Page 14 - Chytrý Zpravodaj - Mladé Buky červen 2021

HISTORIE

Počátky textilního průmyslu v Mladých Bukách

Články v trutnovském zpravodaji Historie lnářství sahá až do mladší
„Trutnovinky“ se často vracejí k tex- doby kamenné, kdy si lidé začali zho-
tilnímu průmyslu v Trutnově, jako tovovat první tkané oděvy. Jako mate-
např. „Texlenům, symbolům a kdysi riál si vybrali len. Jeho vlákno je velmi
chloubě textilního průmyslu, zvoní pevné a zároveň lehce spřadatelné, po
hrana“, „Faltis se musí obracet v hro- opakovaném praní navíc měkne, tak-
bě, říkají místní“, „Sláva a konec tex- že je stále vláčnější a příjemnější. Díky
tilního průmyslu v Trutnově aneb od těmto vlastnostem se len stal jednou
prosperity k úpadku“ a mnoho dal- z nejstarších pěstovaných rostlin na
ších podobných. Závodů Texlen bylo světě. První písemná zmínka o čes-
v Trutnově a jeho okolí třicet. Každý kém lnářství pochází z 12. století,
podnik měl svého ředitele, v případě velký rozmach tohoto odvětví nastal
hlavního podniku Texlen se sídlem až později s nástupem průmyslové
v Trutnově, ul. Horská, podnikového revoluce. Významným mezníkem se
ředitele. Kromě toho v Adršpachu, stal rok 1836, kdy bohatý obchodník ve Vlčkovicích v Podkrkonoší, byl
v České Metuji a ve Stárkově byly uč- Johann Faltis založil u nás v Mladých synem Dominika Faltise, obchodní-
ňovské závody, kde se učili budoucí Bukách první mechanickou přádel- ka s plátnem a koloniálním zbožím,
tkalci a přadláci. V roce 1971 zaměst- nu lněné příze v habsburské monar- kterému po studiích ve firmě v Žirči
nával celý národní podnik Texlen chii a založil tradici, která přetrvala vypomáhal. V roce 1823 se rozhodl
6 500 lidí, z nichž bylo 70 % žen. Tex- déle než sto let. Texlen Trutnov vydal osamostatnit, přestěhoval se do Trut-
tilní výrobky putovaly do celého světa v roce 1976 u příležitosti výročí 140 nova, kde koupil dům a otevřel si zde
– do západní Evropy, Velké Británie, let lnářského průmyslu na Trutnov- vlastní obchod. Od počátku byl úspěš-
Austrálie, na Nový Zéland atd. Zis- sku soubor příspěvků a zpráv, kde je ný a otec se k němu záhy připojil. Spo-
kem deviz se investovalo do moder- uvedeno: „Mladé Buky, malé místo na lečně pak provozovali také obchod se
ního zařízení, které bylo dovezeno ze úpatí krkonošských velikánů, se mo- lněnými a bavlněnými výrobky, kte-
Švýcarska, západního Německa, část hou pyšnit tím, že právě zde byla na ré jim dodávali místní tkalci. V roce
strojů z tehdejšího Sovětského svazu. začátku druhé poloviny třicátých let 1833 dostal mladý Johann nabídku od
Zlatá léta textilního průmyslu trva- 19. století zahájena průmyslová revo- hraběte Harracha na řízení lnářských
la do 80. let. V letech 90. se textilky luce ve zpracování lnu.“ manufaktur v Hrabačově u Jilemnice
ještě držely, ale již se blížil jejich ko- a v Janovicích u Rýmařova. Do dvou
nec. V roce 1991 zanikl státní podnik Mladobucký kronikář, pan řídící let se mu podařilo dosáhnou zlepše-
Texlen Trutnov. Došlo k jeho priva- učitel George Kraus o tom v kronice ní kvality výrobků zavedením nových
tizaci a přeměně na akciovou spo- napsal: „V roce 1836 byla vybudová- metod bělení příze a plátna. Příkla-
lečnost. V roce 2007 již Texlen nebyl na v Mladých Bukách v čp. 7 a v čp. 6 dem mu byly hlavně přádelny v An-
nadále schopen konkurovat levných přádelna lnu. Dříve byl na tomto místě glii. Odstěhoval se do Vídně, kde byla
textilním výrobkům z Asie. Nakonec mlýn na olej. Ten byl v roce 1829 pro- vrchní správa i sklad harrachovských
firma skončila v insolvenci a sama dán Emmerlingovi z Trutnova, kte- manufaktur a odtud řídil jejich pro-
se poslala do konkursu. Tečkou za rý zde zřídil barevnu a vodní mandl, voz a hospodářský chod. V roce 1836
slávou textilních továren byla jejich obojí však málo provozoval a prodal opouští hraběcí služby, kupuje v Mla-
postupná demolice. Svět se mění v roce 1832 Augustinu Hoffmanovi, dých Bukách pozemky s bývalým
a čas nezastavíme. Dnes již mnoho vrchnímu mlynáři v Mladých Bukách, vodním mandlem a mlýnem a začíná
(zejména mladých) lidí neví, že tady který je potom v roce 1836 prodal Fal- s vlastním podnikáním. Ve 30. letech
u nás v Mladých Bukách byly textilní tisovi z Trutnova, který zde vybudoval 19. století se seznámil ve Vídni s tech-
továrny, proslavené v celém Rakous- přádelnu lnu. Je o jednom poschodí nikou mokrého předení a tuto tech-
ku. Některé stavby přetrvají století, a má s půdní místností 3 sály. Doposud niku importoval na české území, do
některé zaniknou. Postupně bych Vás pracuje 16 strojů, které denně upředou nově založené mechanické přádelny
ráda seznámila s historií zdejších tex- 140 stůček jemné příze. V továrně je lnu v Mladých Bukách. V roce 1837
tilních továren. Nejslavnější a součas- doposud zaměstnáno s přadláky a ře- uvedl podnik do provozu a za další
ně nejstarší byla Faltisova přádelna meslníky 150 lidí, mezi nimiž si může dva roky obdržel oprávnění provozu
lnu – i když starší bylo bělidlo v Kalné již mládež ze školy vyrostlá vydělávat přádelny vybavené stroji vlastní kon-
Vodě čp. 10 založené v roce 1811 bra- svůj chléb. Mimo to se den ze dne stále strukce, které byly zpočátku dřevěné.
try Františkem a Augustinem Hanko- více buduje, obdrží tudíž lidi z blízka Až v roce 1842 bylo povoleno dovážet
vými – bělení probíhalo přírodním a z dáli svůj výdělek.“ kvalitní textilní stroje z Anglie a Faltis
způsobem na trávníku. Johann Augustin Faltis, nar. 4. 6. 1796 jimi svůj závod ihned vybavil. Již před

14 eMBéčko • číslo 18 • červen 2021