Page 27 - Chytrý zpravodaj - Ostrava-Jih březen 2021

HISTORIE

PRAVĚKÉ NÁLEZY V ZÁBŘEHU

Lokalita Zábřehu nad Odrou představuje v rámci Ostravy cennou část města, kde bylo v průběhu 20. století objeveno
několik artefaktů po činnosti pravěkých lidí. Dnes můžeme s jistotou říci, že podél Odry migrovali pravěcí lidé z jihu na
sever Evropy. O trvalém osídlení Zábřehu však v pravěku nelze hovořit.

Nejstarší stopy osídlení úlomků na 0,4 milionu let. Po- kultura s moravskou malova-
střední Evropy mají vzácně pře- kud se opravdu jedná o artefakt nou keramikou. Tvar nástroje
sahovat jeden milion let. V tom- zhotovený lidskýma rukama, je typický pro neolitické seker-
to rozsáhlém časovém celku pak jej s jistou dávkou pravdě- ky zhotovené z velmi vzácné
docházelo ke střídání chladných podobnosti vytvořili lidé typu suroviny – jadeititu. Jadeitit je
dob ledových a teplejších dob Homo erectus – člověk vzpří- dynamicky vznikající metamor-
meziledových. Na plochu Ost- mený. Tito dávní obyvatelé Ev- fovaná hornina vynikající jem-
ravska se dvakrát rozšířil ledo- ropy sledovali především říční nou zrnitostí a proměnlivou,
vec (v období mezi 500 000– toky, kde mohli lovit anebo zís- nejčastěji zelenou, šedou, bílou
400 000 a 250 000–120 000 kávat kořist velkých šelem. či růžovou barvou. Jedná se
lety). Ten vymodeloval krajinu o kompaktní a celistvou, velmi
Poodří do dnešní podoby. Le- Mladší a pozdní doba tvrdou horninu tvořenou kře-
dovce přitáhly ze Skandinávie kamenná mičitany sodíku a hliníku ze sku-
bludné balvany, zbrousily zdej- Z období mladší a pozd- piny pyroxenů. Jadeitit se u nás Dva sekeromlaty ze Zábřehu ve
ší povrch do roviny a vytvořily ní doby kamenné máme na v přírodě nevyskytoval a musel sbírkách Ostravského muzea
četné mokřady. Půdní horizont území dnešní Ostravy mnohé být do Zábřehu importován
je zde tvořen vrstvami jílů, štěr- nálezy. Regulérní archeologic- ze vzdálenosti několika set ki- V areálu zahrady někdejší
ků a písků, které někde propou- ké výzkumy zde sice žádné lometrů (výskyt podobných měšťanské školy na Hulvácké
ští vodu, jinde ji zase zadržují. přesvědčivé doklady kontinu- sekerek je častý v severní Itálii, ulici byl v roce 1964 objeven
A do tohoto prostředí vkročila álního prehistorického osídlení celé Francii, vzácněji ve Španěl- sekeromlat, který tehdejší lidé
poprvé lidská noha. nezachytily, ale pochází odtud sku, ojediněle v Anglii a Skot- vyrobili snad z valounu vyta-
několik náhodných nálezů ka- sku). Zábřežská sekerka byla ženého z říčního řečiště. Ost-
menných broušených nástro- roku 2014 studována francouz- ravskému muzeu daroval nález
jů. Sekerky a sekeromlaty byly skými badateli P. Pétrequinem žák zmíněné školy. A. Přichystal
nacházeny nejen na Landeku, a M. Errerou. Výzkum potvrdil, určil surovinu jako glaukonický
ale rovněž v prostoru mezi Mo- že zábřežský jadeitit pochází flyšový pískovec s muskovitem.
ravskou Ostravou a Vítkovicemi z jižní části hory Monvico v Ko- V Bělském lese byl již v roce
a také máme nálezy z katastru ttických Alpách (severozápadní 1944 vykopán kdysi v pravěku zá-
Krásného Pole, Hrabové, Hra- Itálie, byly zde roku 2003 ob- měrně zakopaný soubor kamen-
bůvky nebo Staré Bělé. Zajíma- jeveny rozsáhlé dílny z doby ných broušených nástrojů, který
vým nalezištěm je také Zábřeh kamenné). Sekera tak musela však po objevu posbírali dělníci
nad Odrou – z jeho katastru dis- před více než 6 000 lety překo- a nález je dnes považován za
ponujeme zprávami o poměrně nat vzdálenost přes 1 200 km. nezvěstný. Některé pravěké ná-
Jadeititová sekerka nalezená početných výskytech jednotli- Její cesta pravděpodobně pro- lezy – včetně jadeititové sekerky
v roce 1932 v Zábřehu
vých kamenných artefaktů. cházela nížinami severní Itálie – z území Zábřehu dnes můžete
Nejstarší pravěký nález? pod jižními svahy Alp, dále přes zhlédnout v Ostravském muzeu.
Překvapivé je to, že nejstar- Sekerka z Alp Slovinsko, západní Maďarsko či
ší pravěký nález ve zkoumané Nejvýraznějším zábřežským východní Rakousko až na se- Pravěká osada zde nebyla
oblasti Zábřehu nad Odrou po- nálezem je nevelká kamenná verní Moravu. Pokud by v okolí zábřež-
chází z doby staršího ledovco- sekerka nalezená roku 1932 při ských artefaktů měla existovat
vého pokryvu. V roce 1976 byly výkopu vodovodního potrubí Kamenné sekeromlaty pravěká osada, pak by se na-
vytaženy z říčních štěrků v Zá- pro tzv. II. moravskoostrav- Poblíž lokace u Korýtka byl cházela nejspíše na zvýšeném
břehu dva silicity, z nichž jeden ský vodovod v osmimetrové v roce 1960 při orbě v blízkosti břehu nad záplavovým územím
představuje jádro, z nějž měly hloubce v poloze u Korýtka, pomníku věnovaného padlým Odry. Předpokládalo se, že sto-
být odbíjeny úštěpy. Co je to tedy v místech, kde 30. dubna rudoarmějcům na okraji dneš- py po pravěkém osídlení bude
silicit? Jedná se o druh usaze- 1945 při osvobozování Ostravy ního Avion Shopping Parku na- možné nalézt na území dneš-
né křemité horniny pocházející překročila Odru českosloven- lezen i sekeromlat z olivinického ního Avion Shopping Parku.
ze starohor. Tvoří jej převážně ská tanková brigáda. Charak- bazaltu. Tato surovina má svůj Proto byl před zahájení stavby
krystalický oxid křemičitý ve teristický kapkovitý tvar nálezu nejbližší výchoz na návrší Jaklo- obchodního centra učiněn prů-
formě křemene, resp. opálu. Má (délka 10,8 cm, šířka 4,5 cm vec (mj. toponymum Bazaly je zkum, který však přinesl pouze
černou nebo černošedou barvu a maximální síla 1 cm, hmotnost odvozeno právě od horniny ba- novější artefakty sahající do
a vysokou tvrdost, pro kterou 114,1 g) nás odkazuje do doby na zaltu). Nález daroval Ostravské- závěru středověku (zejména
jej používali někdy pravěcí lidé rozhraní neolitu a eneolitu, tedy mu muzeu 16. dubna 1960 Josef úlomky keramiky). Hojněji zde
místo pazourků. Autor zábřež- do období okolo 4000 př. n. l., Drastich, který tehdy bydlel na byly objeveny novověké nálezy.
ských nálezů předpokládá stáří kdy byla na Moravě rozšířena Horymírově ulici. Petr Lexa Přendík

27 www.ovajih.cz