Page 13 - Chytrý Zpravodaj - Podlesí číslo 1 2021

Z historie obce Podlesí

málo, ale ky a židličky. U zahrádky byla malá
zato ma- dvířka, většinou otevřená. Chodili

lých tan- sem také turisti, co dělali túry na Tře-
covaček mošnou. Bylo to moc hezky uděla-
tam bylo né. Nahoře pod střechou byly malé
dost. Před místnosti s úzkými okénky. Bydlela
hospo - tam slečna Roušalová, za kterou jez-

dou měli dil často její synovec Zdenek. Jedním
zahrádku, časem tam bydlela i zvonička, paní,
která byla co chodila zvonit do kapličky kleká-

u vchodu ní nebo když někdo umřel. Ostatní
ho tak pevně, že by ho někdo musel z obou stran. Byla oplocena drátěn- místnosti užívali majitelé. Špírkovi
otočit i s hospodou. kou, ale parádní. Uvnitř byly stol- byli, jak se říkalo, na výši. Pan Špí-

Tato restaurace se pak změnila na
Restaurace U Zvoníčků
hospodu U Špírků, kam jsem chodila
sama nebo se sestrou dědečkovi pro

pivo. To byla druhá největší hospoda
po hospodě U Antropiusů. Byla hod-
ně navštěvovaná. Když se tam vstou-
pilo velkými dveřmi, byl vpravo vý-
čep a vlevo velký sál vybavený stoly

a židlemi. Z tohoto sálu vedly dveře
do útulného salónku. V něm byly na-
víc i obrazy. Ze salónku se dalo vyjít

ven nebo na krytou verandu, pro-
sklenou nahoře, zděnou dole, zven-
ku obloženou dřevem. Sál měl asi 6
oken dosti velkých a salónek asi 2
okna. Vpravo vedle výčepu byla ku-

chyně a místnost, která sloužila ma-
jitelům. Z kuchyně se dalo projít do
výčepu. Její jedno okno bylo směrem

k domu paní Špalové. Na to chodila
někdy ťukat maminka, když byl tatí-
nek na pivu a bylo už moc hodin,
když byl nejvyšší čas jít domů. Zakle-
pala a zavolala: „Táto!“ a otec se zve-

dl a šel. Vždy se divil, kolik že to už je
hodin. U Špírků se bály pořádaly jen

Z historie obce Podlesí 13 PODLESÁK