Page 27 - Chytrý zpravodaj - Praha 7 - 03 2022

26 Strategická poloha Štvanice opakovaně sehrála Hobulet březen 2022 Archiv 27
významnou roli při vojenských operacích poblíž
Prahy. Tábořil zde Jan Žižka, během třicetileté války
ostrov několikrát využila vojska útočící na město.
Na Štvanici se skladoval střelný prach a zároveň udržel, jisté je, že v posledních dekádách platili dospělí dva krejcary, děti polovinu.
Do horního patra, kde byly improvizované
18. století se majitelé ostrova poměrně rychle
tu trvale žili lidé, které živila políčka se zeleninou střídali. Každopádně nejvíce sem Pražany lóže, mířili zámožnější diváci, za místo se
přímo na ostrově, popřípadě lov ryb v řece. V druhé lákaly akce, které daly ostrovu jméno, tedy platilo 7 krejcarů. Pro srovnání: koncem
18. století se denní mzda nádeníka pohy-
štvanice. Dobové svědectví o průběhu těchto
polovině 17. století se však charakter místa a zejména štvanic přinesl koncem 19. století časopis Zlatá bovala mezi 20 a 30 krejcary. Velký zájem
Praha. Otiskl vzpomínku neznámého poutníka
o tato představení nenarušily ani občasné
jeho využití začaly pozvolna proměňovat. z Pardubic, který Prahu navštívil v roce 1783: „nehody“, kdy se některé zvíře dostalo
„Zábav mají Pražané mnoho… jindy chodí na mimo arénu do hlediště. Přímým účastní-
2 Štvanici, kde se štvaní zvířat odehrává. Podiv- kem jedné z těchto nešťastných událostí byl
Text – Stanislav J. Václavovic pracuje v Odboru kultury a sportu. Zajímá se o sběratelství a českou historii.
Foto – archiv autora né toto vyražení chtěl jsem také během svého údajně i nejvyšší purkrabí Českého králov-
pobytu prožíti. Jednoho dne spatřil jsem ství hrabě František Václav Štampach. Ně-
u mostu ceduli, na níž vymalována byla zvířa- kdy dokonce vyděšené zvíře prchlo z arény
ta mezi sebou zápasící. Nahoře bylo napsáno: na ostrov, kde muselo být odloveno. Krvavá
Dnes je Štvanice! I pospíchal jsem v určitý čas „zábava“ byla nakonec zakázána císařským
na ostrov, kde se divadlo odbývati mělo. Při
dekretem v roce 1805.
Kapitoly z dějin vstoupení spatřil jsem dosti velké okrouhlé Zánik brodu
divadlo o dvou patrech, které bylo naplněno
Ani v 18. století se Štvanici nevyhnuly povod-
lidstvem vyššího i nižšího stavu. Dříve než di-
ostrova Štvanice II. vadlo započalo, zazněla turecká hudba a brzy ně, největší zřejmě v roce 1784, kdy koncem
nato dal štvací mistr prásknutím biče zname-
února při tání ledů vystoupila voda devět lok-
ní, načež zvířata do divadla vpuštěna byla.
Byl to býk a dva psi. Na jedné straně divadla tů (to jest asi 5,4 metru) nad běžnou úroveň.
