Page 20 - Chytrý zpravodaj - Úštěk 06/2022
P. 20

20                                                                                                Historie


       Vzpomínání na Úštěk





       Ve čtvrtém čísle Zpravodaje Úštěk v ro-  Ochotnické divadlo organizovali hlavně   Tiskárna by mohla b  v Podskalské ulici
       ce 2020 byl uveřejněn článek o úštěcké   manželé Bernáškovi a hráli v ulici 1. máje   č.p.  265  u  bývalého  dětského  hřiště.
       „ZUŠce“,  kde  bylo  uvedeno,  že  byla   41  (bývalá  kovovýroba).  Hlavní  mužské   Protože škola neměla prostor pro dílny,
       založena  v  roce  1960.  Byla  jsem  upo-  role  hrál  především  budoucí  manžel   získala  tuto  budovu  a  pan  Váňa  si
       zorněna  místním  občanem  Josefem   slečny  Čulíkové  a  z  žen  to  byly  např.   pamatuje, že tam našli krabice nových
       Váňou,  že  to  není  úplně  přesné.  Sice   slečny Čulíková, Skřivanová, Piskačová,   hracích karet. (Podle další pamětnice pí.
       byla Základní umělecká škola v Úštěku   Feitová  a  Váňová.  V  roce  1958  hráli   Diobové byla v tomto domě továrna na
       založena v roce 1960, ale nebyla první   komedii „100 dukátů za Juana“. (V tomto   výrobu jehlic na pletení a knoflíků – víte
       hudební školou v našem městě. Rodina   domě  sídlil  v  50.  letech  20.  století   někdo co v tomto domě bylo?)
       pana  Váni  se  do  Úštěku  přistěhovala   kulturní dům závodního klubu ROH ČSD
       v roce 1945, a tak jsme se domluvili na   Úštěk,  kde  působil  klub  loutkářský,   Četnictvo  sídlilo  naproti  domu,  kde  se
       setkání  s  ním  a  jeho  starší  sestrou   zábavní,  hudební,  šachový,  čtenářský   pan Josef Váňa narodil, Mírové náměstí
       Zdeňkou  Dvořákovou,  za  svobodna   a fotografický.)                     65.  Pracovali  zde  dva  nebo  tři  četníci,
       Váňovou,  aby  zavzpomínali  na  život                                   pamatuje si na pana Cirkvu.
       v Úštěku.                                                                Mlýn  naproti  barvírně  (1.  máje  63)  se
                                                                                boural kolem roku 1970. Náhon k tomuto
          Paní Zdeňka přišla do Úštěku s rodiči                                 mlýnu tekl souběžně s ulicí 1. máje a tam
       v srpnu 1945, když jí bylo 6 let a v září                                co je dnes garáž (u domu 1. máje 63) byl
       začala chodit do úštěcké školy. Předtím                                  malý rybníček, nádrž. Náhon pokračoval
       bydleli  v  Praze  ve  Strašnicích  ve                                   pod domy v ulici 1. máje č.p. 63–37 k mlý-
       sklepním b ě. S rodiči a babičkou obý-                                   nu na skále. Když kopali telefonní sloup
       vali  jednu  místnost.  Tatínek  převzal                                 vedle domu 1. máje 40, kde stál mlýn na
       pekařství v  domě  na  Mírovém  náměstí                                  skále, tak doleva dolů do zahrady vedl
       č.p. 63 (dům s křížem za kostelem) a také                                kanál,  zřejmě  náhon  a  pokračoval  dál
       se  do  stejného  domu  přistěhovali  tá                                 pod zemí.
       bratr  Václav  s  rodinou.  Bratři  pracovali                            V Lučním mlýně pracoval pan Maciucha,
       v pekárně a jejich ženy prodávaly pečivo                                 ale  nebyl  to  dědeček  herečky  Hany
       a chléb v prodejně, která byla součástí                                  Maciuchové.  Paní  Zdeňka  chodila  do
       pekárny.  Rodina  paní  Zdeňky  bydlela                                  školy s jejich dcerou Zlatou Maciucho-
