Page 20 - Chytrý zpravodaj - Ostrava-Jih 05/2022

HISTORICKÝ DVOJLIST

NĚMÝ FILM V HISTORII NAŠEHO OBVODU

K rozvoji filmu, jako technickému vynálezu, druhu umění, kulturního, společenského a hospodářského fenoménu, došlo
koncem 19. století. Jeho první veřejné představení uskutečnili francouzští vynálezci kinematografického přístroje bra-
tři Auguste a Louis Lumièrové 28. prosince 1895 v Paříži. Již o necelé dvě dekády později mohli i obyvatelé jižní části
Ostravy zhlédnout první němý film. Na dvoustránce si přiblížíme kina, která začínala promítat snímky právě v éře němého
filmu.

FILM POPRVÉ V OSTRAVĚ
Počátky filmových představení jsou na Ostravsku spjaty s érou
němého filmu, která byla ukončena na počátku 30. let 20. století.
První film byl v ostravském Německém domě předveden veřej-
nosti již roku 1897. Dále se pak promítalo v Národním domě, v sále
Meisselova hostince a v závodním hotelu ve Vítkovicích. Od června
1901 předváděla v Ostravě filmy kočovná společnost Kosmograf bra-
tří Oeserů. Filmy byly doplňovány Edisonovým fonografem o zvuk
a největší úspěch měl čtyřicetiminutový snímek o búrské válce. Od
roku 1902 v Ostravě vznikala první stálá kina.

OD ZÁBŘEŽSKÉ HVĚZDY K LÍPĚ
Mezi první obce, které disponovaly stálým kinem, patřil Zábřeh
nad Odrou. Rolník Rudolf Šugar postavil v letech 1899–1900 na Ladislav Šaman (1873–1924), zakladatel zábřežského kina
svých pozemcích u cesty vedoucí z Nové Vsi do Hrabůvky prostor-
ný přízemní nárožní dům s hostincem, který bychom aktuálně hle- Majitel zábřežského kina Ladislav Šaman zemřel náhle 30. května
dali v prodloužení Sovovy ulice v místech současného parkoviště 1924 o třetí hodině ráno ve věku 51 let. Již od dob světové války trpěl
u Ostravar Arény. Při hostinci stál prostorný sál o výměře 251 metrů srdeční vadou, před smrtí se u něj navíc projevila cukrovka, která mu
čtverečních s kůrem nad jevištěm určeným pro hudebníky. Konaly se přivodila otravu krve, na niž během několika málo hodin zemřel. Po-
zde taneční zábavy, divadelní představení, koncerty, veřejná cvičení chován byl 1. června 1924 na zábřežském hřbitově.
a shromáždění. V roce 1911 koupili Šugarův hostinec, k němuž patřila Již 4. října 1924 začala provozovat „elektrické divadlo“ v Zábře-
i velká zahrada, František Kurfürst, do té doby nájemce Dělnického hu Dělnická akademie, nyní pod názvem kino Hvězda. V roce 1926
domu ve Vítkovicích, a Ladislav Šaman, jeden z představitelů sociál- získala kinematografickou licenci místní Dělnická tělocvičná jednota
ní demokracie na Ostravsku. Hostinec se tak stal střediskem politic- (DTJ), která změnila název na bio Šaman a roku 1928 na Láďa. Oba
kého a společenského života zábřežských sociálně demokratických názvy byly odvozeny od jména původního majitele a čelního před-
organizací. Začalo se mu říkat nově U Kurfürstů. stavitele DTJ. Mimo to bylo ve 20. letech kino označováno také jako
Kurfürst. Biograf disponoval 409 místy a dalšími padesáti přístavky
a nejvíce diváci navštěvovali večerní nedělní představení. Chod bio-
grafu zajišťovali činovníci DTJ, a to zdarma.
V květnu 1930 zakoupilo hostinec s kinem za 850 000 Kč Druž-
stvo Dělnický dům, stavební a spotřební družstvo v Zábřehu. DTJ
vlastníci kinolicenci v letech 1932 a 1933 přizpůsobila biograf k pro-
mítání zvukových filmů. Zvuk tedy konečně dohnal obraz. Připomeň-
me jen, že prvním velkým a dodnes známým zvukovým filmem byl
C. a K. polní maršálek s Vlastou Burianem v hlavní úloze. Premiéra
filmu v Československu se uskutečnila v říjnu 1930. V dobovém tisku
a inzerci je zábřežské kino označováno jako „nejoblíbenější lidové
zvukové kino Láďa“.

Hostinec Rudolfa Šugara na pohlednici z počátku 20. století

Ještě před 1. světovou válkou provedl Ladislav Šaman potřebné
úpravy sálu a zřídil v něm nejstarší zábřežské kino. Jednalo se o vů-
bec jedno z prvních zděných kin na Ostravsku. První zpráva o fil-
mové projekci pochází z 6. dubna 1914, kdy se žáci zábřežské měš-
ťanské školy zúčastnili promítání snímku Život a umučení Kristovo.
Poté sem žáci zavítali opětovně 13. května téhož roku na filmovou
přednášku Život v moři. Biograf byl tehdy nazýván jako elektrické
divadlo. V počátečním období doprovázel němé filmy živý smyč-
cový orchestr, později pak hrací stroj podobný orchestrionu, jehož
hudba nebyla často v souladu s dějem. Stávalo se, že při smutné
scéně ze stroje vycházela hudba veselá a naopak. Docházelo tak ně-
kdy ke komickým situacím. Kino Lípa před demolicí v 70. letech 20. století

20