Page 18 - Chytrý zpravodaj - Lysá nad Labem leden 2022

Napsali nám

Jaroslav Mokrý: Nerad maluji neznámá místa

Malíř Jaroslav Mokrý (65) žije v Lysé nad z okna a zvolal za mnou na ulici: „A zdvih-
Labem a město i jeho okolí se stalo inspi- něte prapor realismu výš!“ Až do nedávna
rací mnoha jeho obrazů. Zalíbení ale našel byla pravdivost a krása v umění označová-
i v krásách pískovcových skal Českého ráje na za přežitek a nemodernost. Jednou mi
nebo v Nízkých Tatrách. Ve své malířské řekl: „Uvědom si, že maluješ pro příštích
tvorbě se věnuje portrétům, zátiší a krajině 300 let.“
v plenéru. Od samého počátku usiluje o co
nejvěrnější vyjádření krásy přírody, líbí se Je něco, čím se díky němu řídíte
mu realismus a impresionismus. a na co nikdy nezapomenete?
Za ta dlouhá léta setkávání, jsem měl
Ví se o vás, že rád malujete českou krajinku, možnost trochu nahlédnout pod pokličku
louky a zříceniny. Zkoušel jste někdy jeho rodinného zázemí, abych pochopil, jak
i exotičtější scenérie? Třeba moře? je to nesmírně důležité. Někde jsem četl
Až do 90. let bylo moře pro našince mís- výrok, že není velkých mužů, jsou jen velké
tem téměř nedosažitelným. V dnešní době ženy, které jim to umožní.
se dovolená u moře odlišuje jen vzdále-
ností a náročností cesty. Asi bych se měl Čím začínáte, když malujete nový obraz? Který kraj Česka vás jako malíře oslovil?
zmínit, že po dokončení Střední výtvarné Kompozici na obraze vždy připravím uh- Odkud vozíte ty nejhezčí obrazy?
školy jsem si naivně myslil, že na tom za- lem a teprve potom začnu barvami. Prostě Který kraj mě nejvíc oslovil? Mám pocit,
ložím své další živobytí. Raději jsem však základem je kresba. Dokud jsem někam jez- že to jsou neustálé návraty. Díky skautům
oprášil svůj výuční list v oboru elektro a víc dil a maloval jeden větší obraz celý týden, jsem si oblíbil pískovcové skály České-
jak 20 let pracoval u České dráhy. To způ- neměl jsem problém s dopravou. Dnes vo- ho Ráje a díky tátovi krásy Nízkých Tater,
sobilo, že se moře stalo nedílnou součástí zím hned několik pláten. Musil jsem je na v místech zapadlých, nenarušených, prostě
mých motivů. Jen mi pak často nezbyla let- cestu domů oddělit, k tomu teď používám prales. Přitahuje mě ale také město, různé
ní dovolená na Tatry. pouhý igelit. Ty doma strhnu až po několika uličky, architektura.
týdnech.
K jakým technikám se kromě
olejomalby rád vracíte? Mimo jiné jste namaloval i zámeckou
Maluji olejem. Dříve jsem často maloval zahradu v Lysé. Co jiná místa v okolí?
suchým pastelem, nejen krajiny ale hlavně Úvozová cesta od Černých vrat, nebo
portréty. Akvarel jsem nepoužíval nikdy. nové tůně u Dvorců. Některá místa mají
Temperu jsem používal chvilku na Hollarce v sobě takové kouzlo, že můžete z jednoho
a potom na mých prvních cestách k moři, místa malovat hned několik obrazů, stačí se
ale tam už jsem byl poučený, že sada tem- otočit. Na jiném místě nenajdete inspira-
per z papírnictví nefunguje. ci ani náhodou a když, tak škoda námahy.
Nerad jezdím malovat na neznámá místa,
Proč ne? takové poznávací zájezdy nejsou pro mě.
Je třeba kupovat barvy jednotlivě a vě- U malého obrazu stojím několik hodin a na

dět, jak se jmenují. Pak může vzniknout větší se musím vrátit další den. Vyhovuje
z modré a červené fialová a ne hnědá. mi znát předem konkrétní místo.
Je něco, co byste chtěl namalovat
a ještě jste se k tomu nedostal?
Chtěl jsem namalovat v Nízkých Tatrách
výhled od skal, kde jsem kdysi maloval, ale
překvapilo mě, že jsem to místo vůbec ne-
našel. Kde byl les, jsou polomy a kde byla
louka s výhledem, je hustý les. Pouze mo-
tiv s borovicí rostoucí ze skály nad cestou Chtěl byste něco dodat na konec
jsem našel beze změny. Kreslil jsem ji v roce našeho rozhovoru?
1970. Ona mě počkala. Namaloval jsem pa- Nakonec se zmíním o jednom mém
máteční lípu ve Staré Lysé na malý formát. pracovním úrazu v ČKD. Bylo mi skoro 30.
Chci ji namalovat na velké plátno, to už Spadla mi na hlavu velká těžká železná
mám připravené. Pak mám letitý dluh po- hřídel. V těch několika vteřinách modré-
jednat inspiraci skrytou v sochách našeho ho světla mi hlavou proběhlo, že jsem se
zámeckého parku. Jsem plenérista. Nedám nestačil oženit, mít děti, uvěřit a zanechat
dopustit na realismus. po sobě nějaké dílo. V mém seznamu je
dnes přes 1 000 obrazů, ale věřte, není to
Prošel jste školou Fr. R. Dragouna, žáka jen moje zásluha. Bez rodinného zázemí a
Maxe Švabinského. Předal vám kromě manželky, která sdílí náš společný životní
techniky i něco do života? styl, by to jistě nešlo.
Václav Dlouhý, poslední lyský legionář Po mojí úplně poslední návštěvě u mého
v Rusku v jeho 98 letech učitele Dragouna, se mistr ještě vyklonil redakce

18