Page 39 - Chytrý zpravodaj - Ořechov u Brna 2 2021
P. 39

Vzhledem k omezením, která letošní rok provázela, měli nakonec radost nejen samotní
        vítězové turnaje, ale především úplně všichni účastníci, kteří měli konečně příležitost se
        sejít a společně si zasportovat.

        A tak po krásném létě, kdy si většina z nás fyzicky i duševně odpočinula, nastoupilo září,
        které znamená zahájení první poloviny cvičebního roku. Konečně jsme se všichni dočkali
        a opět se můžeme těšit na společná setkávání ve cvičebních hodinách.

        Tělocvičná jednota Sokol Ořechov přeje všem příjemné prožití nadcházejícího podzimu,
        pohodu, odpočinek, hodně zdraví a životního optimismu a dětem pak mnoho úspěchů
        v novém školním roce.

                                                         Svatava Vašicová za T.J. Sokol Ořechov

        Sportovní klub SKOL Brno

        V tradičním termínu na netradičním místě proběhlo prázdninové soustředění sportovního
        klubu  SKOL  Brno,  kterého  se  zúčastnilo  nemálo  ořechovských  členů.  Zázemí  nám
        poskytlo tábořiště Zouvalka u brněnské přehrady. Celotáborovým tématem se nám stalo
        cestování  časem.  Bylo  každodenním  překvapením,  do  které  doby  se  ten-který  den
        probudíme.  První  ráno  nás  vzbudil  zvuk  bubnů  a  divoký  tanec  ochlupených  střídmě
        oděných žen i mužů. Ocitli jsme se v pravěku. V úterý nám tentýž buben oznamoval, že
        začíná druhá světová válka a následné nepřeslechnutelné výbuchy nás (a zřejmě ani okolní
        chaty)  nenechaly  na  pochybách,  že  to  bude  krušný  den.  Naštěstí  už  ve  středu  tu  byl
        starověk a s ním mimo jiné počátek olympijských her. Čtvrteční ráno nás probudila píseň
        Poupata, neodmyslitelně spjatá se spartakiádou a dobou vlády jedné strany. A v pátek nás
        čekaly opravdické středověké rytířské souboje a vše, co k nim patří.

        Soustředění SKOLu však zdaleka nejsou jen hry a hrátky. V dopoledních hodinách jsme
        poctivě  trénovali.  Daly  nám  zabrat  kolečkové  brusle  a  kolečkové  lyže,  vyjížďky  na
        kolech, koloběžkách či běžecké tréninky. Nohy bolely, ale dobrý oběd a polední klid dal
        vždy rychle na únavu zapomenout a na odpolední a večerní hry jsme byli zase fit.

        Na  žádném  táboře,  a  na  Zouvalce  tomu  nebylo  jinak,  nesmí  chybět  pořádný  táborák
        s kytarou a špekáčkama a stezka odvahy. Pří ní nám proti strachu vydatně pomáhal měsíc,
        který byl té noci zrovna v úplňku a kromě hradu Veveří vydatně osvětloval i naši noční
        stezku roubenou vlastnoručně vyráběnými lucernami.

        Nechyběly ani dramatické chvíle. To, když se jednoho večera blížily černočerné mraky
        a  s nimi  bouřka  a  průtrž  mračen.   Rychle  jsme  se  vraceli  do  tábora,  ale  lijáku  jsme
        neunikli. Vítr si mezitím pohrál s plachtami našich stanů. Naštěstí i toho večera všechno
        dobře dopadlo a druhý den sluníčko vše usušilo.

        Šest dní pod stanem uteklo jako voda. Vracíme se domů zase o trochu silnější, rychlejší,
        přesnější,   vytrvalejší,   moudřejší   ale   hlavně   o   hodně…   špinavější.

                                                                   Tomáš Telecký



                                           39
   34   35   36   37   38   39   40   41   42   43   44