Page 16 - Chytrý Zpravodaj - Praha 3 březen 2021

Dialog

Inspiroval vás otec Václav, který byl mnoho let jsou z každé strany takové plošiny, na které se při-
stálým členem Divadla Járy Cimrmana? dělávají kulisy. Jako dítě jsem tam vždy po žebříku
On chtěl původně dělat fotografii. Jeho rodiče vylezl a sledoval shora představení. Skvěle jsem sly-
nebyli úplně poplatní režimu, tak nemohl studo- šel, co si herci mezi sebou na jevišti utrousí. Poprvé
vat vysokou školu. Proto utekl k divadlu. Nejdřív jsem si pak zahrál malého Mirka ve hře Záskok, to
Na zábradlí, kde zažil Václava Havla coby drama- mi bylo těch osm let. To, že se věnuji herectví, je
turga, a pak k Cimrmanům. V letech 1985 až 1989 zásluha táty a Cimrmanů. Když jsem je totiž sledo-
organizoval také na Střeleckém ostrově Divadelní val, začalo mě to strašně bavit a nikdy mě nena-
pouť, takový ostrov svobody. To byl malý festival, padlo dělat něco jiného.
kde začínali třeba bratři Formani, Bob Klepl a Eva
Holubová. Jaká je vaše první vzpomínka na
Zdeňka Svěráka?
Měl vůbec tatínek herecké ambice? Vždyť přece Připadá mi, jako bych ho znal od nepaměti. Myslím,
s Cimrmany hrál, i když původně dělal kulisáka. že dřív, než jsem si začal cokoliv uvědomovat.
On se hlavně projevil jako dobrý manažer. Dostal Jednu jasnou vzpomínku ale mám. Divadlo pra-
divadlo do Mexika, Dánska i jinam. Ke koloritu videlně vyráží do Janských Lázní na ponovoroční
Cimrmanů patří, že používají kulisáky či techniky čtrnáctidenní zájezd, kam si zaměstnanci berou
k drobným roličkám. Když se někdo osvědčí, dostá- i rodiny. Přes den se chodí na lyže a běžky, večer se
vá větší role a později se třeba dostane na úroveň hraje — v Jánkách, Trutnově, Semilech a dalších
herce. Táta se myslím necítil být hercem, ale rád si městech. Já tam pokaždé slavil své lednové naro-
s tím svým herectvím hrál a sledoval, jaký herec by zeniny. Při jedné oslavě, když tam všichni ti pánové
se z něj třeba jednou mohl stát. seděli a čekali, až sfouknu svíčky, jsem ve své dět-
ské přímočarosti a radosti začal celé společnosti
vyprávět dětské vtipy. Ve vtipech je ovšem mistr
Nabyl jsem pocitu, že hlavně Zdeněk Svěrák, a tak jsme celý večer všech-
ny bavili. Jen my dva. No ty moje vtipy byly oprav-
část společnosti bez du hodně dětské, ale to jsou ty Zdeňka Svěráka
často taky. (smích)
kultury hrubne Mají v divadle nápovědu?
Mají, ale napovídá úplně každý, kdo má ruce, nohy
a pusu a alespoň něco si trochu pamatuje. (úsměv)
Jednou jsem hrál i s tátou ve hře Vražda v salon-
Byl pyšný, když vás viděl v divadle a televizi? ním kupé. Já byl Hlaváček, který vyšetřuje stevar-
Já začal hrát v osmi letech, ve dvanácti jsem už da. Toho hrál táta a já se ho ptám: „Čím byl tvůj
točil filmy. Říkám si, jestli táta trochu nežárlil, ale otec?“ On podle scénáře vtipnou replikou odpo-
to asi ne. Když se třeba učil text na novou hru, tak vídá: „Otec rodí, nebo matka rodí?“ Jak jsem byl
jsem ho z perspektivy malého „zkušeného“ kluka zpitomělý, že tam se mnou sedí můj vlastní otec,
i poučoval. Ale táta byl shovívavý. Dostali jsme se tak jsem pronesl: „Otec rodí.“ No a Zdeněk Svěrák,
i na úroveň, kdy jsme se o našem herectví bavili který stál ve scéně nade mnou, se na mne podívá
normálně pracovně jako kamarádi. a říká: „Prosím vás, Hlaváčku, matka rodí. Alespoň
v těchto základních věcech bystě měl mít trochu
Mluvil doma o Zdeňku Svěrákovi, Ladislavu jasno. Nota bene v přítomnosti vlastního otce.“
Smoljakovi a dalších hercích? A divadlo lehlo. Při každém dalším přestavení, kdy
Zdeňka, Láďu a ostatní bezmezně miloval a ob- se tato scéna blížila, na mne Zdeněk přes rameno
divoval. Byl rád, že u tohohle divadla může být, drtil mezi zuby: „Matka rodí, matka rodí.“ Teď už to
a mě tam bral snad od narození. V Divadle Járy nedělá.
— 16 — 16 Cimrmana jsem pořád jako doma. Nad pódiem