Page 24 - Kolín červenec srpen2020

OSOBNOST KOLÍNSKA

Artuš Černík V zimě 1918 až 1919 se účastnil vzniku celo-
státní organizace středoškoláků, vedle např.
Karla Štorcha a Karla Ornsteina. Ostatně
v Kolíně se ustavila význačná sekce tohoto stu-
dentského hnutí.
Po maturitě v roce 1919 Černík zahájil
studium na Právnické fakultě Univerzity
Karlovy, které však záhy přerušil. Odjíždí pak
do Brna, kde byl zaměstnán jako redaktor
kulturní rubriky komunistického deníku
Rovnost (1921–1922). Vstoupil také do
pražského uměleckého sdružení Devětsil
a udržoval styky s celou řadou našich i za-
hraničních avantgardních umělců. Současně
v Brně ukončil roku 1924 právnická studia.
Navíc ještě absolvoval železniční školu
a pracoval jako železniční úředník (1923–
1926). V roce 1923 se významně podílel na
vzniku brněnského Devětsilu a byl vydava-
telem revue Pásmo. Působil jako teoretik
26. 7. l900 Vyšehněvice u Bohdanče poetismu a kulturní organizátor, blízce spolu-
25. 12. 1953 Praha pracoval např. s Karlem Teigem, Jaroslavem
Seifertem, Františkem Halasem nebo Bed- Sbírka básní Severní záře od Artuše Černíka z roku
Artuš Černík pocházel z rodiny rolníka Ra- řichem Václavkem. Zastával tehdy výrazně 2001. Shrnuje jeho básnické dílo, ovlivněné poetis-
doslava Černíka a jeho manželky Ely. Studoval levicová stanoviska. mem.
nejdříve na gymnáziu v Pardubicích a Hradci V roce 1926 se vrací do Prahy. Stává se re-
Králové. Do kolínského gymnázia nastou- daktorem ČTK (položil základy její obrazové smrti se A. Černík věnoval takřka výlučně
pil v tercii, aby zde nakonec odmaturoval. redakce) a vystupuje stále výrazněji jako filmu. Byl filmovým dramaturgem, předsedou
Jeho osudy přibližují nástup mladé generace, filmový kritik a funkcionář organizací filmo- dovozní filmové komise a vedoucím studijního
která na počátku dvacátých let účtovala vých novinářů. Během německé okupace se oddělení Čs. filmového ústavu.
s dosavadním uměním a hledala své vlastní uplatnil jako filmový recenzent a žurnalista, po
umělecké prostředky a formy sebevyjádření. válce mu bylo vytýkáno, že příliš propagoval PhDr. Miroslava Jouzová, Ph.D.
Pravda, v tomto generačním vzdoru mladých německý film. Od roku 1945 do své předčasné foto: archiv: RSDr. Ladislav Jouza
nebyla první a ani ne poslední, ale výsledkem
jejího úsilí byl zrod české avantgardy, která
výrazným způsobem ovlivnila kulturu me-
ziválečného období. Štorch-Marien charak-
terizoval Černíka jako „ne nesebevědomého
mladíka uhlazeného zjevu i vystupování“,
který po celý život zůstal „uvědomělým a dů-
sledným propagátorem moderních tvůrčích
snah, k nimž vždycky měl co říci“.
Černík již jako kolínský gymnazista uplat-
ňoval své zájmy, když se zapojil do skupinky
spolužáků, kteří se tajně scházeli a vydávali
třídní časopis. O rok mladší Jaroslav Janík
vzpomínal, jak jejich třídní spolek sextánů
zahájil spolupráci se spolkem septimánů,
jehož členy byli vedle Černíka např. Zdenek
Rykr, Karel Štorch (bratr Otakara Štorcha-
-Mariena) nebo Miroslav Jelínek. Studenti
spolu diskutovali a přeli se, pořádali schůzky
s kulturním programem a vlastenecké akce.
Černík pro své přátele přednášel o demokra-
tické otázce a spisovateli Svatopluku Čechovi.
Už v této době bedlivě sledoval kulturní počiny
v jiných městech. Jako oktaván navázal spolu-
práci se Zdeňkem Kalistou, studentem posled-
ního ročníku mladoboleslavského gymnázia,
který začal vydávat studentský časopis Domov.
Dům č.p. 34 v Parléřově ulici, kde Artuš Černík bydlel.

24