Page 3 - Chytrý zpravodaj - Moravská Nová Ves 04/2025

Z historie

Veselé Velikonoce 2025 slámou. A plnily se také komory novou voňavou
dlouhou režnou slámou. A plnily se také komory
(špajzky) – napečeným cukrovím, malovanými vajíčky
Hody, hody doprovody, pro šlaháče, hospodyně už také celé měsíce předem
dejte vejce malovaný, připravovaly drobné korunky pro dětské šlaháče.
nedáte-li malovaný,
dejte aspoň bílý, Starší kluci pletli žíly, radili se, která děvčata půjdou
slepička Vám za to snese jiný. vyšlahat. Připravovali se ale i party chlapů, ti nosili
(Lidová velikonoční) vždycky i několikametrové žíly a místo žil mívali často

V posledních desetiletích velikonoční tradice, tak
jako ostatně i jiné zvyky a tradice, ustupují do pozadí.
Ale Velikonoce pořád ještě i dnes patří k významným
svátkům. A protože je to u nás s náboženskou výchovou
– ať již ve škole nebo v rodinách všelijaké, připomeňme
si, jak velikonoční svátky jeden po druhém následovaly.
Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá
sobota, Hod boží velikonoční a Velikonoční pondělí.
Nejvýznamnějším dnem je Velký pátek, který byl a je
považován za hlavní den vůbec v celém roce.
Celé Velikonoce jsou v kalendáři svátky pohyblivé,
řízené podle oběhu Měsíce. Velikonoční neděle – Hod
boží – se slaví první neděli po prvním jarním úplňku.
Tak jak je symbolem Vánoc vánoční stromeček a betlém,
tak je symbolem Velikonoc velikonoční beránek
a nádherně zdobená vajíčka – kraslice.

PŮST, přesněji řečeno postní doba, začíná
POPELEČNÍ STŘEDOU. Ve středu ráno přicházejí
věřící do kostela k přijetí popelce – křížku vyznačeným
popelem na čele věřícího, udělovaným knězem.
KVĚTNÁ NEDĚLE je poslední z posledních nedělí a je
také začátkem velikonočního času – pašijového týdne.
PAŠIJE jsou pak evangelickou zvěstí o umučení Ježíše
Krista.

Od ZELENÉHO ČTVRTKA až do BÍLÉ soboty
nezvoní v kostelích zvony a zvonky, ale klepe
se dřevěnými klapačkami. A jak se říká, „zvony odletěly
do Říma“. „Klapání“ patřilo a někde ještě dosud patří
ke koloritu vesnických Velikonoc. Chlapci, mladší Takové bývaly Velikonoce v Moravské Nové Vsi
i starší, obcházeli obec průvodem, zastavovali
se a modlením u křížků a kapliček. Obchůzka se konala vařečky. Stranou nezůstávali, ale ani ti nejstarší –
třikrát denně – ráno, v poledne a večer. Chlapci pak stařečci, seděli na dvorku a pletli pro vnuky žíly,
dostávali výslužku – vajíčka, ale třeba i různé sladkosti obyčejně z osmi prutů. Pondělí velikonoční bylo
a peníze. záležitostí mužskou, v úterý chodila po šlahačce
děvčata.
ŠLAHAČKA – POMLÁZKA - po odeznění vážných Tož, tak to v tej našej dědině bývalo, ale né enom
náboženských svátků se lidová tradice vrací k projevům v našej, ale v celém Podluží. Ale, jak sa to zpívá v tej
jarního veselí. Přichází velikonoční koleda – pomlázka, písničce
a to na velikonoční pondělí. Velikonoce se dotýkaly celé
dědiny, každého domu, všech věkových kategorií – Kam sa nám to šecko podělo hvězdičko,
od nejmenších až po seniory. V každé chalupě daj že nám na šecko zapomenút skleničko…
se gruntovalo, líčilo, malovalo, čistila se okna, dávaly
se nové záclony, převlékaly se duchny (peřiny), Milan Hrdlička, Praha
strožochy (slamníky) se plnily novou voňavou režnou

3