Page 17 - Chytrý zpravodaj - Palkovice 3/2025
P. 17

3/2025


        Přemýšlel jsi někdy, že bys v zahrani-
        čí zůstal natrvalo?
          Když  jsem  byl  mladší,  bylo  mi  jed-
        no, kde jsem. Ale časem se mi změnily
        priority. A také jsem slíbil babičce, že se
        vrátím.
          Po návratu domů se mi ozvalo velké
        studio, nabídli mi skvělý plat. Ale už jsem
        to nevzal. Bylo to těžké rozhodnutí – měl
        jsem pocit, že mi něco uniká. Ale věděl
        jsem,  že  je  čas  zakotvit.  Chtěl  jsem  se
        usadit. Navíc v oboru nastala krize, bylo
        propuštěno asi deset tisíc lidí po světě.
        Všechno mělo asi svůj čas.

        čemu se věnuješ dnes?
          Vyvíjím aplikace pro mobily a deskto-
        pové  počítače.  Musel  jsem  se  všechno
        znovu učit téměř od nuly. Teprve s tím
        začínám, tak uvidíme, kam se mi to po-
        daří  dotáhnout.  Na  rozdíl  od  animace
        to ale má jednu výhodu – větší stabilitu.
        V animaci se lidé najímali na konkrétní
        projekt, a když skončil, často přišlo pro-
        pouštění. Pokud zrovna nebyla nová za-
        kázka, práce prostě nebyla.
                                                 jaký je život ajťáka?
        zmínil jsi, že tvým dětským snem bylo získat   Rozhodně  není  nudný.  Měl  jsem  ale  období,
        oscara…                                  kdy jsem proseděl celé dny u počítače – zatažené
          Jo, dokonce jsem ho jednou držel v ruce! Ale   závěsy, ticho, jen já, monitor a zbytky jídla. Člověk
        nebyl můj. Zato jsme získali ocenění za projekt Jak   do  toho  snadno  zapadne,  ani  si  nevšimne.  Na-
        vycvičit draka: Návrat Domů v Americe.   štěstí mě to časem přestalo naplňovat. Začal jsem
                                                 chodit ven, na procházky k Olešné, do přírody. Při-
        je animace rutina, nebo tě pořád baví?   dal jsem i tanec salsu – prostě cokoliv, co člověka
          Jako v každé práci – někdy je to rutina, jindy ra-  vytáhne ven z bubliny. Nesmíš jen sedět za moni-
        dost. Když jsem dělal na Spiritovi, bylo to náročné,   torem, jinak ti život uteče.
        ale krásné. Největší radost mám, že jsou to filmy
        pro děti. Když se smějí, stojí to za to.  Šel bys tou cestou znovu?
                                                    Kdybych  nešel,  neměl  bych  o  čem  vyprávět.
        Vzpomínáš si na svoji osobní premiéru?   Něco bych možná udělal jinak, ale věřím, že každý
          Nikdy nezapomenu, když jsem šel v Palkovicích   má svou životní cestu.
        do kina na Divokého Spirita. Byl jsem nervózní, ale
        těšil jsem se. Vzal jsem s sebou mamku. A ve fil-  Co bys vzkázal lidem, kteří sní o kariéře v ani-
        mu zazněla věta: „Jedna, dva, tři, my jsme Pálky.“   maci?
        A na konci titulků: Pálky navždy. Ta určitá spojitost   Ať  se  nebojí  jít  za  snem.  Ať  si  ho  rozdělí  na
        s Palkovicemi, to byla moje opravdová premiéra.   menší  kroky.  A  i  když  udělají  chyby,  důležité  je
        A nikdy na to nezapomenu!                zvednout se a jít dál. To je rozdíl mezi úspěšnými
                                                 a neúspěšnými.
        Vidíš film, na kterém pracuješ, už během vý-
        roby?                                       Pokud vás rozhovor zaujal, zkuste si někdy pus-
          Záleží na studiu. Někdy vidíš jen svou část. Ce-  tit třeba film Divoký Spirit, na kterém Lukáš Bílek
        lek až v kině. Člověk je tam malé kolečko ve vel-  spolupracoval.
        kém stroji.                                                       PhDr. Nikol Kulová
                                               17
   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21   22