Page 5 - Chytrý zpravodaj - Svitávka 4 2021
P. 5

Svitávecké listy  •  prosinec 2021  •   strana 5
      Prostřední mlýn ve Svitávce – šlechtické sídlo a klášterní rezidence

                                            lem svobodného mlýna ve Svitávce se stá-  šení v roce 1784) vzniká na katastru panství
                                            vá vladyka Jan Adam Koce z Dobrše, man-  řada nových staveb, budovaných v nadchá-
                                            žel výše uvedené Johany Marie, právoplat-  zejícím pozdně barokním a klasicizujícím
                                            né majitelky. Ten se v roce 1638 aktivně za-  stylu. Na přestavbě budov Prostředního
                                            stal svitáveckých usedlíků ve sporu s hradišť-  mlýna a jejich adaptaci na opatskou rezi-
                                            ským opatem, dotvrdil přitom pod pečetí  denci se mohl podílet i Karel Josef Jelínek,
                                            někdejší opatův příslib z roku 1636 o navrá-  stejně jako na vzniku zájezdního hostince
                                            cení starých privilegií do Svitávky, což ve  „Labuť“.
                                            výsledku nebylo učiněno.            Vzhled Prostředního mlýna však citelně
                                            Nepřesnosti při určování jednotlivých mlý-  narušila obnova budovy po požáru v roce
                                            nů na řece Svitavě od Zboňku až po Mlad-  1930 (podle J. Sadílka – v archívu hasičů ne-
       Jedním z nejzajímavějších a neprávem opo-  kov a Skalici však přinesly v jejich lokalizaci   ní o tomto požáru žádná zmínka), kdy byla
       míjených historických objektů ve Svitávce   velké množství chyb. Díky pozemkové kni-  vlastní mohutná mlýnice odbourána a se
       je areál tzv. Prostředního mlýna, situované-  ze z přelomu 17. a 18. století tak víme, že  zřejmým využitím alespoň základní koncep-
       ho v severozápadní části městyse. Jeho vý-  mlýn při dvoru, jak jej ještě ve zbytcích pů-  ce původního barokního řešení vytvořena
       znamu a historickému vývoji nebyla dosud   vodní struktury spatřujeme v severozápad-  nová historizující průčelí. Podobu mlýna
       věnována ani ta nejmenší pozornost, přes-  ní části městečka Svitávky, je nutno ztotož-  před požárem připomíná pouze jediná fo-
       tože svým vzezřením ji nutně vzbuzuje.   nit s mlýnem, nazývaným do závěru 17. sto-  tografie, která však zabírá budovu od zápa-
       Dějiny mlýna, stejně jako i ostatních mlýnů   letí jako Dolní, poté nesoucím po zřízení tře-  du a zachycuje tak nevýrazně architekto-
       ve Svitávce, především mlýna Horního, se  tího mlýna s papírnou pojmenování Pro-  nicky pojaté západní průčelí, zatímco hlav-
       odvíjejí teprve od náhodných záznamů  střední.                           ní severní fasáda je téměř skryta. Přesto se
       z konce 16. století. Někdy na počátku deva-  Nádherně zachovalá pískovcová deska na-  zde rýsují určité prvky, které by pro alespoň
       desátých let, údajně roku 1590, podle jiné-  lezená údajně v zásypu podlahy Prostřed-  dílčí podíl význačného moravského archi-
       ho až roku 1594, kupuje opat kláštera Hra-  ního mlýna při jeho novobarokní přestav-  tekta Františka Antonína Grimma, či jeho
       disko Jiří Pavorin z Pavorinu ve Svitávce  bě ve třicátých letech 20. století nese boha-  stavebního okruhu, mohly svědčit. Se znač-
       dva mlýny – Jarošovský, oceněný na 1200  tou plastickou výzdobu v podobě opatské-  nou dávkou pravděpodobnosti lze říci, že
       zlatých, a Dupákovský, hodnocený ve výši   ho znaku hradišťského opata Alexia Wor-  jejím základem je sídelní objekt vladyckých
       300 zlatých. Podle zápisků opata Pavorina   stia, který působil ve svém úřadu v letech  rodin, které se na přelomu 16. a 17. století
       musí být Dupákovský mlýn nutně totožný  1671 až 1679. V oválné kartuši pod vlastním   píší na zdejším svobodném mlýně. Docho-
       s objektem dnešního Prostředního mlýna.  erbem je vložen latinský nápis, jehož text  vaná budova č.p. 109 nabízí věrohodnou
       Jejich pozemky měly být vzápětí postoupe-  v překladu hovoří o vystavění tohoto mlý-  interpretaci stavebního vývoje stavby od
       ny obci, vlastní mlýnské provozy zůstávají  na „od základů“ za zmíněného opata Wor-  závěru 16. století až po současnost.
