Page 12 - Chytrý zpravodaj - Bechyně 04 2022

k pojišťování proti živelným pohromám.
MEDAILON V letech 1820–1830 byly zřizovány pojišťo-
vací ústavy proti živelným pohromám, ohni,
pádu dobytka a pod. Sláma nevynechal
FRANTIŠEK JOSEF a v posledních čtyřech létech jeho života jedné příležitosti, aby rolníky neupozorňoval
(1840–1844) je děkanem v Bechyni. na výhody tohoto pojišťování.
+ SLÁMA Místo jeho působení jsou zatěžkávací Frant. J. Sláma byl synem kraje, kdež už
zkouškou pevné národní páteře Slámovy. je v krvi pamatovat na „zadní kola“. Když byla
děkan bechyňský, Všude se učí němčí a zámecký pánům zřízena Česká spořitelna, nejenže nabádal
národní a zemědělský buditel. nechce se líbit kaplan, který nesmlouvavě k ukládání úspor rolníky, řemeslníky, čeleď,
*16. 5. 1792 v Bojenicích u Bernartic nabádá k lásce českému jazyku, jež páni ale on jako vždycky nezůstával v půli cesty
†5. 8. 1844 v Mariánských Lázních odsoudili k vymření. Slámovo vlastenecké a jen u theorie, ale prakticky ukazoval, jak se
úsilí je jeho církevními nadřízenými přijímá- to dělá: sbíral ochotně peněžní částky
Rok 2022 230. výročí narození no jako „nevčasná horlivost“ a „novotářské vkladatelů a sám je posílal do Prahy, anebo
myšlenky“. Zámecká kněžna na Orlíce žádá od svých známých nechal je ukládati.
V lázních hledají lidé ztracené zdraví, na Slámovi, aby vyučování ve škole i služby Co nesporně dokumentuje široký a bystrý
někdy tam však nacházejí i konec své životní boží konal německy, jako jeho předchůdci. rozhled Slámův po potřebách tehdejšího
pouti. V Mariánských Lázních potkal tento Nepatrný kaplánek však odpovídá: „V této českého zemědělství, resp. zanedbaného
osud Františka J. Slámu, děkana bechyňské- věci se zachovám dle svého svědomí a nad selského stavu, jej jeho úsilí o založení prv-
ho v roce 1844 a o 40 let později i kaplana to nemohu jinak činit“. A nerespektuje příkaz ního česky psaného zemědělského časo-
klecanského – Václava Beneše Třebízského. kněžnin a do školy i do kostela zavádí pisu. Frant. J. Slámu můžeme také pokládat
Přijdete-li na mariánsko-lázeňský hřbitov češtinu. Nepokrytě se hlásí k prostému za duchovního otce prvního našeho země-
v překrásném lesním prostředí, najdete selskému lidu, vzněcuje a živí v něm národní dělského časopisu. Sláma nezapřel svůj
blízko u hlavního vchodu hrob, jehož kříž vědomí, radí, poučuje, nabádá a pomáhá původ. Dobře si uvědomoval, že zeměděl-
nese tento nápis: slovy i skutky. ský pokrok musí postihnout nejširší vrstvy
Zde odpočívá v Pánu zesnulý Kromě své literární činnosti v „Časopise zemědělského lidu, pokud to ovšem za teh-
František Josef Sláma, českého musea“ a v „Časopise pro katolické dejších feudálních poměrů a roboty bylo
děkan bechyňský, duchovenstvo“ a „Květů“ z oboru církevní možno. Sláma s bolestí viděl, že něco dělá,
zemřel 5. srpna 1844. i národní historie, vydává spis „Obraz minu- že je to určeno pro velkostatky, pro ty vel-
Hledáš-li kde české klenoty, losti starožitného města Prachatic“ (roku kostatky, které byly namnoze v rukou cizáků
jeden z nich spočívá zde, 1838). V místech svého působení zakládá a šlechty, ale že se nedělá nic nebo téměř nic
klenot totiž vzácné osvěty, obecní knihovny a čtenářské spolky, pro něž pro široké vrstvy českého selského lidu,
věrný Bohu, vlasti své. opatřuje české časopisy a české knížky, jehož lepší zítřky mu stále tanuly na mysli.
jichž, bohužel, bylo tenkráte poskrovnu. Proto v roce 1830 ve svém pojednání
Plným právem byl Frant. J. Sláma zařa- Překládá i z němčiny povídky Kr. Schmida
zen Ant. Rybičkou do řady těch, jejich pro mládež, píše i pojednání pedagogická ve „O štěpařství v Čechách“ v časopise České-
ho musea volá po naučném časopise pro
životopisy přináší jeho dílo „Přední křísítelé snaze zkvalitnit výchovu i výuku venkovské venkovský lid, „v kterém by se především pro-
národa českého“ a říká o něm, „že hájil mládeže. mlouvalo o věcech hospodáři venkovskému
a bránil národnost českou tak vytrvale a hor- Sláma, jako selský synek a všestranně užitečných a potřebných, kterým by takto
livě a usiloval o zavedení jazyka mateřského dobrý znalec venkovského života a země-
do škol a života veřejného tak důtklivě, avšak dělského lidu, nespokojuje se jen církevní vyplňovalo pozůstávající mezera u vzdělání
Čecha prostého, jemuž němčina přístup do
i tak prakticky a obezřele, že sotva kdo jiný a vlasteneckou činností. Ví, že lid třeba vyšších škol zabránila, nedopouštějíc mu
času toho ve příčině této přirovnáván povznášeti i hospodářsky, radou i pomocí naučiti se ve škole obecných něčemu klad-
k němu býti může, pročež jej také vedle mu účinně pomáhati ve všech jeho denních nému a praktickému“.
