Page 20 - Chytrý zpravodaj - Ostrava-Jih 04 2022

historický dvojlist

K vývojI urbanIsmu našeho obvodu

Historie našeho obvodu je poměrně komplikovaná. Městský obvod postupně pohltil tři původně samostatné obce, k nimž
v 80. letech 20. století přibylo i nové katastrální území Dubina. V aktuálním čísle Jižních listů si připomeneme, jak se Jih
vyvíjel z urbanistického hlediska.

od založení osad Řada obcí tvořící v současnosti Ostravu usilovala od konce
Nejstarší zmínky o jednotlivých částech obvodu pocházejí ze 19. století o povýšení na město. K tomu bylo potřeba vystavět nové
sklonku středověku. Tak nám 14. dubna 1288 vystupuje ze stínu his- městské centrum s ústředním náměstím, jako tomu bylo v případě
torie ves Heinrichsdorf. Název vás možná mate, ale jedná se o dneš- Vítkovic, Přívozu a Mariánských Hor. Obec Zábřeh s více než 10 000
ní Zábřeh nad Odrou. O století později vychází na světlo světa také obyvateli začala v roce 1912 vykupovat pozemky kolem dnešní ulice
Hrabůvka. V biskupské listině z 29. února 1392 je zvaná jako Neuen Kapitolní s cílem zřídit zde náměstí s městskými domy, avšak 1. svě-
Grab. Později, a to konkrétně 15. listopadu 1480, se dočítáme také tová válka plán zcela pohřbila.
o Výškovicích (Wyskowicze).
Můžeme říct, že všechny tři jmenované vsi měly obdobný půdorys. mezIválečné projeKty
Jednalo se o lánové vsi, které bychom mohli specifikovat následovně: Bytová krize po první světové válce vedla osvícené hlavy z města
kolem hlavního toku (řeky, potoku) vedla souběžně hlavní komunikace, Vítkovic a Vítkovických železáren k myšlence výstavby prvních síd-
kolem níž stály dřevěné usedlosti, na které ve dvoře navazovala hospo- lištních celků. Díky železárnám a Obecně prospěšnému stavebnímu
dářská stavení, za nimiž se pak táhly opravdu dlouhé lány polí v pravi- a bytovému družstvu ve Vítkovicích začaly souhrou náhod v roce
delném rovnoběžném uspořádání až k hranici katastru dané obce. 1921 vznikat dva rozsáhlé urbanistické celky. Zatímco v Hrabůvce vy-
Každá usedlost potřebovala značnou výměru polí, neboť hovoří- růstala až do roku 1950 v pěti stavebních etapách Jubilejní kolonie,
me o období tzv. trojpolního systému – půda se dělila na tři díly. Na v těsném sousedství začala vznikat vilová čtvrť Zábřeh-Družstvo.
prvním se pěstovaly jařiny, na druhém oziminy a třetí část odpočí- Dělnická Jubilejní kolonie byla z hlediska urbanismu a architek-
vala, přičemž se každý rok toto pořadí střídalo. Stavební vývoj byl tury koncipována zcela netradičně a v úplně novém řešení, srovná-
ve všech třech vsích velmi pozvolný. Z hlediska množství zástavby váme-li ji s dělnickými koloniemi, které byly budovány mateřským
vedl jednoznačně Zábřeh, následovaly Výškovice a nejmenší byla závodem již od 1. poloviny 19. století na katastru Vítkovic. Na první
Hrabůvka, ale 19. století s pořadím zamíchalo, a Hrabůvka se dostala pohled došlo k odklonu od běžné řádkové a unifikované zástavby
počtem stavení na druhé místo. – půdorys Jubilejní kolonie je nesmírně dynamický, neustále se zde
otevírají průhledy do polouzavřených dvorů, jednotlivé domy jsou
v dlouhém 19 . století od sebe značně odlišné a celek je promyšlený.
