Page 27 - Zpravodaj_listopad_2021

KAM NA VÝLET

ZAPOMENUTÝ PAMÁTNÍK

Při poslední reorganizaci státní správy v roce 2007 se po odtržení Černokostelecka stala nejzápadnější
výspou okresu Kolín vesnice Ždánice. Choulí se pod příkrými svahy táhlého zalesněného hřbetu, tvořícího
přirozenou hranici Kouřimska, jehož výška se pohybuje okolo 400 metrů. Lidé se v tomto místě usadili vel-
mi dávno, jak dokládají četné archeologické nálezy, a dokonce si zde vystavěli opevněné hradiště. Na něj se
můžete vydat z malého parkoviště u kostela sv Havla na samém konci vsi po zelené turistické značce.

Vrcholovou partii návrší Panák (někdy prvorepublikovému ministerskému předse- i bustu Antonína Švehly. Po skončení války
také Žďáňák) nad obcí zaujímá výrazná ost- dovi Antonínu Švehlovi. pak bylo jeho torzo změněno na Památník
rožna oválného tvaru o rozloze 10 ha. A právě Pro jeho stavbu bylo vybráno symbolické obětem fašismu Kolínska, Českobrodska
na ní se kdysi rozkládalo zmíněné raně stře- místo, které pohledově ovládá značnou část a Kouřimska, slavnostně odhalený 6. čer-
dověké hradiště, datované zatím pouze jen Kouřimska, nazývaného v té době Prokůpkův vence 1946. Na uprázdněný žulový obelisk
nahodilými nálezy keramiky z 9. až 10. století. kraj podle Švehlova přítele, statkáře a vý- byla vyryta jména převážně židovských obětí
Ta byla objevena při rozvážení valů na severní znamného agrárního politika Jana Antonína z našeho okresu. Po roce 1948 byla tato
straně kopce v letech 1940–41, když se stavěla Prokůpka (rodáka z Kutlíř u Kolína). Stavbu jména na obelisku zabroušena a nově na
současná přeložka silnice 2/I z Kutné Hory do pomníku podle návrhu architekta Otakara něm byl vytesán jen obecný nápis: OBĚTEM
Prahy. Jako poslední v terénu patrný pozůsta- Koutského iniciovala mládež agrární strany NACISMU A PADLÝM BOJOVNÍKŮM ZA
tek hradiště se dochovaly dvě linie opevnění, (Republikánské strany zemědělského a malo- SVOBODU 1938–1945. Na betonový oblouk
probíhající po zalesněném jižním a jihozá- rolnického lidu), tehdejší nejsilnější politické byl umístěn nápis: VÁM, KDOŽ JSTE PRO
padní svahu, kde se fortifikace obloukovitě strany v Československu. Finanční náklady VLAST TRPĚLI A UMÍRALI, Z VDĚČNOSTI
stáčí po vrstevnici. Pozornému pozorovateli byly hrazeny z příspěvků agrárníků a hospo- NÁRODU NA PAMĚŤ A K VÝSTRAZE, od-
jistě tyto terénní vlny neuniknou a pátrat po dářských záložen. Památník tvořil železobe- straněný v roce 1982, kdy se vedly spory o pře-
nich můžete během výstupu dvojitou serpen- tonový polokruh dlouhý 25 metrů, podepřený místění památníku do Kolína, neboť s místem
tinou bývalé císařské silnice. Ta původně šesti sloupy z žernovské žuly, na kterém byl umístění neměl podle tehdejší vládnoucí moci
v těchto místech vedla přímo, ale protože umístěn nápis: TĚM, KDO SE ZASLOU- žádnou přímou spojitost. Obyvatelé Ždánic
bylo pro povozy velmi obtížné zdolávat převý- ŽILI O HOSPODÁŘSKOU A POLITICKOU se však vůli stranických orgánů vzbouřili
šení 80 metrů na tak krátkém úseku, v letech SVOBODU ZEMĚDĚLSKÉHO LIDU. Na a nesouhlasili s přemístěním pro ně stále Šve-
1840–44 byla nákladem majitele zásmuckého každém sloupu byla připevněna bronzová hlova památníku. Stavba tak zůstala na svém
panství hraběte Leopolda ze Šternberka takto destička se jménem zasloužilého činovníka původním místě a zachovala si i svou původní
zakroucena. Na památku tohoto záslužného agrární strany a uprostřed byl umístěn dvou- podobu. V současné době ale památník nemá
počinu, který usnadnil cestu všem kolemjdou- metrový blok z leštěné žuly s bustou Anto- majitele a chátrá. Protože stojí na pozemcích
cím, byl na vrcholu kopce, kde se rozkládala nína Švehly od akademického sochaře Cyrila obce, tato zajišťuje alespoň jeho nejnutnější
akropole hradiště, odhalen pomník, který ale Zatloukala. údržbu.
vzal za své v roce 1935. V tom roce totiž začala V roce 1939 fašistický režim památ- text a foto: Roman Šulc
výstavba nového monumentálního památníku ník zrušil a nechal odstranit všechny nápisy www.cestyapamatky.cz

„Ždánický pomník se za století své existence stal symbolem nejen první republiky, ale i odporu proti fašistické okupaci a komunistickému násilí, což tehdejší režim neviděl
rád,“ dodává regionální historik Jan Psota.
27