Ledové kry se tlačily na dřevěný most a jeden
stál hastroš, jenž dole připevněn byl olovem. z jeho pilířů, na kterém stál strážní domek,
Jakmile býk jej spatřil, hnal se naň a probodl tlak nevydržel a zřítil se. V troskách zahynuli
vštěvovaly divadelní společnosti ze zahraničí. později, kdy hlavní město čelilo obléhání ho rohama. Psi roztrhali pak uši ubohému čtyři vojáci. Když voda opadla, současníci
1 Představení měla, v duchu tehdejší barokní pruských vojsk. I tehdy posloužil nepřátelům zvířeti, které strašně řvalo. Při tomto hrozném líčili zkázu následovně: „Ostrov Štvanice byl
zbožnosti, zejména náboženský obsah a byla brod přes Štvanici a procházející vojska na pohledu počalo veškeré obecenstvo v pravém zcela zničen, neboť ze všech tamních stavení
určena především nobilitě, tedy nejvyšším ostrově dokonala zkázu, spálila dokonce dva slova smyslu jásati. Nato uvázali býku provaz zůstal jen kus hostinské budovy, obyvatelé
společenským vrstvám. O povyražení měla dřevěné mostky vedoucí na ostrov a spojující kolem rohů a odvedli jej padacími dveřmi. tamní, jichž bylo celkem 23 osob, dílem na
ovšem zájem i nižší společenská vrstva, měš- jeho jednotlivé části. Nedlouho nato objevil se zubr, divoké prase střechách, dílem na stromech sedících, byli
ťanstvo. Této poptávce vyšli koncem 17. století Obě války způsobily Praze obrovské a osel. Poslední běhal kolem a křičel tak pro- takřka polovičním zázrakem zachráněni.“
vstříc podnikatelé, kteří inspirováni podobný- finanční ztráty, a proto byla obec donucena nikavě, že mně až uši zaléhaly. Divoké prase Silný proud vymlel hlavní rameno u ostrova
mi atrakcemi ve Vídni přivezli do Prahy zápa- prodávat svůj majetek. V první fázi se dražby a zubr zápasili nějaký čas s sebou, konečně natolik, že se hloubka dna dostala na stejnou
sy zvířat, takzvané štvanice, které se v letních obecního majetku ještě Štvanice netýkaly, ale probodl pacholek prase oštěpem a tímto úroveň jako jinde v řečišti. Když pak v létě
měsících odehrávaly v otevřených arénách. nicméně po další válce, jež vešla do dějin pod 1 Kresba Svačina na Štvanici od malíře Karla Postla divadlo skončilo.“ téhož roku bylo ve Vltavě tak málo vody, že
Pro tyto zábavy bylo vyhrazeno místo poblíž názvem sedmiletá, už finančně vyčerpanému z prvních let 19. století Aktéry krvavých zápasů byla i další zvířa- říční koryto prakticky vyschlo, nechala praž-
2 Velká voda přinesla vždy na Štvanici množství
tehdejší Poříčské brány (na Těšnově). Kvůli městu nic jiného nezbylo. Tento konflikt navíc dřeva. Fotografie z osmdesátých let 19. století ta – například medvěd, který bojoval s lovec- ská obec odkopat i nánosy na mělčině podél
stížnostem na hluk se však město rozhodlo přinesl těžce zkoušenému ostrovu další zkázu – 3 Pohled ze Štvanice na mlýny v Karlíně na obrázku kými psy. Jak naznačuje anonymní pamětník – ostrova. Tak zmizely i poslední pozůstatky
přesunout tyto aktivity na ostrov Velké Benát- když Prusové v roce 1757 utíkali z Prahy, od Bedřicha Wachsmanna hlediště arény mělo dva patra, do dolního starodávného brodu. ○
ky, k čemuž došlo pravděpodobně na samém zapálili oba teprve nedávno obnovené mosty
počátku 18. století. Vznikla zde dřevěná aréna, a všechna zdejší stavení.
