Page 24 - Zpravodaj_kveten_2020
P. 24

OSOBNOST KOLÍNSKA



       JUDr. Gustav Heidler






























       7. 9. 1883 Police, okres Třebíč
       30. 5. 1930 Praha

          Gymnázium  v  Kolíně  absolvovala  řada   Kutnohorská ulice s překrásným stromořadím a budovou c. k. reálného a vyššího gymnázia v Kolíně, před
       význačných osobností. Jsou mezi nimi i čtyři   rokem 1900
       bratři  Heidlerové,  Ferdinand  (*  1881),  dvoj-
                                              Jejich  otcem  byl  Ferdinand  Otto  Heidler,   smýšlejícími osobnostmi, mezi nimiž byl i ko-
       čata Jan a Gustav (* 1883) a nejmladší Artur
                                            který  pracoval  ve  službách  rodu  Šternberků   línský  rodák  Otokar  Fischer.  Z  diskuse  mezi
       (* 1886). Jan se stal historikem, Artur právní-
                                            jako  správce  velkostatku  –  v  době  narození   Gustavem Heidlerem a spisovatelem Jarosla-
       kem a mj. předsedou správní rady továrny na
                                            Gustava  a  Jana  v  Polici  na  Moravě,  později   vem  Kvapilem  vznikla  myšlenka  Manifestu
       čokoládu Orion Praha. Ferdinand byl národo-
                                            opět  v  Hošticích  u  Zásmuk.  Maminkou  byla   českých  spisovatelů,  který  zabránil  prora-
       hospodářem, politikem a ministrem obchodu
                                            Josefa Koudelová, dcera Bartoloměje Koudely,   kouským projevům českých poslanců. Heidler
       (1919–1920).  Jeho  mladší  bratr  Gustav  se
                                            sedláka z Pokojova.                 také pomáhal udržovat tajné kontakty s před-
       také vydal na cestu národohospodáře a zajímal
                                                                                staviteli zahraničního odboje přes Holandsko.
       se o politiku.
                                              Na kolínském gymnáziu studoval Gustav   Po  založení  samostatného  státu  se  záhy
                                            spolu s bratrem Janem v letech 1894 až 1902,   ustavila  Československá  komise  cukerní
                                            tj. v době národnostně vyhraněné. Rozjitřené   a Gustav Heidler byl jmenován jejím vedoucím
                                            poměry ovlivňovaly i postoje studentů. Jejich   jednatelem. Podle vzpomínky Roberta Mande-
                                            mladší  spolužák  Lev  Borský  (Leo  Bondy)   líka  z  Ratboře  měl  pečlivě  promyšlená  opat-
                                            oceňoval  české  vlastenectví  bratří  Heidlerů   ření,  jak  zajistit  chod  cukrovarnického  prů-
                                            a  zdůraznil,  že  především  Jan  podnítil  jeho   myslu v nových podmínkách. Československo
                                            české  nacionální  cítění.  Po  maturitě  Gustav   v této době nutně potřebovalo devizy a Gustav
                                            Heidler zahájil studium na právnické fakultě   i Ferdinand Heidlerovi se též podíleli na orga-
                                            Univerzity Karlovy v Praze a v roce 1907 získal   nizaci exportu našeho cukru do zahraničí.
                                            doktorát.  Nejdříve  nastoupil  krátkou  soudní   Gustav Heidler byl pověřen řadou dalších
                                            praxi  u  zemského  soudu  v  Praze  a  ve  Vídni     úkolů. Zasedal v Revolučním národním shro-
                                            a od roku 1908 pracoval jako konceptní prak-  máždění a pracoval v několika jeho výborech
                                            tikant  v  Obchodní  a  živnostenské  komoře    (1918–1920).  Stal  se  členem  bankovního
                                            v Plzni. V roce 1911 se zde oženil s Karolinou   výboru  ministerstva  financí  (1919)  a  Náro-
                                            Vogelovou, dcerou JUDr. Karla Vogela, vice-  dohospodářského ústavu při České akademii
                                            prezidenta plzeňského pivovaru Světovar.  věd (1924). V roce 1919 se podílel na vzniku
                                              Roku  1912  odchází  do  Prahy,  když  byl   Ústředního spolku československého průmy-
                                            přijat na místo jednatele Spolku pro průmysl   slu  cukrovarnického  a  až  do  své  náhlé  smrti
                                            cukrovarnický v Čechách, a zastával zde i jiné   působil jako jeho jednatel.
                                            funkce.  Spojil  tak  svůj  život  s  cukrovarnic-
                                            kým průmyslem, jedním z významných oborů        PhDr. Miroslava Jouzová, Ph.D.
                                            českého hospodářství.                                         foto: archiv

                                              V letech 1. světové války se zapojil do tzv.
       Sbírka přednášek Gustava Heidlera „Naše otázka   Maffie,  domácího  protirakouského  odboje.
       cukerní“ přednesená roku 1926
                                            Spolu  se  svými  bratry  se  stýkal  s  obdobně


   24
   19   20   21   22   23   24   25   26   27   28