Balbína, K. Tháme, V. M. Krameria vším starostech, zlepšovati prakticky jeho bědný
A od té doby sleduje Sláma myšlenku
právem mezi přední obhájce a ochránce řeči stav, napřed položiti grunty k hospodářské vydávání českého zemědělského časopisu.
a národnosti naši pokládat smíme“. síle a na nich bezpečně budovat kulturně Promýšlí prakticky svou myšlenku a na jaře
Náleží-li Slámovi čestné místo mezi knězi i národně. Za jeho působení v zámku na
– vlastenci, které měl český národ v I. polo- Zelené Hoře v letech 1816–1818 přicházejí roku 1836 obrací se na hosp. radu Hirsch-
manna, tehdejšího sekretáře C. K. Vlaste-
vině XIX. století, náleží bezesporu i přední hladová léta a Sláma vidí, že nutno z kaza- necko-hospodářské společnosti v Čechách.
místo mezi zemědělskými buditeli ujařmené- telny a od oltáře jíti do chalup, na pole a luka, Na Hirschmannovu žádost vypracovává
ho selského lidu. Sláma byl jedním z kněží, do zahrad a lesů, radit, poučovat a osvěco- Sláma podrobný program navrhovaného
kteří se neomezili ve svém působením jen na vat hospodářsky a urychlovat onen revoluční
kostel, kazatelnu a farníky, ale kteří každým převrat, který nastupoval v zemědělské časopisu, který se měl tisknouti švabachem
a vycházet 4krát do roka po 10 arších
nervem byli co nejtěsněji spjati s celým výrobě: přechod od starého hospodářství velkého oktávu, s názvem „Čtení pro lid“. Po
životem lidu, z něhož vyšli a o jehož národní, trojhonného (trojstranného) s úhorem k hos- dlouhém dopisování a vyjednávání, které za-
hospodářské a kulturní povznesení se starali podářství střídavému, čtyřhonnému s oko- braly mnoho času a energie Slámova života,
všemi silami a prostředky. Ve Slámovi paninami a jetelovinami a bez úhoru. Byl to
vykrystalizovaly všechny dobré povahové přechod od hospodářské soustavy, která přikročila c.k. vlastenecko-hospodářská
společnost v roce 1838 k vydávání časopisu,
složky jihočeského zemědělského člověka: v našich krajích vládla téměř deset století který nesl název „Ponaučení i zábavné listy
houževnatosti a neústupnost, pracovitost a při níž 1/3 výměry všech polností ležela la- pro polní hospodáře a řemeslníky v Če-
a neúnavnost, střídmost a šetrnost, neo- dem, kdy se nepěstovaly brambory a jetelo- chách“.
blomnost a neohroženost. viny a lidé a zvířata často trpěla hladem. Sláma se však dožil velkého životního
František J. Sláma se narodil 16. května Propagaci i zavádění nové soustavy hos-
1792 v Bojenicích u Bernartic na Táborsku podářské v praxi věnoval se u nás František zklamání. Jeho návrhy o věcném obsahu ča-
sopisu společnost nerespektovala a nový
(nyní okres Písek). Jako nadaný synek rytíř Horský, Jeho úsilí bylo především za-
malého sedláčka studuje německé gymna- měřeno na velkostatky a statky. Frant. časopis byl sice tištěn česky v tiskárně synů
Boh. Háze a byl jenom českým překladem
sium v Českých Budějovicích a po jeho do- J. Sláma dobře postřehl, že je třeba zaměřit německého časopisu „Belehrungs-und-
končení v roce 1808 jde na 3 roky studovat se i na tu složku zemědělské výroby, která Unterhaltung-Blatt“. A nebylo v něm pocho-
filosofii do Prahy. Tam jeho milovaným uči- ještě trpěla pod jhem roboty, na sedláky pitelně ani stopy po národní vřelosti, s jakou
telem náboženství je B. Bolzano, seznamuje a chalupníky.
se s V. Hankou a Krameriův „Hlasatel“ je Proto Sláma se zaměřil v poradnické byl jeho iniciátorem zamýšlen. Výraz svému
zklamání dal Sláma v dopise příteli Vrbic-
hlavním zdrojem národního uvědomění. Po a propagátorské hospodářské činnosti k od- kému: „Časopis hospodářský v tom kraji,
skončení filosofických studií studuje theolo- straňování úhoru, zavádění okopanin a čer- v jakém se první svazečky objevily, je pravý
gii v Českých Budějovicích a v roce 1815 je veného jetele, zušlechťování dobytka, vče- paskvil na zdravý rozum hospodářské spo-
vysvěcen na kněze. lařství, lnářství, štěpářství, užívání strojů lečnosti – k tomu ta vysoká cena, špatný tisk
Jako kaplan působí na zámku zelenohor- a o všech těchto věcech psal do Časopisu
ském v Nepomuku (1815–1818), v Pracha- českého muesa a z kazatelny i mimo kostel a ta praněmecká, ani do významu věcí v lidu
nejobyčejnějších se neznající řeč – to vše
ticích (1815–1825) a na Orlici (1825–1832), šířil to, čemu se souborně později říkalo –
v letech 1832–1840 je farářem v Chrašticích ukazuje, že se naše hospodářská společ-
zemědělský pokrok. Rolníky zvláště nabádal nost do potřeb našeho lidu nezná“.
12 Městský zpravodaj Bechyně / DUBEN 2022