Page 7 - Chytrý Zpravodaj - Mohelnice březen 2021
P. 7

PTALI JSTE SE NÁS




         Na posledním zastupitelstvu probíhala dlouhá diskuze k chystanému projektu
         lesoparku. Jaké budou další kroky?


         Na  jednání  Rady  města  Mohelnice,  které  se  uskuteční  1.  3.  2021,  bude  starostou  města  předložen  bod  „Zřízení  komise  Rady  města
         Mohelnice pro lesopark“. Komisi by měli tvořit: zastupitel Tadeáš Bača, za sdružení Sturm Aleš Mandák a zastupitel Luděk Pivoňka s právem
         hlasovacím; Stanislav Jakubec a Alena Valentová, zástupce odboru životního prostředí, s hlasem poradním. „Úkolem této komise bude
         vypracování připomínek k hotové studii městského lesoparku s cílem připravit podklady k vytvoření projektové realizační dokumentace, která
         by se měla postupně od roku 2022 realizovat. Vytvořená komise bude své výsledky prezentovat městské radě, zastupitelstvu a občanům v
         řádu několika týdnů," uvedl zastupitel Tadeáš Bača. „Není naším cílem držet projekty pod pokličkou, něco tajit a chovat se netransparentně.
         Osobně jsem rád, že kolega Tadeáš Bača přišel s konkrétní iniciativou zřízení této komise,“ doplnil starosta Pavel Kuba.






                     PŘÍSPĚVKY ZASTUPITELŮ






         Příspěvek zastupitele Mgr. Petra Wolfa


         Asi  jako  každý  občan  Mohelnice  jsem  si  i  já  všiml,  že  některé  lokality  našeho  města  doslova  připomínají  veřejné  skládky  odpadů.  Na
         stanovištích s tříděnými odpady najdete objemné předměty, které sem nepatří. Jedná se například o nábytek, matrace, ale i televize, počítače,
         pračky či ledničky. Vyskytují se také pytle se stavebním odpadem. Následný úklid a likvidaci pak platíme všichni. Když se podíváme na čísla
         z roku 2020, tak se dá teoreticky říct, že město „dotuje“ odpady částkou přes 2 mil. Kč. Jinými slovy přibližně 200 Kč na občana. Přitom máme
         v Mohelnici fungující sběrný dvůr. Jak toto vyřešit? Inspirovat by nás mohla například města jako Uničov, Šternberk a nově i Olomouc. Tato
         města instalují na místa, kde se nejčastěji hromadí nepořádek, fotopasti a následně od hříšníků vybírají tučné pokuty. Lidé mohou za černou
         skládku dostat ve správním řízení pokutu až 50 tisíc korun, fi rmy až deset milionů korun.




         Příspěvek zastupitele Tadeáše Bači


         Po osvobození Československé republiky od zrůdného nacismu byl tehdejšímu německému obyvatelstvu, jehož drtivá většina v předchozích
         letech  zradila  svoji  vlast,  umožněn  beztrestný  odchod;  Němce  nahradili  dnešní  obyvatelé  města  a  jejich  předci,  což  znamenalo  téměř
         stoprocentní obměnu obyvatel, se kterou jsme začali psát zcela nové dějiny našeho města – české dějiny.
         České dějiny se od těch německých zásadně liší, což jde demonstrovat na příkladu rozličné reakce na vznik svobodné Československé
         republiky. Je totiž daleko větší pravděpodobnost, že zatímco tehdejší obyvatelé města proti vzniku republiky protestovali, násilně vzdorovali
         a chtěli se připojit k německým zemím, tak předci dnešních obyvatel slavili vznik republiky Čechů, Slováků a Rusínů.
         Proč píšu o historii? V mohelnickém zastupitelstvu budeme dle informace z posledního vydání zpravodaje rozhodovat o případném odejmutí
         čestného občanství jedné či několika osobnostem, což by byl jednoznačně špatný krok.
         Naše město má celkem čtyři nositele čestného občanství. Tím prvním je prezident Dr. Edvard Beneš, kterému vděčíme za vznik republiky
         v roce 1918, za záchranu statisíců životů v roce 1938, za obnovu republiky v letech 1938-1945 a my Mohelničtí také za své město a domovy,
         byť o odsunu Němců rozhodli primárně Britové, Američané a Sověti.
         Tím druhým je učitel, novinář a vlastenec Adolf Kubis, kterému vděčíme za jeho zásluhy o rozvoj a podporu českého jazyka a národa
         v německých oblastech, ale i za vznik městské knihovny v Olomouci, kterou pomáhal spoluzakládat.
         Třetí je Anežka Hodinová-Spurná, rodačka z nedaleké Doubravice, členka Komunistické strany a bojovnice za práva žen. V roce 1938
         opustila ČSR a válečné období strávila ve Velké Británii, kde působila i ve Státní radě Československé – s ohledem na toto své působení
         byla po roce 1948 podezřelá z protistátní činnosti. Vděčíme jí za posílení práv žen, která se i díky ní stala rovná mužům v rozsahu na tehdejší
         dobu nevídaném.
         Poslední a dle mého jedinou spornou osobou držící tento titul je Klement Gottwald, člen KSČ patřící ke skupině Karlínských kluků, premiér
         a prezident. U něj nenacházím slova vděku, ale slova ponaučení – jak totiž píšu v úvodu tohoto článku, mohelnické dějiny jsou dvojí.
         Odejmutí čestného občanství K. Gottwaldovi by bylo pouhopouhé gumování našich českých dějin; tedy dějin, které jediné nám mohou
         být  stavebním  kamenem  pro  budoucí  rozvoj  Mohelnice.  I  chyby  jsou  součástí  naší  historické  paměti,  a  pokud  tuto  jedním  hlasováním
         zastupitelstva smažeme, pak smažeme kus ponaučení a v budoucnu se budeme jen těžko bránit budování nových kultů osobnosti.
         Na německé dějiny navázat nemůžeme, na české ano, proto je přijměme a ponaučme se z nich – v budoucnu to jistě budeme potřebovat.


                                                            - 7 -
   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12