Page 28 - Chytrý zpravodaj - Kolín 06/2022

OSOBNOST KOLÍNSKA

SPISOVATEL A PEDAGOG

František Josef Čečetka Obdobně Čečetka postupoval při přípravě
studie „Na rathouse kolínském“ uveřejněné
* 23. 4. 1871 Nové Hrady u Vysokého Mýta v časopisu Vlasť také v roce 1902.
† 3. 6. 1942 Praha Další rovinou Čečetkova zpracování his-
torického materiálu byly popularizační his-
Spisovatel a pedagog F. J. Čečetka napsal torické publikace, např. Čím srdce hořela
nejen obdivuhodné množství regionálních ná- (1914), v níž využil zprávy z městských
rodopisných i historických prací, ale i povídek, knih Nymburka, Poděbrad, Sadské, Kolína
dramat a románů, ve kterých zpracovával mj. a Kouřimi. Ve vlastivědné publikaci Zlatý
reálie z širšího Polabí včetně Kolína a okolí. prut, obrazy lidu a kraje (1923) podal čtivou
Místní kulturní pracovník Robert Marek mozaiku pověstí a historických a národopis-
zařadil Čečetku mezi tzv. kolínské beletristy. ných vyprávění ze zajímavých míst širšího
Fr. J. Čečetka pocházel z rolnické rodiny Polabí, opět také včetně Kolína.
barvíře a rolníka Antonína Čečetky z Nových Z Čečetkovy dramatické tvorby uveďme
Hradů a Kateřiny Truhlářové, dcery výměn- divadelní hru Král Jiří z Poděbrad (1909),
káře na mlýně v osadě Roudná u Nových ve které vystupuje mj. Šimon Štítarský ze
Hradů. František vystudoval tři ročníky reál- Strážnice, bratr kněze a husitského vojevůdce
ného gymnázia ve Vysokém Mýtě a učitelský Bedřicha ze Strážnice, stavitele kolínského
ústav v Hradci Králové, který absolvoval v roce hradu, a jeho dcera Věra. S těmito postavami
1890. V Hradci Králové napsal první povídky, se setkáváme i v Čečetkově románu Král Jiří
které uveřejňoval v časopisech. Pedagogic- František Josef Čečetka, foto: SOA Plzeň z Poděbrad (1926), jenž je součástí husitské
kou dráhu zahájil na obecné škole v Chlenech trilogie. Motiv lásky Hynka z Poděbrad a jeho
u Chocně, pak vyučoval např. v Kněžicích. Po rickém kroužku družstva Vlasť v Praze před- milenky Věry ze Štítar (ve skutečnosti se jme-
vykonání zkoušky pro pedagogy měšťanských nášku „Kouřimské a kolínské paměti cechovní novala Kateřina) je příznačným rysem Čečet-
škol (1898) působil v Poděbradech, Pečkách na konci XVI. věku“. V následujícím roce ve kovy historické beletrie. Vyvrcholením zpra-
a Nymburce. Dále byl ředitelem školy v Městci Sborníku Historického kroužku toto téma cování kolínských motivů z pera F. J. Čečetky
Králové, Poděbradech a roku 1923 nastou- rozvedl do tří pokračování. Jeho pozornosti je román Národ (1938), podávající epický
pil na měšťanskou školu v Praze-Dejvicích, pochopitelně nemohly ujít výtečné Dějiny obraz doby předbělohorské až do roku 1626.
ale zakrátko se dal penzionovat. Nadále se královského města Kolína nad Labem od Vyznačuje se vlasteneckým procítěním, sym-
věnoval jen literatuře jako redaktor a přede- Josefa Vávry. Čečetku při jejich četbě upoutala patiemi k evangelickým měšťanům, odporem
vším o překot psal a publikoval vlastní práce. „bohatost kulturně historických zpráv“, která vůči zrádné šlechtě a rekatolizaci a též sociál-
Kolínská tematika představovala pro ho „nepřímo k této práci vybídla“. Informace ním cítěním autora. Tyto akcenty se objevují
Čečetku jen dílčí studijní a literátský zájem, o dějinách kolínských cechů přelomu 16. a 17. v celé Čečetkově tvorbě.
avšak naznačuje proces jeho tvorby. Napří- století čerpal z přepisu historických pramenů
klad v prosinci roku 1901 přednesl v Histo- PhDr. Miroslava Jouzová, Ph.D.
od zdejšího ředitele škol Gustava Svobody.

Obálka historického románu Fr. J. Čečetky Národ, Obálka knihy Fr. J. Čečetky Čím srdce hořela. Ro- Obálka historického románu Fr. J. Čečetky Orlík.
Praha, Jos. R. Vilímek 1938. Regionální muzeum mánky a miniaturky z českých dějin, Nymburk, Mi- Syn Napoleonův, díl 2, Praha, Jos. R. Vilímek 1929.
v Kolíně nář a spol. 1914. Regionální muzeum v Kolíně Regionální muzeum v Kolíně
28