Page 21 - Chytrý zpravodaj - Ostrava-Jih leden 2021

NAPŘÍČ JIHEM
NAPŘÍČ JIHEM

VODNÍ TOKY, PRAMENY, TŮNĚ, RYBNÍKY

Nový seriál Jižních listů „Napříč Jihem“ vás v roce 2021 provede obvodem formou malých ,,vycházek“, jež vám
přiblíží jednotlivá specifika městského obvodu Ostrava-Jih. Nebude to jen cesta přítomností, ale tu a tam zavítáme

také do časů minulých, sdělíme vám tipy na procházky a zmíníme zdejší zajímavosti. A začneme „od začátku“, tedy
vodou. Vždyť ta je přece základem života.
Prameny na území našeho obvodu té-
měř vymizely – možná tečou v podzemí
zbůhdarma a ani si jich nevšímáme. Nejvy-
datnější a poslední ,,funkční“ pramen mů-
žeme dnes nalézt v Zábřehu pod Petruško-
vou ulicí. Jedná se o tzv. pramen v Korýtku
– jak vlastně toto pojmenování vzniklo?
V odborné literatuře se píše o odvození
od úvozu (=koryta) železniční Polanecké
spojky, ale jelikož se jedná o prastarý vodní
zdroj, odvažoval bych se říci, že oním ko-
rýtkem byla v minulosti strouha určená pro
napájení dobytka pasoucího se na loukách
u Odry. Obdobné prameny bychom ještě
v 30. letech minulého století našli třeba
i u Místecké silnice v Hrabůvce. Vydejte se
někdy z konce Petruškovy ulice k prameni
a pak dále k výškovickým tůním, zažijete
Nedaleko mateřské školy Staňkova najdeme pozůstatek výškovického Fojtova rybníku.
hezkou procházku.
Odra Které sídliště v ČR má doslova za humny tak Slepá ramena
Řeka Odra je dnes zkrocená. Její regulace krásnou rybniční oblast s výhledy do kraje? Zastavme se ještě u řeky Ostravice. Její tok
započala na počátku 30. let 20. století. Do byl také ve 20. století napřímen a zregulován
té doby se řeka klikatila jako zmije a stejně Ještě o rybnících do dnešní podoby. Název řeky byl odvozen
tak byla nebezpečná: její občasné výšlehy V polovině 16. století vznikla celá řada ryb- od jejího ostrého toku. Původní koryto mů-
jedu – rozumějte vody – působily zejména níků mezi Bělským lesem a městským sta- žete ještě najít za Místeckou ulicí nedaleko
výškovickým časté starosti o polnosti i o za- dionem ve Vítkovicích. Největší rybník, mající kolonie Jeremenko. Dnes slepé rameno slouží
topené domy v dolní části vesnice. Věděli rozlohu přes 60 hektarů, se nacházel na místě rybářům a okolo někdejší řeky najdete stopy
jste, že hydronymum Odra má svůj původ nynější zábřežské vilové čtvrti zvané Družstvo. náhonu Vítkovických železáren. Při troše štěs-
už v našem prajazyku – v indoevropštině? Také v Hrabůvce bylo několik desítek rybníků. tí najdete i tzv. tunelek z 30. let, který se na-
Docela zajímavý jazykový vývoj: Odra – Jednalo se o skromné nádrže, které připomí- chází pod cestou směřující k hrabůvecké hal-
Odera – Odrae – Uedr – Uod. Výraz ,,Uod“ naly háčkovanou dečku. Takový pás vodních dě. Kdo jezdí po cyklostezce podél Ostravice,
před mnoha tisíci lety označoval prostou ploch bychom hledali v místech, kde byla od všiml si, že za řekou, tedy na území Slezska,
,,vodu“. I když Odra i dnes působí záplavy, první republiky vršena hrabůvecká halda. Od stojí označníky informující o tom, že projíždíte
měli bychom si jí vážit. Možná natolik, aby se středověku byl pustý, patrně proto, že zde městským obvodem Ostrava-Jih, ač bychom
sem vrátil úhoř, losos a jiné ryby, které v řece hrozilo nebezpečí záplav od řeky Ostravice. Až zde čekali označník Slezské Ostravy. Jak se
máme zdokumentovány v raně novověkých později začaly na místě kamení a štěrků vzni- to stalo? Jednoduše – historickým vývojem:
análech. Už jste se projeli podél Odry po kat rybníky. Ty byly nahrazeny poli a pastvina- řeka Ostravice tvořící zemskou hranici mezi
před pár lety dokončené cyklostezce? mi, po roce 1918 se zde začala vršit vítkovická Moravou a Slezskem a obecní hranici mezi
Určitě se vydejte po cyklostezce ze sta- halda a od roku 2017 na vrcholu umělého kop- Hrabůvkou a Kunčicemi se se svým korytem
rých Výškovic k Polance, k místu zvanému ce nalezneme umělé jezero, které má průmys- sice přesunula o několik desítek/stovek me-
Honcule. Cesta vede po bývalé hrázi ryb- lový odval postupně uhasit. Nejsnáze k jezeru trů, katastrální hranice však zůstaly zacho-
níka, který byl původně jezerem. Patrně se doputujete od zastávky MHD Benzina. vány podle dřívějšího stavu. Takže si dnes
v dávných časech jednalo o mělkou planinu, Éra rybničního hospodářství skonči- můžete užívat moravského území na slezské
kterou tu a tam při povodni zaplavila vodou la před rokem 1800, když začal strmě růst straně břehu. Docela paradox, nemyslíte?
Odra, až zde někdy kolem roku 1550 vznikl počet obyvatel a stát fi nančně podporoval Rovněž řeka Odra má svá slepá ramena
drobnou úpravou rybník označovaný jako pěstování obilovin na úkor ryb. Kdo by snad – kromě výškovických tůní, k nimž dojde-
Velký Výškovický. Rozlehlý opravdu byl, chtěl hledat nějaké stopy po zaniklých ryb- te od ulice Petruškovy v Zábřehu nebo od
uvážíme-li, že zabíral celou plochu od sou- nících, nechť se vydá po již zmiňované cyk- ulice Husarovy ve Výškovicích (doporučuji
časné cyklostezky až k osadě v Huře. Možná lostezce z Výškovic k Honculi nebo se pro- k vycházce), nalezneme ještě jeden starý
jste postřehli, že aktuálně probíhá v Huře jde po trvale zamokřené ploše mezi Rudnou meandr Odry, pokud se vydáme od Písko-
pod Drůbeží ulicí rekonstrukce rybníků – a Tylovou ulicí – zejména o podzimních rá- vých dolů po ulici Říční směrem k řece. Po
vznikne zde nová rekreační oblast podobná nech se nad dnem někdejšího rybníku Zá- levé straně narazíte na rybářské tůně, které
novoveským rybníkům, k nimž často vychá- humeníku drží nad mokřadními rostlinami využívají původního koryta Odry.
zejí obyvatelé zábřežských Pískových dolů. tajemná mlha, snad opar starých časů? Petr Lexa Přendík

21 www.ovajih.cz