Page 2 - Chytrý zpravodaj - Bechyně 04 2022
P. 2
TAKÉ BECHYNĚ
+ POMÁHÁ UKRAJINĚ
Vážení a milí,
dovolte zde vyjádřit obrovské podě-
kování všem těm, co se za Bechyni ujali
sbírky pro válkou zasaženou Ukrajinu.
Hluboká poklona patří Tereze Matějkové,
která celou akci odstartovala a na ni se
nabalila parta dobrých ochotných lidí, co
namísto původně předpokládané stovky
krabic nakonec do 440 věci roztřídila, Obrázky jako poděkování
označila a poslala na místo určení. Mezi nimi od ukrajinských dětí,
jmenovitě rodina Sopkových, Simona které našly se svými
Meyerová, Zuzana Radvanová, Tereza maminkami azyl
Cibulková, Pavel Burian, Lukáš Hořejší, v Bechyni
Petra Šulcová, Gabriela Veselá, Natálie
Hůrková a mnozí další dobrovolníci, kteří
makali celé dny a sáhli si doslova na dno
svých sil, aby sbírka bezpečně dorazila do
Prahy na spolek Silicon Hill a část na
lékařskou fakultu, odkud se distribuovala
dál. Ze sbírky samozřejmě profitovaly
i ukrajinské rodiny, co už jsou v Bechyni
ubytované.
Poděkování za spolupráci patří nejen
Městskému úřadu v Bechyni, ale také
Službám města Bechyně a Kulturnímu
středisku města Bechyně. Rovněž je třeba
vyjádřit poděkování starostovi Chotovin,
který k nám přivezl sbírku za svoji obec.
Všichni odvedli obrovský kus práce a vý-
sledek stojí skutečně za to.
Ovšem bez té nekonečné řady beze-
jmenných dárců se srdcem na pravém místě
by to celé nedávalo smysl.
Když se lidé spojí, dějí se věci...
Marie Jahnová
REJŽÁK Z PRAHY jených tváří. Nic jiného. Žádné peníze,
+ NA CESTĚ VZHŮRU žádné lepší místo či jiný naturální prospěch.
Jen ten spokojený a uznalý potlesk. A to
vůbec není málo! A já dnes vím, že tohoto
S divadlem je to jako s výšlapem na horu. a dalších vrcholů dosáhnu, protože mám
Vždy, když jsem stanul na úpatí a pohlédl okolo sebe své věrné. Stejně „postižené“,
vzhůru, jsem si říkal: „Tam chci!“ Ale celou vždy ochotné a odhodlané podstoupit tu
cestu po strmých stezkách a kamení, kdy krkolomnou cestu vzhůru. Cestu za potles-
síly rychle ubývaly a každý krok bolel víc kem. Tímto jim všem z celého srdce děkuji.
a víc, jsem si kladl otázku:„Proč to dělám? Děkuji za to, že na začátku uvěřili mé vizi,
Proč se takhle plahočím a trápím své tělo podvolili se pojetí nové inscenace a do
v potu a bolesti? Vždyť nahoře mě nečeká svého výkonu vložili všechen svůj herecký
nic jiného, než pohled do krajiny okolo.“ Když um a potenciál. Ten spokojený a uznalý
ale na vrcholu stojím a hledím do té krajiny, potlesk z hlediště se dostavil, a to nejen tady
tak si vždy odpovím: „Pro tohle přeci. Pro na domácím jevišti, ale i v krásném divadle
tuhle nádheru a ten úžasný pocit, že jsem to v Prachaticích následující den po premiéře,
dokázal. To trápení za to stálo. Tady už to kde byl ještě umocněn ziskem hlavní ceny
výše nejde. Jedině jinam, na vyšší horu.“ přehlídky amatérských divadel „O štít města
A příště jdu znovu. A rád, protože útrapy, pot Prachatic“. Děkuji i všem divákům, kteří nám
a bolest jsou zapomenuty, tělo posíleno zachovali přízeň, neváhali věnovat svůj čas
a motivace ještě větší… Stejně tak to a pozornost, kulturnímu domu vstupné a nás
prožívám při tvorbě nového představení. Na posléze odměnili upřímným potleskem.
začátku je otázka: „Chci to?“ Odpověď je
jasná, protože na konci není nic jiného, než Karel Vontroba,
potlesk diváků a pohled do jejich spoko- režisér BDS Lužnice
2 Městský zpravodaj Bechyně / DUBEN 2022