Page 13 - Chytrý zpravodaj - Moravská Třebová 02 2022
P. 13

historie
       jan nečesal: jak vyPadala moravská



       třebová v roce 1922 (2. část)


       elektrárna vyráběla stejnosměrný proud o na-                             Frant. Weigl a v dnešní trafice cukrářství otto
       pětí 150 voltů. její stroje běžely jen ve dne; do-                       drescher.  Poslední  dům  je  špitálský  kostelík.
       dávaly  proud  do  sítě  města  a  vesnic  udán-                         tento patřil ku starobinci. je městským majet-
       ky  a  sušice.  Při  tom  nabíjely  soustavu  bate-                      kem a jako s takovým je s ním také nakládá-
       rií, ze kterých byl odebírán proud v noci, kdy                           no, k jeho velké škodě. je to stavební památka,
       stroje stály. když se v roce 1933 ukázala po-                            jako mnoho jiných ve městě. asi v roce 1936
       třeba poříditi nové baterie – byly velmi drahé                           zde začal třebovský farář a děkan dr. František
       – uvažovalo se o tom, zda tyto obnoviti nebo                             šimon co čech, sloužiti každou třetí neděli čes-
       přejíti na proud střídavý, který zastaralý způ-                          kou mši a to až do okupace.
       sob  stejnosměrného  proudu  všude  vytlačo-                             od křižovatky vpravo vede ulice adlergasse –
       val. byla zde výhodná nabídka sme – severo-  Holzmaisterova (Lanškrounská) ul.  orlí, jinak také zvaná „auf der halben seite“ –
       moravských  elektráren.  tyto  chtěly  dodávati                          na  půl  straně  –  poněvadž  po  její  jižní  straně
       městu do zdejší sítě 1 kWh za 60 haléřů. byl   vovar, v r. 1945. Po pravé straně této uličky jest   domy nejsou, pouze po severní. jediná vyjím-
       zde  velký  boj,  všecka  městská,  tovární  i  sou-  pouze stavení a dvůr Frant. koldase, obchod-  ka je dům za dnešní autoopravnou, postavený
       kromá  zařízení  byla  na  stejnosměrný  proud   níka palivem, hlavně uhlím. dnes je tam jedno-  údajně ředitelem šamotky v mladějově eber-
       – mimo barevnu fy m. schur na brněnské uli-  ta stavebniny. dům tvoří roh ulice olomoucké.  hardem mauvé. toho času zde bydlel místoře-
       ci, která měla vlastní přípojku na vedení k bor-  Pokračujeme  holzmaisterovou  od  josefské   ditel barevny fy schur, Fieber.
                                            směrem k náměstí, po levé straně. roh tvoří   Zpět opět na křižovatku u gymnasia. Po pra-
                                            obytný  dům,  dnes  samoobsluha.  k  němu  se   vé straně orlí ulice byl jakýsi obchod, potom
                                            pojí obchodní dům smíšeným zbožím rudolf   následuje hostinec „auf der Pfütz“ – na kalu-
                                            siche /č. 32/, asi do r. 1924. Po likvidaci obcho-  ži,  správně  u  labutě.  vedle  jsou  nízké  obyt-
                                            du najala dům firma baťa a tím nastal ve tře-  né domky; asi ve třetím, č. 16, byla tvarůžkár-
                                            bové  obrat  v  obouvání  obyvatel.  dosud  stál   na götzl. vyráběla „světoznámé, olomoucké“.
                                            pár botek ručně dělaných 200 až 250 kč, baťa   vedla i drobný obchod a bylo možno zde kou-
                                            nabízel pár za 129,- kč, a měl velký odbyt. Poz-  piti těchto dobrot kopu za 5,- kč. asi uprostřed
                                            ději po přesídlení fy baťa do vlastního domu   ulice stojí patrový dům /č. 20/ malíře viléma
                                            na náměstí, zde zůstal bývalý vedoucí baťovy   Felkla. dále opět nízké domky. roh ulice tvoří
                                            prodejny hermann bilowitzky a prodával obuv   městský dům „bürgerliches versorgungshaus“
       Městská elektrárna                   humanic,  asi  výrobek  jihlavské  továrny.  Poz-  –  přeloženo  měšťanský  starobinec,  zaopat-
                                            ději pro neúspěch musel obchod zavřít a dům   řovna. Za okupace zde byla zřízena učňovská
       šovu. tito spotřebitelé žádali úhradu za nová   koupil alfons hertl, který zde otevřel elektro-  škola a starobinec přestěhován do ženského
       zařízení, která by si museli poříditi, ježto stej-  podnik; tento trvá dosud. další dům patří čes-  kláštera. v roce 1945 koupila dům nemocen-
       nosměrná nelze napájeti proudem střídavým.   ké rodině sedláře karla žaludy. následuje hos-  ská pojišťovna, od r. 1952 zde byla dětská ne-
       konečně se otcové města dohodli na zavede-  tinec  karla  mildnera,  který  byl  současně  vý-  mocnice. když byl reorganizací veřejné správy
       ní střídavého proudu. ale jako zatvrzelí patri-  robcem sodovky /limonády/ a likérů. v témže   okres v mor. třebové zrušen, přešla dětská ne-
       ciové nechtěli odebírati proud od čechů, t. j.   domě vpravo od vchodu byla trafika.  Za ním   mocnice do budovy onv a z budovy býv. ne-
       od  sme,  ačkoliv  to  bylo  velmi  výhodné.  sme   následuje dům, o kterém dnes už mnoho ne-  mocenské zřízena škola pro nevidomé. kdysi
       postavila  za  jatkami  přepínací  stanici  a  chtě-  vím, nyní je zde prodejna zeleniny. další dům   v budově trávili zbytek svého života nemajet-
       la dodávat 1 kWh za 60 haléřů, a město, kte-  je obecní; dle F. Fritschera to byl obecní špi-  ní příslušníci města; nebo také ti, za které se
       ré dosud prodávalo 1 kWh za 3,50 kč, moh-  tál /městský/, dle dnešních pojmů starobinec-  „vděčné děti“ styděly a nechtěly je míti doma
       lo tak činiti nadále se značným ziskem. Proto   -chudobinec. tehdy zde byla obuvnická dílna   u sebe anebo nevládli tak velkým bytem.
       začali pracovati na zavedení střídavého prou-
       du z vlastního zdroje. bylo postaveno dynamo,
       poháněné dieselovým motorem a přikročeno
       k bourání starého zařízení. Postupně zaváděn
       proud tak, že po jedné straně ulice vedlo sta-
       ré stejnosměrné vedení a po druhé straně kla-
       deno nové, střídavé. spotřebitelé mohli podle
       vlastní vůle zůstati buď při starém až do úplné-
       ho přestavění, nebo se dáti připojiti na nové.
       to se provádělo postupně od roku 1934 dále,
       až bylo „zašněrováno“ celé město. teprve za
       okupace byla přeměna dokončena a staré ve-
       dení  odstraněno.  bylo  tedy  zařízení  elektrár-
       ny v r. 1945 prakticky nové a bylo velkou chy-
       bou, že bylo zrušeno a rozprodáno určitě se
       škodou. Při vytápění kotlů se současně ohříva-
       la voda pro lázně.
       dále za tímto koutem odbočuje ulička jateční
       – schlachthausgasse, která končila u železnič-
       ní tratě.  Po její levé straně byly městské jatky,
       které potkal stejný osud jako elektrárnu a pi-  Měšťanská zaopatřovna, Orlí (Komenského) ul.

                                                                               moravskotřebovský zpravodaj   |   únor 2022   |    13
   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17   18