hudebními nástroji. Ještě před první světovou
nepřístupná. Mezitím se ještě stala Štvani- ní Karlína s Bubny, respektive Holešovicemi válkou přestěhoval svou továrničku do Holešovic – populární divadelní principál Pavel Švanda pochvala odměnila odvážlivce, jenž aspoň tak
ce svědkem bojů během revolučních bouří samozřejmě dávalo smysl a prospělo by oběma do ulice Na Maninách. ze Semčic na konci šedesátých let, ovšem obratný, jako pravý Blondin.“ ○
v červnu 1848. Karlínští dělníci se 13. června obcím. Nejprve se zdálo, že i pražská obec se
pokusili zmocnit provizorního mostu u budo- chce podílet na investici, ovšem postupem
vaného viaduktu s cílem jej zničit, aby nemohl času zájem hlavního města poněkud ochladl.
Na počátku 19. století vyrostl na Štvanici velký být využit vojsky generála Windischgrätze Důvodem byl nejen fakt, že obě předměstí,
objekt – v přízemí byla restaurace a v prvním k přechodu řeky a útoku na barikády. Situaci která měl most spojit, nepatřila administ-
patře prostorný taneční sál. Zde se o nedě- nakonec vyřešila jednotka husarů, která roz- rativně k Praze, ale zejména plán vystavět
lích pořádaly plesy a nejrůznější „merendy“. prášila revoltující lid a dřevěný most obsadila. nedaleko už zmíněný most Františka Josefa I.
U restaurace byla zahrada s altánkem a ku- Tím také umožnila přechod mostu pro vojáky V červenci 1864 se za účasti zástupců hlavního
želníkem a višňový sad. Ostrov ale zůstával pražské posádky, kteří zasáhli proti barikádám města konalo jednání městské stavební komise
ohrožen prakticky při každém vzedmutí na Hradčanech a Malé Straně. Později obsadil přímo na ostrově. Postoj města byl šalamoun-
vltavských vod. První větší povodeň 19. století ostrov pátý pluk polních myslivců, na které ský – sice se přímo nevyjádřilo proti stavbě
přišla v roce 1824 v předvečer svátku sv. Jana útočili povstalci z vltavských břehů. Štvanice mostu, nicméně stanovisko komise naznačo- 4
Křtitele (24. června), proto se jí také říkalo nakonec zůstala obsazena vojskem až do konce valo, že potenciální investor Židlický nemůže
svatojánská. Voda tehdy vystoupala dva a půl července, kdy se situace v Praze uklidnila. počítat s žádnou zásadní podporou ze strany
sáhu nad normál (1 sáh = 1,8 metru) a velké města. Zároveň si stanovilo několik podmínek
škody způsobily klády a obří vory, které se Plovárny pro pány s odvoláním na ustanovení smlouvy o prode-
uvolnily ze svých stanovišť v Podskalí. Další Revoluční události roku 1848 byly na téměř ji ostrova z roku 1754, kde stálo, že jakékoli
velké vody na sebe bohužel nenechaly dlouho století poslední bojovou operací, která se stavební práce na ostrově podléhají schválení
čekat. Jarní tání zvedlo hladinu řeky i v letech na ostrově odehrála. V dalších dekádách se rady města. Není tedy divu, že majitel Štvanice
1827 a 1830. Ještě v roce 1832 topograf Julius Štvanice stala zejména centrem zábavy pro nakonec vyhodnotil stavbu železného mostu
Schottky ve své monografii o Praze ke Štvanici Pražany. Jak již bylo řečeno v druhém díle na- bez podpory samosprávy jako příliš riskantní
uvádí, že „následkem povodní těchto z valné šeho seriálu, od poloviny 18. století byl ostrov a od plánu ustoupil.
části pískem jest zanesena, tak že obvyklé v soukromých rukou a kolem roku 1840 se Vlastnictví ostrova s sebou neslo náklady
procházky kol břehů ostrova už nelze konati“. dostal do majetku rodiny Židlických. Už v roce na jeho údržbu – zejména péči o zeleň nebo
Sotva se ostrov trochu vzpamatoval, přišla nej- 1848 angažovala tato rodina hraběcího zahrad- udržování jednotlivých mostků propojujících
horší povodeň za mnoho staletí, srovnatelná níka z Lysé nad Labem Pavla Nápravníka, který Štvanici s menšími ostrůvky. Majitelům ovšem
jen s velkou vodou z léta 2002, a to 29. března ostrov v následujícím desetiletí upravil. Vysadil ostrov přinášel i zisk. V roce 1869 nabídli
1845. Dobové zprávy ji popisovaly následovně: zde velký sad s ovocnými stromy, vybudoval v tisku pronájem výnosů. Jednalo se o peníze 3