       nahoře a strýc Václav bydlel v přízemí.                                  vou. (Pan Hruška ve své knize „A bylo to
       Pak se obě rodiny pohádaly.                                              tak“ uvádí, že si s herečkou paní Hanou
       Táta Zdeňky a Josefa (Ludvík Váňa) si                                    Maciuchovou  hrál  –  víte  někdo,  jak  to
       našel místo na dráze, kde pracoval asi                                   bylo?)
       1,5  roku,  ale  kvůli  zdravotním  obtížím   Představení „100 dukátů za Juana”
       musel odejít. Pak převzal pekařství v do-                                Čerpací  stanice  stála  také  u  malých
       mě  galerie  U  brány  (1.  máje  52),  které   Kino mělo hlediště na druhé straně, než   dvířek u dvojčete (1. máje 18). (To je nová
                                            je dnes. V kině promítal pan Přeučil skoro   informace, nemáte někdo fotografii?)
       patřilo  Dyršmídovi,  kde  také  bydleli.
       Ještě dnes je v tomto domě úplně vzadu   každý den. Když se začátkem 60. let kino   Na generála Jana Šejnu si pamatují oba
       zazděná  velká  pec.  S  pečením  musel   přestavovalo na širokoúhlé, promítalo se   velice  dobře.  Když  Josef  Váňa  sloužil
       začínat kolem třetí hodiny ráno a pekl 3-  v bývalé kovovýrobě v ulici 1. máje 41.  v  Litoměřicích v  Jiříkových  kasárnách,
       4 pece, asi 30 ks tříkilových chlebů a 20   V  restauraci  Pod  podloubím  bývaly   byl  tam  každou  chvíli.  Byl  to  skvělý
       ks dvoukilových chlebů. Ze začátku pekl   skvělé zábavy, paní Zdeňka si pamatuje   člověk,  srdečný,  nehrál  si  na  honoraci
       i housky a rohlíky, pak už jenom chléb. Ve   např. herečku Zitu Kabátovou, která zde   a jeho žena byla také úžasná. Stejně tak
       stejné  době  pracovali  v  Úštěku  ještě   vystupovala.                 srdečný  byl  generál  Lomský  (ministr
       další tři pekaři – pan Blecha (PLA 189),                                 obrany), ten často jezdil přes Úštěk na
       pan  Tvrdík  v  domě  vedle  spořitelny   Na křižovatce u synagogy, mezi „Zele-  takovém „prskoletu“ ve starém „mongo-
                                            ňákem“ a domem č.p. 47 (1. máje) stály
       (Mírové náměstí 42) a strýc Václav Váňa                                  meráku“  (nepromokavý  kabát).  Když
       v domě s křížem za kostelem.         dva  domy,  které  byly  již  v  dezolátním
                                            stavu  (prázdné)  a  garáž.  (Jedním
       A další vzpomínky…                   z těchto domů mohl b  bývalý špitál, dle
       Hudební škola byla v ulici PLA 71 (večer-  knihy J. Jarschela.) Pod „Zeleňákem“ byl
       ka Nina), kam začal v roce 1953 dochá-  asi dvaceti metrový kr ý kuželník a ješ-
       zet i pan Josef Váňa. Vyučoval zde pan   tě  trochu  blíže  směrem  k  nádraží  stál
       Polák na housle, pan Zahradník na klavír   dům, ve kterém se vyráběly p líky, říkali
       a pan Neumann také na housle. Učitelé   jí „p líkárna“. Co je dnes hlavní silnice
       do Úštěku dojížděli z Litoměřic. Po roce   stála cementárna.
       se  škola  přestěhovala  do  domu  v  ulici   Lední plocha byla v vořena v místě, kde
       1.  máje  41  (bývalá  Kovovýroba)  do   je  dnes  Komunitní  centrum  Ba-vlnka
       prvního  poschodí.  Pak  jí  přesunuli  na   (Rybniční 203). Hrál se zde hokej.
       adresu 1. máje 19 (dnes kadeřnictví) a je-
       den čas fungovala i na výboru (městský   Rasovna bývala v místech dnešní česač-
       úřad).                               ky chmele, jak se jede na Svobodnou Ves
                                            (Lukov 62).
                                                                                Kuželník, zbourán při stavbě silnice I/15
   15   16   17   18   19   20   21   22   23   24   25