Page 20 - Chytrý zpravodaj - Úštěk 06/2022

20 Historie

 Vzpomínání na Úštěk

Ve čtvrtém čísle Zpravodaje Úštěk v ro- Ochotnické divadlo organizovali hlavně Tiskárna by mohla b v Podskalské ulici
ce 2020 byl uveřejněn článek o úštěcké manželé Bernáškovi a hráli v ulici 1. máje č.p. 265 u bývalého dětského hřiště.
„ZUŠce“, kde bylo uvedeno, že byla 41 (bývalá kovovýroba). Hlavní mužské Protože škola neměla prostor pro dílny,
založena v roce 1960. Byla jsem upo- role hrál především budoucí manžel získala tuto budovu a pan Váňa si
zorněna místním občanem Josefem slečny Čulíkové a z žen to byly např. pamatuje, že tam našli krabice nových
Váňou, že to není úplně přesné. Sice slečny Čulíková, Skřivanová, Piskačová, hracích karet. (Podle další pamětnice pí.
byla Základní umělecká škola v Úštěku Feitová a Váňová. V roce 1958 hráli Diobové byla v tomto domě továrna na
založena v roce 1960, ale nebyla první komedii „100 dukátů za Juana“. (V tomto výrobu jehlic na pletení a knoflíků – víte
hudební školou v našem městě. Rodina domě sídlil v 50. letech 20. století někdo co v tomto domě bylo?)
pana Váni se do Úštěku přistěhovala kulturní dům závodního klubu ROH ČSD
v roce 1945, a tak jsme se domluvili na Úštěk, kde působil klub loutkářský, Četnictvo sídlilo naproti domu, kde se
setkání s ním a jeho starší sestrou zábavní, hudební, šachový, čtenářský pan Josef Váňa narodil, Mírové náměstí
Zdeňkou Dvořákovou, za svobodna a fotografický.) 65. Pracovali zde dva nebo tři četníci,
Váňovou, aby zavzpomínali na život pamatuje si na pana Cirkvu.
v Úštěku. Mlýn naproti barvírně (1. máje 63) se
boural kolem roku 1970. Náhon k tomuto
Paní Zdeňka přišla do Úštěku s rodiči mlýnu tekl souběžně s ulicí 1. máje a tam
v srpnu 1945, když jí bylo 6 let a v září co je dnes garáž (u domu 1. máje 63) byl
začala chodit do úštěcké školy. Předtím malý rybníček, nádrž. Náhon pokračoval
bydleli v Praze ve Strašnicích ve pod domy v ulici 1. máje č.p. 63–37 k mlý-
sklepním b ě. S rodiči a babičkou obý- nu na skále. Když kopali telefonní sloup
vali jednu místnost. Tatínek převzal vedle domu 1. máje 40, kde stál mlýn na
pekařství v domě na Mírovém náměstí skále, tak doleva dolů do zahrady vedl
č.p. 63 (dům s křížem za kostelem) a také kanál, zřejmě náhon a pokračoval dál
se do stejného domu přistěhovali tá pod zemí.
bratr Václav s rodinou. Bratři pracovali V Lučním mlýně pracoval pan Maciucha,
v pekárně a jejich ženy prodávaly pečivo ale nebyl to dědeček herečky Hany
a chléb v prodejně, která byla součástí Maciuchové. Paní Zdeňka chodila do
pekárny. Rodina paní Zdeňky bydlela školy s jejich dcerou Zlatou Maciucho-
nahoře a strýc Václav bydlel v přízemí. vou. (Pan Hruška ve své knize „A bylo to
Pak se obě rodiny pohádaly. tak“ uvádí, že si s herečkou paní Hanou
Táta Zdeňky a Josefa (Ludvík Váňa) si Maciuchovou hrál – víte někdo, jak to
našel místo na dráze, kde pracoval asi bylo?)
1,5 roku, ale kvůli zdravotním obtížím Představení „100 dukátů za Juana”
musel odejít. Pak převzal pekařství v do- Čerpací stanice stála také u malých
mě galerie U brány (1. máje 52), které Kino mělo hlediště na druhé straně, než dvířek u dvojčete (1. máje 18). (To je nová
je dnes. V kině promítal pan Přeučil skoro informace, nemáte někdo fotografii?)
patřilo Dyršmídovi, kde také bydleli.
Ještě dnes je v tomto domě úplně vzadu každý den. Když se začátkem 60. let kino Na generála Jana Šejnu si pamatují oba
zazděná velká pec. S pečením musel přestavovalo na širokoúhlé, promítalo se velice dobře. Když Josef Váňa sloužil
začínat kolem třetí hodiny ráno a pekl 3- v bývalé kovovýrobě v ulici 1. máje 41. v Litoměřicích v Jiříkových kasárnách,
4 pece, asi 30 ks tříkilových chlebů a 20 V restauraci Pod podloubím bývaly byl tam každou chvíli. Byl to skvělý
ks dvoukilových chlebů. Ze začátku pekl skvělé zábavy, paní Zdeňka si pamatuje člověk, srdečný, nehrál si na honoraci
i housky a rohlíky, pak už jenom chléb. Ve např. herečku Zitu Kabátovou, která zde a jeho žena byla také úžasná. Stejně tak
stejné době pracovali v Úštěku ještě vystupovala. srdečný byl generál Lomský (ministr
další tři pekaři – pan Blecha (PLA 189), obrany), ten často jezdil přes Úštěk na
pan Tvrdík v domě vedle spořitelny Na křižovatce u synagogy, mezi „Zele- takovém „prskoletu“ ve starém „mongo-
ňákem“ a domem č.p. 47 (1. máje) stály
(Mírové náměstí 42) a strýc Václav Váňa meráku“ (nepromokavý kabát). Když
v domě s křížem za kostelem. dva domy, které byly již v dezolátním
stavu (prázdné) a garáž. (Jedním
A další vzpomínky… z těchto domů mohl b bývalý špitál, dle
Hudební škola byla v ulici PLA 71 (večer- knihy J. Jarschela.) Pod „Zeleňákem“ byl
ka Nina), kam začal v roce 1953 dochá- asi dvaceti metrový kr ý kuželník a ješ-
zet i pan Josef Váňa. Vyučoval zde pan tě trochu blíže směrem k nádraží stál
Polák na housle, pan Zahradník na klavír dům, ve kterém se vyráběly p líky, říkali
a pan Neumann také na housle. Učitelé jí „p líkárna“. Co je dnes hlavní silnice
do Úštěku dojížděli z Litoměřic. Po roce stála cementárna.
se škola přestěhovala do domu v ulici Lední plocha byla v vořena v místě, kde
1. máje 41 (bývalá Kovovýroba) do je dnes Komunitní centrum Ba-vlnka
prvního poschodí. Pak jí přesunuli na (Rybniční 203). Hrál se zde hokej.
adresu 1. máje 19 (dnes kadeřnictví) a je-
den čas fungovala i na výboru (městský Rasovna bývala v místech dnešní česač-
úřad). ky chmele, jak se jede na Svobodnou Ves
(Lukov 62).
Kuželník, zbourán při stavbě silnice I/15