Page 10 - Chytrý Zpravodaj - Moravská Třebová srpen 2021

historie
měStSké muzeum výročí oSobnoStí v SrPnu

+ 13. 8. 1866 (mt) ignatz Steinbre-
městské muzeum moravská třebová, Svitavská 18, moravská třebová,
tel.: 461 544 285, e-mail: muzeum@ksmt.cz, www.muzeummoravskatrebova.cz cher, podnikatel v soukenictví, sta-
otevírací doba: pondělí zavřeno, út-pá 9:00–12:00 13:00–16:30, so-ne 13:00–16:00 rosta mt (1850–1856). společně s teh-
dejším starostou J. J. Wondrou si vy-
reneSanční křtitelnice a jejich vátor a moravskotřebovský muzejník alois mohli při audienci u císaře zachování
mt gymnázia v roce 1833. nově zave-
Putování Po měStě czerny před více než sto dvaceti lety publiko-
val názor, že se zřejmě jedná o zkrácení jmé- dl strojní výrobu sukna ve městě před
křest je jednou z nejdůležitějších křesťanských na mathiase horna, který mohl být sochařem polovinou 19. století.
svátostí, z člověka je tímto aktem smyt prvot- a autorem křtitelnice. ten však není odjinud
ní hřích. v počátcích církve se křtilo ponoře- znám. Podle nápadného umístění zkratky se * 22. 8. 1911 (mt) josef lidl, profesor
ním do tekoucí nebo stojaté vody pod širým současní odborníci domnívají, že se pravdě- hudby a umění, malíř, spisovatel.
nebem, od 3. století se začaly prosazovat spe- podobně jedná o jméno donátora. založil v mt smyčcový kvartet. vyučo-
ciální místnosti s nádrží. způsob úplným po- křtitelnice sloužila svému účelu do roku 1726, val hudbu na mt gymnáziu. Podílel se
nořením nebo celkovým politím byl postupně kdy farní kostel vyhořel a následně prošel té- na vydávání časopisu hřebečská ro-
nahrazován symbolickým poléváním. Posled- měř kompletní přestavbou. renesanční nádo- čenka, přispíval svými kresbami. řídil
ně zmiňovaná forma křtu se téměř kompletně ba na křestní vodu již zřejmě nezapadala do hřebečský pěvecký a taneční soubor.
prosadila v 16. století. Právě z tohoto období tehdy moderního barokního stylu, a tak byla založil hřebečské muzeum a archiv
se dochovaly dvě vzácné renesanční křtitelni- přemístěna do špitálního kostelíku v sever- v Göppingenu. vydal publikaci hřebeč-
ce nacházející se v moravské třebové. ní části města, kde se z poloviny zabudova- sko – obraz jednoho jazykového ostro-
starší z křtitelnic souvisí s místním farním kos- ná do zdi využívala jako kropenka. na konci va.
telem, o kterém se předpokládá, že byl posta- 19. století také nemocniční kostelík prošel slo-
ven v gotickém slohu v druhé polovině 13. sto- hovou adaptací a křtitelnice opět ustoupila - + 28. 8. 1961 (mt) eduard Stupka, ro-
letí. v roce 1541 chrám poškodil požár a vác- tentokrát stylu novogotickému. v roce 1894 dák z Bělé u Jevíčka, lesní inženýr, ma-
lav z Boskovic a na Bučovicích ho nechal ob- se proto jako dar dostala do moravskotřebov- líř, básník, spisovatel. dílo: akvarel ská-
novit, na opravách kostela údajně byly patrné ského muzea, bylo jí přiděleno evidenční číslo celův grunt v Bělé, monografie lovy
vlivy renesance. z této doby pochází křtitel- 882, byla opatřena chybějící nohou a podstav- v karpatech. český překlad eposu iva-
nice, kterou současní odborníci považují za cem a trvale vystavena v přízemí ve dvoraně. na ivánka mojžíš. divadelní hra: hanáč-
uměleckohistoricky nejzajímavější raně re- Její existence v muzeu se zmiňuje ještě v roce tí studenti.