jakási předchůdkyně dřevěných divadel zná- V květnu 1759 byla Štvanice nabídnuta do
mých z druhé poloviny století. dražby, do které se přihlásili dva zájemci –
nájemce zdejšího hostince Antonín Metzerod
Válečná „trilogie“ a majitel bělidla (dílny na bělení prádla) Kryš-
Ostrov a jeho obyvatele i nadále ohrožovaly tof Faber. První jmenovaný nakonec z dražby
Po třicetileté válce vstává Praha pozvolna z po- poměrně časté povodně. Téměř úplnou zkázu odstoupil, a ostrov tak za 1100 zlatých připadl
pela. I na Štvanici znovu obnovují svá políčka však přinesl Štvanici až vojenský vpád – kon- Faberovi. Šlo o takzvaný emfyteutický prodej,
drobní pěstitelé zeleniny. Život se vrací také krétně spojených sasko-francouzsko-bavor- kromě kupní ceny musel majitel hradit roční
do obou obcí na březích Vltavy proti ostrovu – ských vojsk v rámci války o dědictví rakouské nájem. Kupujícímu připadlo i právo lovit ryby
v Bubnech se opravuje kostel sv. Klimenta, ve v roce 1741. Při rozhodujícím útoku na město na ostrově nebo provozovat přívoz. Ze smlou-
Špitálsku (Karlíně) pak tamější kostel sv. Pavla. 24. listopadu využily saské jednotky bubenský vy ale vyplývaly také povinnosti – nový majitel
Na ostrov opět míří i bohatí Pražané za svou brod a přes Štvanici postoupily na pravý břeh ostrova se zavázal odebírat pivo do zdejšího
oblíbenou kratochvílí – lukostřelbou. Poklidný řeky a dále do města. Rok trvající okupace hostince výhradně z obecního pivovaru
život v barokní Praze významným způsobem zanechala na ostrově i v okolí velké škody, v Libni, musel také zajistit obyvatelům Prahy
narušuje epidemie moru na jaře 1680. Nemoc během tuhé zimy na přelomu let 1741 a 1742 svobodný přístup na ostrov a zdarma převážet
kosila Pražany po desítkách denně, nejposti- použili tábořící vojáci velkou část zdejšího obecní zřízence i řemeslnickou chasu. Jedno
ženější bylo Židovské Město. Zdejší obyvatelé stromového porostu jako topivo: „Na ostrově ustanovení smlouvy se týkalo i štvanické
byli odsunuti za městské hradby do speciálního Štvanici, Špitálsku a v král. oboře u Buben střelnice – bylo přísně zakázáno používat
tábora a podobný osud čekal i pražskou vojen- nezůstal ani jediný strom, a když již žádného při střelbě kulí, „neboť prý střelbou takovou
skou posádku. Koncem května odtáhli vojáci stromoví k palivu nebylo, francouzští vojáci škodí se často lidem i dobytku v okolí ostrova
na Štvanici, kde si zbudovali improvizovaný vrhali se na příbytky obyvatelstva, v nichž a král. lodím solným po řece plujícím“.
tábor. Navzdory této „karanténě“ zemřely stov- ani třísky dřevěné nezbylo. Takž vzala za své
ky vojáků, navíc nakazili i zdejší rybáře a jejich na Štvanici všecka stavení tamní, nejvíce ze Krvavá zábava
rodiny. Obětí bylo nakonec tolik, že hřbitov dřeva postavená, zničena jest též ohrada pro Faber se snažil vrátit ostrovu jeho bývalý
u kostela sv. Pavla nedostačoval a bylo nutné štvanice a střelnice tamní, stržen mlýn nad lesk – obnovil střelnici a cirkus pro štvanice,
zřídit zvláštní hromadné hroby. Odhaduje se, přívozem k Bubnům – slovem ostrov zůstal provozoval hospodu, u které zřídil kuželník.
že mor tehdy zahubil osm tisíc lidí, zhruba dokonale pustý a holý, stejně jako veškeré Ani tak se mu ale příliš nedařilo – v roce 1772
čtvrtinu obyvatel Prahy. Špitálsko a planina u Buben.“ poslal na magistrát žádost o odpuštění nájmu,
V druhé polovině 17. století začalo do Čech Aby toho nebylo málo, Pražané si pobyt kterou odůvodňoval škodami, jež způsobily
pronikat divadlo, Prahu tehdy každoročně na- cizích vojsk zopakovali hned o dva roky povodně. Není známo, jak dlouho ostrov Faber 3