Page 13 - Chytrý zpravodaj - Moravská Třebová 02 2022
P. 13
historie
jan nečesal: jak vyPadala moravská
třebová v roce 1922 (2. část)
elektrárna vyráběla stejnosměrný proud o na- Frant. Weigl a v dnešní trafice cukrářství otto
pětí 150 voltů. její stroje běžely jen ve dne; do- drescher. Poslední dům je špitálský kostelík.
dávaly proud do sítě města a vesnic udán- tento patřil ku starobinci. je městským majet-
ky a sušice. Při tom nabíjely soustavu bate- kem a jako s takovým je s ním také nakládá-
rií, ze kterých byl odebírán proud v noci, kdy no, k jeho velké škodě. je to stavební památka,
stroje stály. když se v roce 1933 ukázala po- jako mnoho jiných ve městě. asi v roce 1936
třeba poříditi nové baterie – byly velmi drahé zde začal třebovský farář a děkan dr. František
– uvažovalo se o tom, zda tyto obnoviti nebo šimon co čech, sloužiti každou třetí neděli čes-
přejíti na proud střídavý, který zastaralý způ- kou mši a to až do okupace.
sob stejnosměrného proudu všude vytlačo- od křižovatky vpravo vede ulice adlergasse –
val. byla zde výhodná nabídka sme – severo- Holzmaisterova (Lanškrounská) ul. orlí, jinak také zvaná „auf der halben seite“ –
moravských elektráren. tyto chtěly dodávati na půl straně – poněvadž po její jižní straně
městu do zdejší sítě 1 kWh za 60 haléřů. byl vovar, v r. 1945. Po pravé straně této uličky jest domy nejsou, pouze po severní. jediná vyjím-
zde velký boj, všecka městská, tovární i sou- pouze stavení a dvůr Frant. koldase, obchod- ka je dům za dnešní autoopravnou, postavený
kromá zařízení byla na stejnosměrný proud níka palivem, hlavně uhlím. dnes je tam jedno- údajně ředitelem šamotky v mladějově eber-
– mimo barevnu fy m. schur na brněnské uli- ta stavebniny. dům tvoří roh ulice olomoucké. hardem mauvé. toho času zde bydlel místoře-
ci, která měla vlastní přípojku na vedení k bor- Pokračujeme holzmaisterovou od josefské ditel barevny fy schur, Fieber.
směrem k náměstí, po levé straně. roh tvoří Zpět opět na křižovatku u gymnasia. Po pra-
obytný dům, dnes samoobsluha. k němu se vé straně orlí ulice byl jakýsi obchod, potom
pojí obchodní dům smíšeným zbožím rudolf následuje hostinec „auf der Pfütz“ – na kalu-
siche /č. 32/, asi do r. 1924. Po likvidaci obcho- ži, správně u labutě. vedle jsou nízké obyt-
du najala dům firma baťa a tím nastal ve tře- né domky; asi ve třetím, č. 16, byla tvarůžkár-
bové obrat v obouvání obyvatel. dosud stál na götzl. vyráběla „světoznámé, olomoucké“.
pár botek ručně dělaných 200 až 250 kč, baťa vedla i drobný obchod a bylo možno zde kou-
nabízel pár za 129,- kč, a měl velký odbyt. Poz- piti těchto dobrot kopu za 5,- kč. asi uprostřed
ději po přesídlení fy baťa do vlastního domu ulice stojí patrový dům /č. 20/ malíře viléma
na náměstí, zde zůstal bývalý vedoucí baťovy Felkla. dále opět nízké domky. roh ulice tvoří
prodejny hermann bilowitzky a prodával obuv městský dům „bürgerliches versorgungshaus“
Městská elektrárna humanic, asi výrobek jihlavské továrny. Poz- – přeloženo měšťanský starobinec, zaopat-
ději pro neúspěch musel obchod zavřít a dům řovna. Za okupace zde byla zřízena učňovská
šovu. tito spotřebitelé žádali úhradu za nová koupil alfons hertl, který zde otevřel elektro- škola a starobinec přestěhován do ženského
zařízení, která by si museli poříditi, ježto stej- podnik; tento trvá dosud. další dům patří čes- kláštera. v roce 1945 koupila dům nemocen-
nosměrná nelze napájeti proudem střídavým. ké rodině sedláře karla žaludy. následuje hos- ská pojišťovna, od r. 1952 zde byla dětská ne-
konečně se otcové města dohodli na zavede- tinec karla mildnera, který byl současně vý- mocnice. když byl reorganizací veřejné správy
ní střídavého proudu. ale jako zatvrzelí patri- robcem sodovky /limonády/ a likérů. v témže okres v mor. třebové zrušen, přešla dětská ne-
ciové nechtěli odebírati proud od čechů, t. j. domě vpravo od vchodu byla trafika. Za ním mocnice do budovy onv a z budovy býv. ne-
od sme, ačkoliv to bylo velmi výhodné. sme následuje dům, o kterém dnes už mnoho ne- mocenské zřízena škola pro nevidomé. kdysi
postavila za jatkami přepínací stanici a chtě- vím, nyní je zde prodejna zeleniny. další dům v budově trávili zbytek svého života nemajet-
la dodávat 1 kWh za 60 haléřů, a město, kte- je obecní; dle F. Fritschera to byl obecní špi- ní příslušníci města; nebo také ti, za které se
ré dosud prodávalo 1 kWh za 3,50 kč, moh- tál /městský/, dle dnešních pojmů starobinec- „vděčné děti“ styděly a nechtěly je míti doma
lo tak činiti nadále se značným ziskem. Proto -chudobinec. tehdy zde byla obuvnická dílna u sebe anebo nevládli tak velkým bytem.
začali pracovati na zavedení střídavého prou-
du z vlastního zdroje. bylo postaveno dynamo,
poháněné dieselovým motorem a přikročeno
k bourání starého zařízení. Postupně zaváděn
proud tak, že po jedné straně ulice vedlo sta-
ré stejnosměrné vedení a po druhé straně kla-
deno nové, střídavé. spotřebitelé mohli podle
vlastní vůle zůstati buď při starém až do úplné-
ho přestavění, nebo se dáti připojiti na nové.
to se provádělo postupně od roku 1934 dále,
až bylo „zašněrováno“ celé město. teprve za
okupace byla přeměna dokončena a staré ve-
dení odstraněno. bylo tedy zařízení elektrár-
ny v r. 1945 prakticky nové a bylo velkou chy-
bou, že bylo zrušeno a rozprodáno určitě se
škodou. Při vytápění kotlů se současně ohříva-
la voda pro lázně.
dále za tímto koutem odbočuje ulička jateční
– schlachthausgasse, která končila u železnič-
ní tratě. Po její levé straně byly městské jatky,
které potkal stejný osud jako elektrárnu a pi- Měšťanská zaopatřovna, Orlí (Komenského) ul.
moravskotřebovský zpravodaj | únor 2022 | 13