Page 22 - Chytrý zpravodaj - Ostrava-Jih září 2021
P. 22

HISTORIE


        JUBILEJNÍ KOLONIE JAKO PAMÁTKOVÁ


        ZÓNA OBVODU


        Jubilejní kolonie v Ostravě-Hrabůvce je nejčastěji skloňovaným místem našeho obvodu, alespoň z hlediska turismu, kniž-
        ních průvodců či místopisných děl. Sídliště pro dělníky Vítkovických železáren z let 1921–1950 je oprávněně přezdíváno
        jako rodinné stříbro městského obvodu Ostrava-Jih.






















        Na tom, jak Jubilejní kolonie vypadá, má výrazný podíl architekt Ernst Korner.
          Hodnota Jubilejní kolonie spočívá zejména v jejím architektonic-  OCHRANNÉ PÁSMO
        kém a urbanistickém řešení. Porovnejte, jak vypadá většina ostrav-  Jubilejní kolonie prošla na počátku 80. let částečnou rekonstrukcí,
        ských či karvinských kolonií – jedná se téměř vždy o schematicky   zejména v oblasti mezi Závodní a Velflíkovou ulicí. Typizovaná okna
        (řádkově) uspořádanou zástavbu bez většího ohledu k řešení urba-  tehdy osazovaná do panelových domů, umakartové dveře, barevné
        nistického celku.                                     nátěry fasád, zazdění lodžií, osekání ozdobných prvků na fasádě, do-
                                                              sazení luxfer (dutá skleněná tvárnice – poznámka redakce) – všech-
        DÍKY, ARCHITEKTE KORNERE!                             ny nevhodné rekonstrukční práce zcela zničily původní krásu budov,
          Za podobou Jubilejní kolonie stojí významný meziválečný archi-  která jim byla v určité míře navrácena při poslední rekonstrukci v ne-
        tekt Ernst Korner (1888–1966). Nápadně řešené domy, jejichž vzhled   dávných letech. Na sklonku minulého režimu se tak odehrálo v kolonii
        připomíná Vídeň na sklonku 19. století, zcela vynikají nad okolní zá-  „drama“, kdy na jedné straně vah stála modernizace bytů a domů a na
        stavbou. Byla to právě Vídeň, kde Ernst Korner v  letech 1906–1911   druhé zachování jejich původního vzhledu. Zbylá část kolonie se nám
        studoval na vysokém učení technickém. Seznámil se tam s konzerva-  dochovala v intaktním neporušeném stavu. Ještě v 90. letech domy
        tivním proudem architektury hlavního centra rakousko-uherské mo-  působily spíše jako vystřižené z Foglarových Stínadel, na druhé stra-
        narchie, ale nadchl se také avantgardou. Sympatické mu bylo hnutí   ně se původní, leč zchátralá autentická podoba později ukázala jako
        Rudá Vídeň, které se ve zjednodušeném výkladu snažilo stavět města   snadná cesta k prohlášení vybraných domů za kulturní památku. Již
        ve městě – tedy oblasti vhodné pro život, rekreaci a s veškerou základ-  na sklonku 80. let bylo nad Jubilejní kolonií vyhlášeno ochranné pás-
        ní občanskou vybaveností. Všechny nabyté poznatky Korner uplatnil   mo, které stanovilo podmínky, za jakých bude v budoucnosti probíhat
        právě v případě Jubilejní kolonie. Vídeňská architektura se tam pro-  postupná oprava domů se zachováním jejich originálního vzhledu.
        líná s  prvky výrazného středoněmeckého expresionismu. Málokdy   Ochranné pásmo však bylo vyhlášeno v oblasti, kde se paradoxně ne-
        tam narazíte na nějakou osovou souměrnost, která se objevuje jen na   nacházela jediná kulturní památka, jak tomu bývá zvykem.
        pomyslném náměstí se středovým půlkruhově uspořádaným domem.
        Jinak jsou domy postaveny tak, aby zástavba působila neotřele, dy-  KULTURNÍ PAMÁTKA!
        namicky a neunifikovaně. Můžete si všimnout polouzavřených dvorů,   V roce 2002 připravil Martin Strakoš za Národní památkový ústav
        průchodů, zákoutí, velkých prostranství či úskočných křížení ulic.   v Ostravě podklady pro zapsání vybraných domů Jubilejní kolonie
                                                              na seznam kulturních památek. Výběr spočíval v dochované míře
                                                              autentičnosti konkrétní budovy v její hmotové, dispoziční a materi-
                                                              álové skladbě. V roce 2002 se staly památkami nejzchátralejší ob-
                                                              jekty a dále domy, u nichž se počítalo s navrácením jejich původního
                                                              vzhledu (např. budova Komorního klubu, jež byla architektonicky
                                                              zničena při modernizaci v 80. letech). V roce 2002 Ministerstvo kul-
                                                              tury České republiky prohlásilo třiadvacet objektů za kulturní pa-
                                                              mátky, ač návrh na prohlášení za památky počítal s pětatřiceti domy.
                                                                Důležitost Jubilejní kolonie nespočívá jen v architektuře a urbani-
                                                              stickém řešení. Kdysi dělnické sídliště můžeme v současnosti chápat
                                                              jako ojedinělý a výrazný mezičlánek mezi typickými koloniemi a pa-
                                                              nelákovými sídlišti. Jubilejní kolonie dokládá také vysoký meziváleč-
        Půlkruhový segment domů, stav po nevhodné modernizaci prove-  ný standard zaměstnaneckého bydlení na Ostravsku. I po jednom
        dené v 80. letech, fotografie z roku 2002             století patří k vyhledávaným adresám k bydlení.
                                                                                                    Petr Lexa Přendík

                                                           22
   17   18   19   20   21   22   23   24   25   26   27