Page 12 - Chytrý zpravodaj - Dubá listopad 2021

z radnice

12

PŘEDSTAVUJEME ČLENY REDAKČNÍ RADY DUBÁČKU

Spolupracuješ i s městem Dubá, v posled- o tom vzájemném doplňování, tak mě napadlo, že
ních letech máš na starost třeba tvorbu novo- když jsme stěhovali ordinaci na náměstí, zavzpo-
ročních přání, z nichž jedno získalo i ocenění… mínal jsem si na svá stavařská léta a organizo-
Copak PF, z čeho mám vyloženě radost, tak to val jsem tuhle akci od návrhu po realizaci a mám
je nová turistická brožura, kterou město letos vy- velkou radost, jak se to povedlo. U pana Flégla
dalo, ta se nám myslím hodně povedla. To samé vedle radnice a lékárny je to důstojné místo pro
platí i o projektu Dubské Švýcarsko a informačních ordinaci. A když už jsme u té ordinace, můžeme
tabulích. Připravujeme nové pohlednice. se asi vrátit k té otázce, co nás živí. Díky ordinaci
a Hančině práci ve zdravotnictví se asi nějaké krize
Co nejraději fotíš? bát nemusíme.
Mám rád nadhledy a pohledy shora, i proto jsem
si vybral Nedvězí, protože odtud opravdu vidíte tře-
tinu Čech – od Krkonoš a Ještědu až po kladen-
ské paneláky. Rád fotím hory, takže pořád někde
šplhám do kopce. Nefotím ale pouze v Čechách,
jezdím i do zahraničí. Ve světě je spousta krás-
ných míst a nedá se říci, které místo je nejkrásnější
PEPA STŘEDA (navíc je to Nedvězí). Moje srdeční záležitost je
- věk 57 let třeba Tibet, tam vedla jedna z mých prvních cest
- vystudoval ČVUT fakultu stavební v Praze a uchvátilo mě to tam – ty kláštery a hory – velmi
- je fotografem a vydavatelem na volné noze na to vzpomínám. Nebo Nový Zéland, ale i Korsika
jsou nádherné. Takovou zajímavostí bylo Grónsko,
- ženatý, 2 děti tady jsem byl na letním treku na jediném zeleném
Prozraď našim čtenářům, jak ses dostal prá- kousku země, kde se nemusí jít po ledu (to bych se
bál). Šli jsme od moře asi 200 kilometrů k ledovci.
vě k nám do Dubé, respektive na Nedvězí… Tam opravdu moc lidí nepotkáte, bylo to zajímavé
Jezdil jsem od 15 let na Nedvězí na chalupu ke tou odlehlostí, ani se tam nikam nedovoláte, takže
kamarádovi, byl to náš trenér softballu, který jsem nemá význam, brát si s sebou telefon. Co se týká
dříve závodně hrál. Naprosto mně to tu učarovalo, českých kopců a kopečků… Začíná být takovým
a když se naskytla příležitost koupit tady chalu- trendem, že ať ráno nebo večer vylezete na jakýko-
pu, neváhal jsem ani chvíli. Od roku 2004 jsme tu liv kopec, tak je tam 5 – 10 fotografů a už pomalu
s rodinou vlastně už na půl bydleli a posledních nikde nemáte na focení, či jen spočinutí, klid. Asi
10 let jsme tu už nastálo. Táta pochází z Hrono- to souvisí i s tím, že dnes jsou digitální fotoaparáty
va z východních Čech (adršpaško-teplické skály), nebo třeba i mobily s kvalitnějším foťákem běžně
u nás mají pískovcové skály podobný charakter. cenově dostupné, focení je móda a každý je dnes
Maminka je také z východních Čech od Litomyšle, „fotografem“. Co se ale nemění, je to, že na kvalitní
ale poznali se v Praze, kde mám i já své kořeny. fotku musíš být ve správný čas na správném místě
Jaká je tvoje původní profese a čím přesně a mít „oko“.
se živíš teď? Je něco, co bys vyloženě fotit nechtěl?
Vystudoval jsem stavárnu, původní profesí jsem Moc nefotím lidi, když tedy nepočítám vyloženě
projektant stavař. Focení bylo vždycky mým ko- reportáž. Třeba portréty celebrit, to rozhodně není Softballové začátky (1980) a na baseballové veteránské
níčkem, který v roce 2004, kdy jsem se rozhodl moje parketa. Takže upřednostňuji věci, co se příliš exhibici (2021)
zůstat na volné noze, přerostl v to, co mě nyní živí. nehýbají. (smích) Fotí u Středů doma také někdo jiný, než ty?
No, živí… (smích) Přesněji řečeno, můj koníček se Je ti tvoje žena inspirací? Co třeba děti?
mi stal prací, kterou se snažím živit. I díky tomu Dřív měli oba takové období, kdy to chtěli zkusit.
jsem se mohl odsunout sem. Musím ale říci, že S Hankou se myslím krásně doplňujeme, do ur- S nástupem puberty ale začali fotit spíš na mobily.
focení je čím dál těžší. Fotím nejen reportáže, ale čité míry jsme každý úplně jiný. Ona hraje a zpívá, Majda je už na střední škole a přijde mi, že to se
také architekturu a stavby třeba do portfolia firem, já zcela bez hudebního sluchu a spíš na výtvar- tomu začíná trochu víc věnovat. Z toho, co před-
hlavně se ale zaměřuji na krajinu a panoramatické no. Máme ale i spoustu společného, třeba lásku vádí, a to i po té výtvarné stránce, mám radost. Ale
snímky. Vydávám panoramatické kalendáře, které k horám a k cestování. Shodneme se v důležitých rozhodně si nechodí pro radu, jde si svou cestou.
se prodávají jako firemní. Ale je pravda, že móda věcech, jako je třeba výchova dětí. Obdivuji svoji
nástěnných kalendářů poněkud upadá, takže s ná- ženu třeba za to, že byla ochotná odstěhovat se Jsi v redakční radě Dubáčku. Popiš čtená-
kladem klesám a klesám, takže už tomu přestávám se mnou do chaloupky bez vody do skal, to by řům, jak ses k této práci dostal.
říkat živení. Vydal jsem několik knih, jsem také ob- jistě každá nedokázala – navíc s dětmi. Je vidět, Vždycky se mi líbilo, že i měst mečko velikosti
razovým editorem časopisu Gymnasion. že její nátura je tomu vstřícná. A když jsem mluvil Dubé má svůj zpravodaj. Přišlo mi ale trochu líto,