Page 15 - Praha_3_07_cervenec
P. 15

Martin Písařík: Když                                                                                          Dialog





       tady má člověk





       kořeny, nedá se to





       smazat

























       Herec, muzikant a dabér

       Martin Písařík propůjčil

       svůj hlas podcastu

       Příběhy z Prahy 3. Své

       vlastní životní příběhy tu

       ale psal už od dětství.



          Anežka Hesová   mi občas smějí, že jsem „z Prahe“, a já řeknu: Jo,   Jsem za to strašně vděčný. Skaut mi dal třeba
        Text      Co máte v sobě ze Žižkova?                 Co pro vás zkušenost skautingu znamenala?
            Foto Johana Pošová a archiv Martina Písaříka  se přestěhovali na Prahu 4, ale prarodiče jsem   zaměřené na to, abychom se vylítali. Byly to tvrdé,
                                                             Vždycky říkám, že mě vychovávali rodiče a Skaut.
                  Já to mám jako alibi, když jedu na Moravu. Tam se
                                                             smysl pro fair play. A zároveň jsme se tam naučili
                  ale ze Žižkova! A to už pro ně nejsem Pražák, ale
                                                             ctít slabší. Byl to ten nejenergičtější věk, hry byly
                  Žižkovák. Jinak jsem tu žil do dvou let, pak jsme
                  měl na Žižkově a spoustu času jsem strávil tady
                  u nich. Rodiče se pak na Žižkov vrátili a stále tu žijí.
                                                             Skaut mi dal třeba
                  Myslím, že když tady má člověk kořeny, tak to se
                  nedá smazat. Dnešní Žižkov je navíc čistší. Tyhle
                                                             smysl pro fair play
                  městské části jako Žižkov a Karlín, to bývala taková
                  pražská Ostrava Poruba. Dneska už to tak není.
                  Na co tu rád vzpomínáte?
                  Žižkov je pro mě dětství, návštěvy u babiček, mám
                                                             louct. Šiškové bitvy, souboje a to všechno k tomu
                  ho spojený s rodinou. Všechny rodinné oslavy   drsné, skoro až agresivní hry. Kluci se musí vyt-
                  vždycky probíhaly tady v bytě u prarodičů. A dru-  patří. A samozřejmě nepřetržitý dotek přírody
                  há silná vzpomínka je Skaut. To je obrovská část   a vztah ke slovu. Ve Skautu když se něco řekne, tak
                  mého dětství. Chodil jsem tady do pražské Dvojky,   to platí. Nemusíte to podepisovat, drží se slovo.
                  k Hochům od Bobří řeky. Vzpomínám, jak na vá-
                  noční setkání ještě chodíval Jestřáb (Jaroslav   Odnesl jste si něco z toho i do dospělosti?
                  Foglar). Klubovnu jsme měli v Cimburkově ulici, ta   Skautství je na celý život. Samozřejmě, člověk do
                                                                                                                     — 15
                  už tam dnes není.                          toho života pak vlítne a občas musí ustoupit. Není
   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20