Page 23 - Chytrý zpravodaj - Jablonec nad Nisou 01-02/2026

jablonecký měsíčník leden–únor 2026

Neznámá historie našeho města – 12. díl

Historie Jablonce nad Nisou je bohatá na pří- terního i sklářského průmyslu. Z Mänertových stroj v celé monarchii. Jeho cesta z Tanvaldu do
běhy, které mnohým z nás zůstávají utajeny. polotovarů se vyráběly nejen šperky, ale také Jablonce se stala malou událostí: všechny mos-
V této rubrice vám každý měsíc přiblížíme součástky pro svítidla, automobily či dekorativ- ty na trase musely být podepřeny, aby unesly tí-
osudy osobností, které formovaly jeho podobu. ní předměty do interiérů. Díky široké nabídce hu kolosu taženého dvanácti koňmi. Síla lisu
výrobků i jejich vysoké kvalitě se firma postu- byla tisíc tun a jeho rány tak silné, že před bu-
Franz Mänert pem let stala nepřehlédnutelnou jak v regionu, dovou ražebny musel stát stabilizační dělník
– stále v paměti tak za hranicemi monarchie. a dohlížet na projíždějící tramvaje – mohly to-
Mänert nebyl jen podnikatel. Byl také kon- tiž kvůli otřesům vykolejit. Mänertova firma
Na počátku letošního cyklu zapomenutých osob- struktér. Řadu výrobních zařízení navrhoval vlastnila desítky unikátních lisů, bucharů i vál-
ností stojí muž, jehož firma měla v mnohém sám a zadával je k výrobě na míru. Nejznáměj- covacích stolic a koncem 19. století patřila k nej-
typický jablonecký osud: skromné začátky, ne- ším se stal jeho lis, který nesl jméno samotné- významnějším v celém Rakousko-Uhersku. Zí-
bývale rychlý vzestup a nakonec pád, který ne- ho císaře – „Franz Josef I.“. Šlo o největší razicí skala mnohá ocenění a sama osobnost Franze
přivodila kvalita práce, ale politické dění. Mänerta byla poctěna Rytířským křížem Řádu
Přesto je příběh firmy, která kdysi patřila k nej- Františka Josefa I.
uznávanějším v celém Rakousko-Uhersku, ně- Poválečný osud rodiny byl oproti jiným podni-
čím netypický. Potomci jejího zakladatele totiž katelským rodům překvapivě mírný. Po roce 1945
žijí v Jablonci nad Nisou dodnes – a stále nesou mohl Franz Mänert se svými syny v Jablonci zůs-
jméno svého předka. tat. Zemřel o rok později, ve svých úctyhodných
Franz Mänert se narodil roku 1856 a svou ra- devadesáti letech. Někteří z jeho příbuzných po-
žebnu založil už v šestnácti letech. Těžko mohl zději našli uplatnění v místním bižuterním prů-
tušit, že jen o pár desetiletí později bude jeho myslu – mezi nimi i jeho vnuk František Mänert,
provozní halou s uznáním procházet sám císař odborník v národním podniku Bižuterie.
František Josef I. Mänertovo nadání se rodilo Kdo chce životní příběh Franze Mänerta po-
už v dětství. Jeho otec si v malém pronajatém znat blíže, může sáhnout po nové knize Vyra-
bytě zřídil pasířskou dílnu a pořídil jeden z prv- ženo do kovu nebo navštívit právě probíhající
ních jabloneckých ručních lisů na kovové bižu- stejnojmennou výstavu v Muzeu skla a bižute-
terní díly. Syn si z otcova řemesla odnesl nejen rie. Letos si zároveň připomínáme výročí jeho
zkušenost, ale i zvídavost a odvahu zkoušet nové narození i úmrtí – a svíčka na jeho hrobě na
postupy, což nakonec určilo jeho životní dráhu. hlavním jabloneckém hřbitově (HRM 10) může
Podnik, který vybudoval, rostl neuvěřitelným Franz Mänert před nějvětším lisem být i osobní vzpomínkou. Milan Bajer
tempem. Z malé dílny se brzy stala továrna, je- Rakousko-Uherské monarchie. Reprofoto Milan Bajer podle knihy Vyraženo do kovu
jíž produkce tvořila základ jabloneckého bižu- autorky Kateřiny Nory Novákové

■ Jablonecké maličkosti CXIV.

