Page 21 - Chytrý Zpravodaj - Lysá nad Labem prosinec 2020

Napsali nám

Za Františkem Janulou

Dne 4. 11. 2020 zemřel v Paříži lyský ro-
dák, malíř František Janula (*1932).
Františka Janulu jsem poznala v Paříži,
kde jsem v letech 2006–2009 působila jako
kulturní atašé na zastupitelském úřadě ČR.
Přišel za námi tehdy vitální, drobný pán bo-
hémského vzhledu a radostně toužil před-
stavit své poslední dílo. Na otázku, odkud
pochází, se pan Janula zasmál a řekl: „Pro-
sím Vás, to nebudete znát. Z takového ma-
lého města, Lysá nad Labem se to jmenuje.“
Byl velmi překvapený a nadšený, že jsme si
o Lysé mohli spolu popovídat.
Malíř Janula pocházel z rodiny zámeckého
zahradníka, což mu umožnilo blíže se seznámit
se sbírkami umění z lyského zámku. Po absol-
vování sklářské školy v Kamenickém Šenově
vystudoval VŠUP a brzy se zařadil mezi známé
pražské umělce. Byl všestranným umělcem,
především malířem, ale také nadaným socha- Manželé Janulovi s kurátorkou Prácheňského muzea v Písku Irenou Mašíkovou
řem, rytcem či básníkem. Během působení na
pražském Novém světě, kde se usadil, se věno- Ve své pařížské tvorbě se na čas vrátil ke i v archivu kláštera v Lysé nad Labem v roce
val spíše figurativní tvorbě. Částečně se však kresbám, brzy však převládla pro něj cha- 2007. Město Lysá nad Labem mu také v roce
v jeho díle objevovaly prvky abstrakce. rakteristická abstrakce. Jeho dílo je však 2017 udělilo pamětní medaili za dlouhole-
V roce 1967 obdržel stipendium na slav- pro originalitu velmi těžké zařadit. Janula tou činnost ve výtvarném umění. František
nou pařížskou výtvarnou školu a po okupaci střídal postupy a techniky, experimentoval, Janula jako osobnost moderního evrop-
v r. 1968 se zde usadil natrvalo. Přes počáteč- používal neotřelé materiály. V Paříži byl po- ského výtvarného umění patří bezesporu
ní obtíže nelehkého emigrantského života se važován za úspěšného a ceněného malíře, k nejvýznamnějším lyským rodákům. Zemřel
mu podařilo úspěšně zařadit do pařížského majícího svůj okruh sběratelů. Vzhledem bohužel jen dva týdny poté, co zastupitel-
uměleckého života v Latinské čtvrti a nakonec k českému původu jej Francouzi rádi citují stvo města schválilo záměr uspořádat mu
i samostatně vystavovat v celé řadě galerií. v souvislosti s Františkem Kupkou či Josefem v r. 2022 výstavu k jeho 90. narozeninám.
V pařížské redakci Svědectví se seznámil se svou Šímou, i přesto, že jeho výtvarný styl je odliš- Tato zpráva se k němu ještě dostala a velmi
druhou ženou Kateřinou, rozenou Bernáško- ný. Návštěva jeho ateliéru na pařížském před- jej potěšila. Čest jeho památce.
vou, vnučkou básníka Karla Tomana. Mezi jeho městí Aubervilliers byla velkým zážitkem.
nové přátele patřili mj. i významní francouzští V Čechách začal znovu vystavovat až Markéta Fajmonová
básníci Jean Orizet či Michel de Smet. v devadesátých letech, jednu výstavu měl foto: Václava Komasová

Lidové Vánoce v Polabí

Advent (z lat. adventus = příchod) je za- více a na každou pověsit jméno chlapce, jež
čátek liturgického roku, období čtyř neděl dívce byli sympatičtí. Věřilo se, že se stane
před vánočními svátky. Je to doba radost- nevěstou chlapce, jehož jméno je na první
ného očekávání narození Ježíška, Spasitele rozkvetlé větvičce. Další variantou «barbo-
světa, duchovní přípravy na Vánoce, doba rek» byla pověra, že kolikátý den «barbor-
rozjímání a dobročinnosti. Dříve byla doba ka» vykvete, v tolikátém měsíci potká dívku
adventní zároveň dobou postu, kdy byly štěstí.
zakázány zábavy, svatby a hodování. Na
samém začátku adventního času se při- Svatý Mikuláš
pravovaly adventní věnce. Vyráběly se ze 6. prosince, na svátek sv. Mikuláše, pro
zeleného chvojí a větviček se čtyřmi svíce- většinu lidí začíná vánoční období. V před-
mi. Svíčky měly nejčastěji barvu fialovou, večer svátku se v ulicích objevují postavy
která je barvou adventu. Také růžovou, Svatá Barbora Mikuláše, čerta a anděla. Dříve se konaly mi-
podle roucha, jež v kostele oblékal třetí Svátek svaté Barbory připadá na 4. prosince kulášské průvody s maskami, později zůstali
adventní neděli pan farář. Každou advent- a je předzvěstí blížícího se Štědrého dne. Dív- s Mikulášem pouze čerti a andělé.
ní neděli se zapálila jedna, tak jako to zná- ky, které byly oděny celé v bílém, jen šaty měly Postavy čerta a anděla jsou pojaty jako
me i dnes. Advent byl také časem trhů ve přepásané červenou mašlí, hlavu jim zdobil představitelé protikladu dobra a zla. Mikuláš
městech a městečkách, kam si hospodyně věneček ze zelených větviček, obličej měly často dětem naděloval ozdobená jablíčka,
chodily kupovat všechno, co potřebova- obílený moukou, obcházely ve dvojicích či sku- někdy i dřevěné hračky v podobě figurek do
ly na vánoční svátky. Důležitou součástí pinkách, jindy osamoceně stavení. Hodným betléma, ovoce, ořechy a sladkosti. Zlobivé
adventu byly i ranní mše v kostele, které dětem přinesly dárky, ty neposlušné vyšlehaly. děti kromě takové nadílky dostaly i brambo-
se nazývaly roráty. Součástí adventu byly Zvyk řezat větvičky – „barborky“ – se udr- ru nebo kousek uhlí.
i obchůzky masek. žel dodnes. Bývalo zvykem řezat větviček pokračování na str. 22

21