V souvislosti s rozvojem průmyslu v okolí Moravské Ostravy a Vít- Kolonie nepůsobí jako dělnická, místy až kasárenská zástavba
kovic docházelo ke společenským, ekonomickým i urbanistickým Vítkovic. Samotná architektura se v nové republice oprostila od
změnám také v přilehlých obcích. Zatímco Výškovice byly ostrav- cihlového tvarosloví, tolik typického pro tzv. Nové Vítkovice z let
ským průmyslem zcela netknuté, obce Hrabůvka a Zábřeh nad Od- 1876 až 1914. Cihlová fasáda odkazovala k firemnímu stylu železáren
rou doznaly ve 2. polovině 19. století zásadních změn. a tedy k německému vedení, což nebylo v mladém Československu
Hrabůvka se začala rozrůstat v 70. letech 19. století díky své tolik žádoucí. Původní klidný ráz kolonie narušila ve druhé polovině
výhodné poloze, neboť ležela na Místecké silnici, která procházela 20. století automobilová doprava, s čímž hlavní urbanista a architekt
z Ostravy k Místku a dále do Pobeskydí. Právě tato komunikace ná- kolonie Ernst Korner patrně nepočítal.
ležela ke strategickým cestám zdejšího průmyslu, jelikož spojovala
železárny ve Vítkovicích a ve Frýdlantu.
Zábřeh nad Odrou zase těžil z výhodné polohy v sousedství vítko-
vických závodů. Do obou obcí se začali stěhovat lidé z širého okolí a do-
cházelo zde ke stavebnímu rozmachu, který pokračoval až do vypuk-
nutí 1. světové války. Nové stavby vznikaly stále zejména v okolí starých
cest a také okolo nově založených komunikací (například v 80. letech
byla založena dnešní Ruská ulice, čilý stavební ruch se objevil také na
počátku 20. století v oblasti ulice Závodní v Hrabůvce).
Už okolo poloviny 19. století docházelo k nahrazování starých
dřevěnic odolnými stavbami z kamení a cihel. O skutečnosti nás Situační plán Jubilejní kolonie; stav v roce 1947
informuje jedna ze zábřežských kronik: „Až do roku 1848 byly zde
obytné budovy vesměs dřevěné, kryté ponejvíce došky vlastní do- Oproti kolonii čtvrť Zábřeh-Družstvo vznikala na zcela jiném ur-
mácí výroby, méně šindelem. Dobré došky z režné slámy vydržely na banistickém konceptu. Snahou zakladatelů osady zde bylo vybu-
střeše až třicet roků. Poslední domek s doškovou střechou – byl to dovat zelené město s ústředním náměstím a rozvinutou občanskou
výměnek – majitele rolníka Felixe Malíka, Jandova č. 26 byl z podně- vybaveností, což se ve finále před rokem 1940 také zdařilo. Bohužel
tu ObNV v Ostravě-Zábřehu v roce 1960 zbourán. Šindel byl přivážen urbanistický koncept poměrně luxusní čtvrti narušily v 60. letech
koňskými povozy z dědin pod Beskydami. Máme o tom doklad v ur- dvě velké dopravní stavby – Rudná ulice a Polanecká spojka. Jejich
báři z roku 1616. Teprve okolo roku 1850 a nejvíce v letech šedesátých stavbou došlo k rozpolcení původního zeleného města na dva ne-
a sedmdesátých minulého století byly stavěny budovy zděné, a to sourodé a téměř neprůchozí celky.
z cihel. Cihly o rozměrech 7 × 15 × 30 cm byly zhotovovány ručně, Také Výškovice se v meziválečném období dočkaly stavebního
teprve s výstavbou parní cihelny v roce 1912 v Zábřehu nad Odrou rozvoje díky založení osady Hura v jižní části obce. Ta vznikala od
počalo se užívati častěji cihel tovární výroby.“ poloviny 20. let díky parcelaci někdejších statků olomouckého arci-

20