Mozaika na hrobce rodiny Pfeiffer-Kral

Už bylo načase: za jabloneckými maličkost- Hrobka Pfeiffer-Kral dostala až po jejich smr- robku. Sestává z osmi segmentů, na kterých se
mi je třeba se jednou vypravit i na zdejší ti velkolepou výzdobu. Architektonické návrhy opakuje stejná dekorace se stylizovanými zele-
hřbitov. Tam se – napravo od vstupní brány se do současnosti nedochovaly, pouze se tradu- nými úponky a fialovými květy bodláků prove-
v poli J a na hrobovém místě 26 – nachází je, že je vytvořil známý architekt Josef Zasche. denými na modrém pozadí a ohraničenými zlatou
hrobka rodiny Pfeiffer-Kral. Jedna z nej- Hrobka spojená se žulovou hřbitovní zdí je vy- linkou. Pod mozaikou je kruhový reliéf, pochá-
krásnějších široko daleko. Unikátní díky tvořena ze šedé žuly, částečně leštěné. V jablo- zející z roku 1902, signovaný vídeňskou firmou
skleněné mozaice s bodláky. neckém prostředí funerální architektury je zce- Othmara Schimkowitze, symbolizující zápas
la výjimečná tím, že je ozdobena skleněnou člověka se smrtí. A níže pak nápis: Naše dny na
Rodina Pfeiffer-Kral stála ve své době na samotné mozaikou, umístěnou do půlkruhové niky náh- Zemi jsou jako stín a nejsou věčné! Přesný rok
špičce jablonecké honorace. Přímou vazbu měla realizace výzdoby hrobky není známý, ale vro-
na Josefa Pfeiffera staršího, úplně prvního staros- čení reliéfu by jej směřovalo nejspíše k onomu
tu města v letech 1850–1867. Jeho neteř Karolina roku 1902. Ví se, že realizátorem mozaiky byla
(přezdívaná Lina) si vzala proslulého jablonec- vyhlášená mnichovská firma Luigiho Solertiho
kého právníka a veřejného činitele JUDr. Carla Königlich Bayerischen Mosaik-Hofkunstanstalt
Krale (1839–1899) a tím provázala obě rodiny (Královský bavorský dvorní umělecký ústav
do linie Pfeiffer-Kral. S ní jsou dodnes spojeny mozaik). A šlo o dílo opravdu úctyhodné – se-
nádherné objekty v samém centru Jablonce nad stávalo z tisíců štípaných skleněných kostek
Nisou – klasicistní výstavný dům v Jugoslávské o přibližné velikosti 16×12 milimetrů.
ulici č. 30/11, v němž žili Pfeifferovi, a sousední Jablonecké drsné podnebí ovšem mozaice
vila č. 28/16 v ulici Generála Mrázka, který si vytvořené v duchu italské elegance příliš ne-
nechal vystavět doktor Kral se ženou. svědčilo. Už v roce 1935 poškození musel opra-
Carl Kral byl nejen vážený advokát, ale i člen vit berlínský podnik Puhl & Wagner. Na začátku
jablonecké městské rady, který měl ve městě 21. století už byla celá výzdoba hrobky ve zcela
zásadní vliv na leccos, ale dodnes se na něj pa- žalostném stavu a pokud by se rychle nepři-
matuje především jako na iniciátora stavby zdej- stoupilo k záchraně, mozaika by se po pár le-
šího divadla. Jeho pohřeb směřující z kostela tech zcela rozpadla. V roce 2012 proto město
na nově zřízený hřbitov Na Roli byl nejrozsáh- Jablonec nad Nisou zahájilo opravy – restaurá-
lejším posledním rozloučením, které bylo v té torské práce prováděla přední česká odbornice
době v Jablonci nad Nisou k vidění. Davy sle- na mozaiky Magdalena Kracík Štorkánová a tr-
dovaly s dojetím spouštění kovové rakve, zasy- valy více jak 4 roky. Všechna sklíčka musela být
pané květy, do rodinné hrobky za doprovodu sejmuta, doplněna, znovu poskládána a opět
zpěvu pěveckého sboru. V den pohřbu byly za- vrácena na místo. Restaurátorka se svými spo-
vřeny všechny jablonecké školy a na hřbitově lupracovníky musela rozkreslit každou chybě-
bylo přítomno mnoho studentů, především jící kostičku a pečlivě zvolit barvy doplňované-
z jabloneckého gymnázia a obchodní akade- ho skleněného materiálu. Na místo se sejmutá,
mie, jež Carl Kral finančně podporoval. Lina obnovená a doplněná mozaika vrátila v roce
Kral svého manžela přežila o pouhý rok, zem- 2017. Kvetou tak zase v plné kráse nad hlavami
řela dne 14. března 1901 nečekaně na zápal Carla a Liny Králových ony fialové bodláky, ty-
plic. Za dva dny byla uložena po bok svého pické rostliny vrcholného léta v Jizerských ho-
manžela do hrobky v rohu hřbitova. rách. Marek Řeháček
Kresba Petr Ferdyš Polda
(23)