Page 17 - Chytrý zpravodaj - Kolín 06/2022
P. 17

Foto: Hana Morová




       Šestnáct let je třetí nástupiště na kolínském nádraží tak trochu Vojtovou domovinou. Od roku 2006 jezdí z Kolína pravidelně vlakem za prací do Prahy.

       v tom ponořený asi půl roku, ty věci vycházely   zajistili  o  skóre  před  Kutnou  Horou.  Ale  vo-  tak on už běhal za holkama. Na druhou stranu
       najevo postupně. Hrozně mě to bavilo.  lejbal  mám  moc  rád.  V  klubu  mám  přátele,   to  byl  pořád  brácha,  měli  jsme  dobrý  vztah.
                                           pomáhám s jejich webem a sociálními sítěmi    Naučil mě první akordy na kytaru, přivedl mě
       Řadu  let  pracujete  v  Praze.  Proč  žijete    a  k  volejbalu  vedu  i  své  dcery.  Mám  pocit,   k volejbalu. Byl pro mě celé dětství a útlé mládí
       v Kolíně?                           že  když  se  to  člověk  naučí,  tak  si  může  pak   obrovský vzor a strašně mě ovlivnil. Díky němu
       Zdědil  jsem  v  Kolíně  dům  po  rodičích.  Ale   pinkat až do důchodu. Navíc mohou hrát kluci   jsem už jako desetiletý poslouchal zajímavou
       hlavně  jsem  děsná  konzerva.  Mám  tu  kama-  s  holkama  dohromady,  je  to  prostě  příjemný   muziku,  kterou  on  přivezl  z  intru  ze  střední.
       rády ze základky, kamarády z volejbalu, což je   sport.                  Když si koupil kytaru, tak jsem mu ji na dalších
       taky z dětství, celý život jsem zvyklý se pohybo-                        pár let zabavil a neustále mu do ní bušil. Bylo
       vat v Kolíně a nikdy se mi nechtělo nic měnit.   Jsou v Kolíně osobnosti, kterých si vážíte?  fajn sdílet s ním rodinnou historii i různý pro-
                                           Pro mě je hrozně těžký teď a tady vypíchnout   blémy nebo vědět, že si od něho můžu kdykoliv
       Jezdíte do práce vlakem. Jak v něm trávíte   pár lidí. Těch, kteří dělají něco pro kulturu, pro   půjčit  nabíječku,  když  jsem  asi  po  desátý  za
       čas?                                veřejný život, těch je hodně. Sám se ničemu ta-  sebou nechal svítit auto.
       Dřív  jsem  si  jenom  četl,  teď  čím  dál  tím  víc   kovému nevěnuju a trochu mě to mrzí. Takže
       pracuju, šetřím čas, protože se taky potřebuju   obdivuju každého, kdo dělá něco pro povzne-  Víte o něčem, co by si ještě Lukáš přál udělat
       věnovat dětem. Takže ve vlaku pořád buším do   sení města.               a  nestihl  to?  Něco,  co  byste  mohl  udělat
       počítače, posílám maily nebo si sumíruju, co                             místo něj?
       budu dělat dál.                     Rozhovor  děláme  v  době,  která  je  pro  vás   To úplně nevím. Brácha nebyl vůbec svěřovací
                                           osobně velmi těžká. Před dvěma dny vám po   typ. Bylo to jeho životní osobnostní nastavení,
       Kolik času věnujete čtení novin a časopisů?  těžké nemoci zemřel bratr Lukáš. Změnil se   že  byl  hodně  uzavřený.  Nemluvil  ani  o  své
       Flákám to. Dřív jsem byl megačtenář, ale teď   nějak váš přístup k životu během toho času,   nemoci. Vím ale určitě, že by se dalších dvacet
       mi  hrozně  chybí  soustředěné  čtení,  kdy  jsem   kdy jste už věděl, že to nedopadne dobře?  let věnoval trénování holek, on tím žil a našel
       si zalezl do houpací sítě a přečetl si třeba celý   Samozřejmě mě to zasáhlo, ale nechci o tom   se v tom.
       Respekt. Ale samozřejmě čtu všechny základní   moc  mluvit,  on  měl  především  svou  rodinu,
       servery,  čtu  Deník  N,  tohle  vše  elektronicky   manželku  a  děti,  kteří  jsou  jeho  odchodem   A co si do budoucna přejete vy?
       na mobilu. Papírově pak ten Respekt a občas   mnohem  víc  postiženi  než  já.  Navíc  já  na  to   Chci  další  roky  prožít.  Nechci  se  upracovat
       Reportéra.                          už měl tak trochu přípravu, protože podobně   k smrti. Práce je hodně, ale chci, aby mi zbýval
                                           fatální diagnózu měla naše máma, takže jsem   čas i na to ostatní.
       Co děláte, když nepracujete?        už zažil, jaký ten odchod je a jak se na to člověk
       Asi to bude znít banálně, ale jsou to klasické   musí připravit. Tehdy mi bylo dvacet šest, to   Jste po všech těch letech stále ještě rád, že
       věci  denního  dne  –  odvézt  děti  někam  na   jsem si moc neuvědomoval svou vlastní smr-  žijete v Kolíně?
       kroužek, jet na výlet, nemám úplně specifické   telnost, nevnímal jsem to jako impulz, že bych   Zrovna nedávno jsme s dcerou řešili úkol do
       zájmy. Když mám volno, chodím hrát volejbal.   ten život měl prožít plně, protože nikdy nevíš   školy, co v našem městě je a co není. A my jsme
       Ale už je to jen takové hraní starých pánů, od-  dne ani hodiny, ale v souvislosti s bráchou na   nemohli  vymyslet  nic,  co  by  nebylo.  Horko
       bíjená spojená s pivem.             to  myslím.  Umřít  v  jedenapadesáti  mi  přijde   těžko jsme dali dohromady, že tu nejsou hory.
                                           nespravedlivě brzo.                  Protože  jinak  v  Kolíně  všechno  je.  Ideální
       Hrajete nějakou soutěž?                                                  místo pro život.
       Tu nejhorší, co existuje. Jmenuje se to krajský   Jaký jste spolu měli vztah?                     Hana Morová
       přebor druhé třídy a jsme s přehledem předpo-  Lukáš byl o šest let starší. Tím bylo lehce daný,
       slední.  V  posledním  kole  jsme  si  tohle  místo   že jsme se trochu míjeli. Když já si chtěl hrát,

                                                                                                                    17
   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21   22