Page 22 - Chytrý zpravodaj - Ostrava-Jih srpen 2021

HISTORIE

PRAMEN V KORÝTKU A JEHO MINULOST

V červnu 2021 byl slavnostně odhalen opravený pramen v Zábřehu-Korýtku, který je jediným pramenem na území měst-
ského obvodu Ostrava-Jih. Ačkoliv ještě před 100 lety bychom obdobných vývěrů vody našli na území Zábřehu a Hra-
bůvky povícero.
Díky mému návrhu v loňském ročníku participativního rozpočtu
Ostravy-Jihu se prameniště v Korýtku dočkalo opravy. Jakým pře-
kvapením bylo zjištění, že se návrh umístil dokonce na prvním místě
daleko před ostatními. Milovníka horských pramenů to potěšilo a dě-
kuje všem, kteří nejen přidali hlas, ale také ,,ruku k dílu“. Jsa inspirován
odhalením pramene rozhodl jsem se, že o něm napíši také příběh.

NEJSTARŠÍ ZÁZNAMY
V letošním roce jsem začal pátrat, kdy se pramen objevuje po-
prvé v archiváliích. Dalo to docela práce a až stabilní katastr z roku
1833 byl prvním hmatatelným záznamem. Pramen je v mapách za-
kreslen však poněkud jinde, pár desítek metrů západně od tří věžá-
ků stojících u zastávky tramvají Zábřeh, vodárna. Je to dáno nepřes-
ností kartografů 1. poloviny 19. století, nebo byl pramen sveden do
dnešních míst? Odpověď není lehká, zvláště když uvážíme, že v oko-
lí úvozu Polanecké spojky v současnosti nalézáme několik dalších
menších vývěrů vody, které se stékají do malého potůčku. V době
1. světové války byl zdejší prostor doslova překopán a vývěry vody Na přelomu 20. a 30. let provozoval restauraci v Korýtku jistý pán
tím mohly být ovlivněny. Grobián.

ZAJATECKÝ TÁBOR, NEBO PASTVINY mu Landeku či Bělskému lesu. Neváhal a zřídil asi 50 metrů západně
PRO DOBYTEK? od pramene skromnou výletní restauraci, jíž aktuálně připomínají
V literatuře se od 60. let 20. století objevuje také etymologie po- pouze betonové základy na volném prostoru mezi statnějšími stro-
jmenování pramene. Ta říká, že pramen Korýtko získal svůj název my. Návštěvníci si tam mohli dát pivo z Českého akciového pivova-
v době první světové války, kdy v jeho blízkosti existoval zajatec- ru v Moravské Ostravě (dnes Ostravar) a také rybí speciality všeho
ký tábor pro ruské a italské vojáky, kteří byli pod nátlakem nuceni druhu. V roce 1935 byla uvedena do provozu také jedna z čerpacích
budovat od roku 1916 Polaneckou spojku, jejíž kolejiště bylo polo- vodárenských stanic, která jímala vodu pro tzv. II. moravskoostrav-
ženo do hloubeného zářezu připomínajícího koryto – odtud název ský vodovod. Jaroslav Ermis (1928–2020) na místo vzpomněl v roce
Korýtko. Já se však domnívám, že toto pojmenování je staršího rázu. 2017 následovně: „Nad Korýtkem byl velký sad a v něm studny pro
Proč? Z různých materiálů víme, že se v okolí Odry nacházely pouze jímání vody, betonové skruže s železným poklopem. Přepad vody
pastviny pro dobytek, jelikož byla oblast často zaplavována jarními byl dole u restaurace, kde z železné ruly tekla voda do potůčku,
i letními povodněmi a pro jiné zemědělské využití se nehodila. Pa- který odváděl vodu do prvního rybníku u Odry. Byla to výhradně
soucí se dobytek v okolí Odry bylo však potřeba napájet čistou vo- letní restaurace, kterou provozoval pan Leher bydlící v zábřežském
dou – a tady se nabízí vysvětlení, že prameniště v Korýtku přišlo ke zámku. Zásoby zde dovážel na bicyklu. V restauraci měl místnost,
svému jménu podle koryt, do nichž přitékala pramenitá voda určená kde v létě spal, pod stromy byly dřevěné stoly, u nichž seděli hosté,
pro dobytek. Zatím jsem tuto tezi v archiváliích neověřil, ale před- kteří pili nejčastěji pivo.“ Restaurace patrně zanikla v průběhu 40. let
pokládám, že prameny měly svá lidová pojmenování odpradávna. a jímací vodárenská stanice ukončila čerpání vody v roce 1981, kdy
byla také asanována a dnes ji připomíná jen volná plocha a stopy po
PO VÁLCE elektrickém vedení výše nad pramenem.
Ačkoliv Polanecká spojka měla být dokončena do čtyř měsíců
od zahájení stavby, práce se protáhly na plné čtyři roky. V letech OPRAVA A REKONSTRUKCE
1917 a 1918 staveniště opustili Rusové i Italové a okolí pramene uti- Kdy prošlo prameniště poslední rekonstrukcí, není zřejmé. Stalo
chlo. V roce 1920 byla železniční spojka mezi Polankou nad Odrou se tak patrně v 90. letech. V loňském roce bylo prameniště opra-
a Velkými Kunčicemi (v současnosti Ostrava-Kunčice) dokončena, veno tak, aby se jeho vzhled nezměnil, ale aby bylo opět funkční,
avšak postrádala po skončení války svůj význam, a proto nebyla ni- jelikož voda už dávno nevytékala z trubky, ale prosakovala pod pra-
kdy uvedena do provozu. V roce 1935 byly dokonce koleje vytrhány meníkem. Rekonstrukce spočívala v odřezání nevzhledné trubky, jež
a zůstaly tam jen kamenné mosty z roku 1917, kvalitní díla italských byla nahrazena novou z nerezu, dále proběhla odkrývka prameniště
kameníků. Poslední z nich stojí dodnes v sousedství nových mostů a jímacího zařízení a jeho rekonstrukce, čímž byla voda přivedena
na ulici Výškovická. zpět do trubky. Snad se v dalších letech podaří vybudovat k prameni
i lepší přístup. Slavnostně byl pramen představen veřejnosti 17. červ-
VÝLETNÍ RESTAURACE na 2021 , a to také za účasti místostarostky obvodu Hany Tichánkové
Alois Šeděnka, nájemce slavné kavárny Praha na Masarykově ná- a představitele zábřežské farnosti Vítězslava Řehulky.
městí (dům, v němž do nedávných let byla literární kavárna Acade- Co říct závěrem? Ruku na srdce: které sídliště má jen několik me-
mia), patrně v polovině 20. let navštívil pramen v Korýtku a místo jej trů od domů vlastní pramen, jehož kvalita předčila téměř všechny
učarovalo. Dobře vytušil, že okolí pramene by mohlo být krásným prameny na území města?
výletním místem Ostravanů, které by vytvořilo protiváhu oblíbené- Petr Lexa Přendík

22