Page 18 - Chytrý zpravodaj - Praha 15 03 2022
P. 18

ZE ŽIVOTA V HORNÍCH MĚCHOLUPECH A HOSTIVAŘI


































       Architektura v Hostivaři – Díl 14.                                                    Plány jedné z hlavních hal
                                                                                             architekta Stiebera. Během
                                                                                             stavby jí bouře strhla střechu,
       PRAKAB – Kabelovna pod hákovým křížem                                                 přesto v areálu stojí a funguje
                                                                                             dodnes

       V minulém díle našeho seriálu jsme se věno‑  rok 1932, celý svět byl zachvácen krizí,“ vzpomí-  (několikatisícové demonstrace před budovou
       vali vzniku a prvním létům provozu Pražské   ná jeden z dělníků, bohužel již anonymní. „Nasta-  parlamentu se účastnili i dělníci Prakabu, který
       továrny na káble (Prakab), kterou v Hostivaři   la bída a hlad. I náš závod v prvopočátku krize   jako jediná hostivařská továrna zcela zastavil
       postavil přední průmyslník Emil Kolben. Opou‑  byl zachvácen. Dělníci a dělnice byli vysazováni   práci). Politická situace byla napjatá, podnik
       štěli jsme ji v době hospodářské krize první   z práce, byla snížená pracovní doba na 40 hodin,   připravoval i materiální pomoc pro pohraničí,
       republiky, která dohnala ke krachu i mnoho   ovšemže podle toho byl snížen i výdělek. Tato   ale historickým událostem nemohlo nic zabránit
       velkých hostivařských podniků. Ne tak Kolbe‑  doba však trvala jenom asi rok a pak přišlo tolik   a vše neodvratně směřovalo k 15. březnu 1939,
       novu továrnu…                       zakázek, a to hlavně exportních, že jsme praco-  kdy republiku obsadila německá armáda.
                                           vali i na opletacích strojích na tři směny. Byly to
       Rakouští společníci                 zakázky do Austrálie, Afriky a Asie.“  Samotná kabelovna byla strategickým prů-
       Prakabu se dělnické nepokoje vesměs vyhnu-                               myslovým podnikem, o jehož další chod měli
       ly, což se dá pravděpodobně připsat na vrub   Část zboží Prakabu byla nabízena přes prodejny   pochopitelně nacisté zájem, problém předsta-
       prozíravé podnikové politice Emila Kolbena.   Isomat (kartelový obchod několika kabelo-  vovala rodina Kolbenů a jejich rakouští židovští
       Z ČKD je známý případ, jak Kolben začal při krizi   ven), ostatní produkty ale expedoval přímo,   společníci.
       nejprve snižovat ředitelské platy, aby nemusel   své zastoupení měl v mnoha městech, vedle
       sahat na ty dělnické. Nechceme jeho přístup   Prahy např. v Plzni, Teplicích, Brně, Olomouci,   Ačkoliv nikdo z kruhu rodiny kolem Emila Kolbe-
       k zaměstnancům továrny přehnaně idealizovat,   Ostravě, Bratislavě a Opavě. Pobočky fungovaly   na nepatřil k ortodoxním židům, tvrdě antise-
       ale inženýr byl skvělým obchodníkem a jistě si   nejen v evropských městech, ale též v marocké   mitský nacionální socialismus požadoval jejich
       spočítal, že spokojený dělník pracuje lépe než   Casablance nebo palestinské Haifě. Prakab   okamžité odstoupení z funkcí. Rodina o hrozící
       nespokojený. Pokud je nám z archivních materiá-  i v době krize charitativně přispíval všemožným   situaci věděla, Německo svůj antisemitismus ve-
       lů známo, situace mezi dělnictvem a vedením to-  organizacím, např. Ústřední matici školské (spo-
       várny se v Prakabu skutečně nikdy nevyhrotila.   lek podporují české školy), Sestrám Mariánského
       Firma také již v roce 1928 založila Podpůrný fond   ústavu, Klarově ústavu slepců na Malé Straně,
       zaměstnanců s dotací 48 000 korun, jehož úroky   Červenému kříži nebo Pražské filharmonii. Pe-
       byly určeny na vyplácení podpor v naléhavých   níze dával dětským domovům, Československé
       sociálních případech.               ochraně matek a kojenců i na ošacení chudým
                                           dětem. Stejně tak finančně podporoval železni-
       Kabely až do Casablanky             čáře, listonoše, hasiče či válečné invalidy.
       V Almanachu okresu Prahy XIII se v roce 1934
       dočteme, že firma „zaměstnává průměrně 250   Soumrak svobody
       lidí, a aby nemusela propouštěti, vyváží touto   Zásadní změny nakonec nepřinesla ani krize, ani
       dobou i do ciziny, bohužel za ceny takřka podvý-  konkurence, ale druhá světová válka a agre-
       robní“. Ve stejném duchu se nese i zápis z valné   sivní politika Adolfa Hitlera. 29. září 1938 byla
       hromady společnosti z 25. listopadu 1935.   v Mnichově podepsaná dohoda o odstoupení
       V archivu továrny se dochovalo několik proslovů   československého pohraničí Německu. Mnozí
       dlouholetých zaměstnanců firmy k příležitostem   občané tehdy v Praze protestovali a chtěli jít   Část pozemku kabelovny se siluetou průmyslové
       kulatých výročí, z nichž můžeme citovat: „Psal se   s Německem do otevřeného válečného konfliktu   Hostivaře ve 40. letech

       18  HLASATEL 3
   13   14   15   16   17   18   19   20   21   22   23