nesanční křtitelnici v olomoucké arcidiecézi. 1978, později byla z důvodu rekonstrukce mu- ■ | martin Protivánek
tvar kamenné nádoby vychází z šestiúhelní- zejní budovy převezena do areálu zámku. za-
ku, její římsa v horní části je po obvodu lemo- tím poslední transport křtitelnice z roku 1542
vána reliéfními nápisy v jednom řádku. v go- proběhl v první polovině 90. let 20. století, kdy místní komise památkové péče. v roce 1993
tickém písmu vyvedený latinský text cituje byla přesunuta do lapidária na křížovém vr- se na žádost ing. Pivce a se souhlasem komise
z evangelia podle marka: “nechte děti přichá- chu. v seznamu předmětů lapidária z roku křtitelnice umístila ve dvoře domu č. 7 v Brán-
zet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým pat- 1991 se ještě křtitelnice nenachází, v pozván- ské ulici. o tři roky později komise neúspěš-
ří království Boží.“ (mk 10,14). text v němčině ce na den otevřených dveří památek v mo- ně navrhla její přesun do vestibulu radnice.
uvádí z téhož evangelia první část verše 16,16: ravské třebové z podzimu 1994 je již v těch- v lednu 1998 komise znovu odsouhlasila zru-
“kdo uvěří a přijme křest, bude spasen.“ ně- to prostorách uváděna. zde je možné ji spa- šení zápůjčky ing. Pivcovi. následujícího roku
mecký text pak pokračuje ve dvou řádcích třit také dnes. bylo opět rozhodnuto, aby pan Pivec konečně
na jedné z šesti ploch pod římsou slovy: kdo druhá renesanční křtitelnice byla rovněž zho- „vrátil vypůjčenou křtitelnici z roku 1568, pro
však neuvěří, bude odsouzen. na třech mís- tovena z kamene a má tvar kalicha. do mo- kterou nemá odpovídající umístění“. zároveň
tech je křtitelnice ozdobena okřídlenými hla- ravskotřebovského muzea se dostala v roce komise tento muzejní předmět mylně označi-
vičkami andílků, plocha věnovaná dataci před- 1909 jako dar od farního úřadu starý maletín, la za majetek církve a následně byl převezen
stavuje rozvinutou pásku s letopočtem 1542. v pomocné muzejní evidenční knize přírůst- do farního kostela nanebevzetí Panny marie,
záhadou dodnes zůstává nápisová zkratka ků je vedena pod číslem 2547. na noze zdo- kde se na evangelní straně pod kůrem nachá-
mats hor vytvořená v kapitále. c. k. konzer- bené květy je osmiboká mísa s rytou datací zí dodnes.
1568 a s plastickou dekorací s církevním he- ■ | tomáš thun, městské muzeum
raldickým motivem. erbovní znamení v rene-
sančním štítu již nelze rozpoznat. nad štítem
uprostřed je mitra, která odkazuje na vyso-
ký klérus. heraldicky nalevo z mitry šikmo vy-
stupuje berla. Berla má závit otočený dovnitř
a je opatřena sudariem. tento nenápadný de-
tail prozrazuje, že se jedná o znak opata nebo
převora. Po stranách štítu jsou výrazné třepe-
ním zakončené fimbrie.
v tištěném průvodci moravskou třebovou
a okolím z roku 1914 je zmíněno, že obě křti-
telnice jsou prezentovány veřejnosti ve vstup-
ní hale muzea. lze je také spatřit na fotografi-
ích muzejní dvorany z 20. let minulého stole-
tí. Jako součást interiéru muzea jsou uváděny
v publikaci o uměleckých památkách vydané
v roce 1978. i mladší z obou křtitelnic se záhy
ocitla v prostorách zámku. v 90. letech 20. sto-
letí o tomto muzejním předmětu rozhodovala

10 | moravskotřebovský zpravodaj | srPen 2021