       v režii klášterní vrchnosti. Listina z roku 1598  stia v roce 1678. Uvedeného roku byla pře-  Většina dalších mlýnů v regionu byla v té
       zmiňuje konkrétně prodej mlýnských polí  stavba, nikoliv výstavba, zřejmě dokončena.  době velmi skromné povahy, o jejich zdo-
       a luk od mlýna Jiříka Jaroše, který lze zto-  Tyto změny snad souvisejí se zřízením pa-  konalení a rozšíření se většinou zasloužila
       tožnit s Horním mlýnem proti zájezdnímu  pírny v poloze krátce před tím nově vybu-  až pobělohorská vrchnost. Je tak pravdě-
       hostinci „Labuť“ severně od obce.   dovaného Dolního mlýna při východním  podobné, že nejinak tomu bylo i v případě
       Prostřední mlýn během následujících dese-  okraji svitáveckého náměstí a s připojením   dnešního Prostředního mlýna ve Svitávce,
       tiletí a století změnil mnohokrát své majite-  železných hamrů k Hornímu mlýnu. Také  jehož vznik obytné budovy šlechtického
       le. Např. v roce 1591 se na svobodném mlý-  prostřední mlýn nezůstal ve svém původ-  majitele příliš neovlivnila.
       ně ve Svitávce připomíná vladyka Jindřich  ním účelu osamocen. Zřejmě ve stejné do-  Hlavní průčelí domu bylo doplněno opat-
       Šubíř z Chobyně. Jak dlouho na mlýně setr-  bě je v jeho těsném sousedství zřízena olej-  ským znakem, dnes vsazeným nad novoba-
       val, nevíme. Jisté je, že se mu zde narodil  na (dnes domek č.p. 110). Charakteristika  rokní portál vstupní branky v těsném sou-
       syn Karel, ve třicátých letech 17. století usa-  mlýnů při jejich odprodeji klášterem v sedm-  sedství domu. Erb přísluší realizátoru pře-
       zený na svobodném dvoře v Knínicích, jenž   desátých letech 18. století a po jeho zrušení   stavby opatu Václavíkovi a dokládá tak znač-
       v době vleklých sporů městečka Svitávky  roku 1784 ukazuje, že oba svitávecké mlýny   ný podíl jeho osoby a jeho doby na přemě-
       s klášterní vrchností svědčil ve prospěch  – Horní i Prostřední – disponovaly paterým   ně někdejšího mlýna.
       svých někdejších svitáveckých sousedů.  složením, z toho trojím moučným, jednou  Teprve osudný výše zmíněný požár zbavu-
       Nejpozději v roce 1597 se zde usazuje Bed-  jahelkou a posledním, pohánějícím stoupy   je mlýn jeho pozdně barokní podoby, zcela
       řich Drahanovský z Pěnčína. S tímto rodem   krupníku.                    zaniká mohutná přístavba mlýnice a starší
       jsou osudy svobodného mlýna spojeny nej-  Mlýnskému provozu při dvoře sloužil Pro-  feudální a opatské sídlo získává novobarok-
       déle, až do třicátých let 17. století. V průbě-  střední mlýn po řadu desetiletí, ještě v po-  ní tvář. Ta však objektu neubírá nic na jeho
       hu dvacátých let vlastnila již plná dispozič-  lovině 18. století je spojen výlučně s tímto   zajímavosti a historickém významu, jeho
       ní práva na svobodný mlýn ve Svitávce Dra-  řemeslem. Nedlouho poté je však rozšířen  plné zhodnocení v budoucnu může přinést
       hanovského manželka Barbora Kaltenhofo-  o značně neobvyklou složku, tvořenou sou-  mnohé cenné poznatky, zásadně obohacu-
       vá z Malejova. Jí také Bedřich Drahanovský   kromým obydlím opata kláštera – reziden-  jící dosud známé dějiny městečka Svitávky.
       odkázal v roce 1625 „všechny své svršky,  cí. Její vznik je spojen s osobou posledního   Prameny:
       nadbytky, klenoty od zlata a stříbra a hoto-  hradišťského opata Pavla Ferdinanda Václa-  Sadílek Jaroslav: Svitávka, historický vývoj
       vé peníze“. Mlýn držela až do roku 1633, kdy   víka. Za jeho dlouholetého působení v čele   stavebních památek a osídlení obce.
       jej prodává šlechtičně Johaně Marii Koco-  klášterní komunity (na Hradisku vykonával  Bystřice nad Pernštejnem, 2011
       vé, rozené Kobelhoferové. Novým uživate-  správu kláštera od roku 1741 do jeho zru-              Pavel Krejcar
   1   2   3   4   5   6