Page 14 - Chytrý zpravodaj - Slavičín říjen 2021
P. 14

vn
         vná
         vná
              eck
              eck
        ro
                         a
                          síd
                          s
                          síd
         vn
                          síd
                          síd
               ck
       Sro
       Sro
       Sro
       Sro
       Sro
       Srovnání leteckých pohledů na sídliště Vlára dělí od sebe 70 let.
       Sro vn  ní le t t eck ých  po hle e e dů  na  síd d liš tě  Vl l  ra  děl l í o d d s ebe  70  le t. t.
                 ých
                   po
                   po
                 ých
                 ý
                 ých
                          síd
                                    í o
                                       ebe
                                       ebe
                               Vlá
                                ra
             le
                                           le
                                           le
            ní
             le
                                          0
            ní
                            liš
                            li
                            liš
                            liš
         vn
                          síd
                            liš
         vná
                             tě
                             tě
              oly
              o
              o
            šk
            šk
                (v
                (v
            šk
              o
              oly
                          z
                               kr
                                 y
                       měř
                           zc
                          zc
                                  st
                                              He
                                               cz
                                               cz
                                         T
                                         To
                                           máš
                       měř
                  př
                  př
                    dí)
                  po
                 po
                 p
                    dí)
                       měř
                       měř
                       měř
                       té
                       té
                      t
            š
       Bud
       Bud
        u
       Bud
       Bud
       Bud
       Bud ov u u u u u u u  šk oly  (v  po př ře e e e e dí) í)  té é é měř  zc ela  za kr y y ly  st r om y y . F F F o ot to o  To máš  He czk o
       Bud
       Budovu školy (v popředí) téměř zcela zakryly stromy. Foto Tomáš Heczko
          ov
          ov
            šk
             šk
          ov
          ov
          ov
       Základní školu na Vláře navrhl baťovský architekt Gahura
        „Postarejte se nám o pacholky a služky a ne   lo stavět, ovšem koncem roku musely být sta-  covce a stalo se totéž, co tehdy ve 40. letech
       o  školu měšťanskou!“ I  takové byly reakce   vební práce pro nedostatek fi nancí přerušeny.  na  měšťance. Budova  přestávala kapacitně
                      “
       na  podzimním  jednání  členů obecního zastu-  Byl hotov pouze suterén a přízemí. Po složitých  stačit. Začalo se tedy se směnným provozem
       pitelstva ve Slavičíně-Mladoticích v roce 1921   jednáních stavba pokračovala až v roce 1951.  a zároveň se budovala v akci Z tělocvična, škol-
       na návrh školní rady na zřízení měšťanské ško-  Na její dostavbě se velkou měrou podílela vo-  ní jídelna s kuchyní, šatny, dílny a sociální za-
       ly v obci. Ovšem během jednoho roku se poda-  jenská posádka a zaměstnanci místních tová-  řízení. 2. května 1965 byla stavba dokončena
       řilo překonat neshody a 4. září 1922 mohlo být   ren Svit a Vlárské strojírny. Díky obrovské pod-  a předána do užívání. Směnování se však stále
       zapsáno do měšťanky prvních 93 žáků. Ve tří-  poře veřejnosti a stovkám odpracovaných bri-  týkalo i prvňáčků, což vyvolávalo velkou nespo-
       dě 1. A zasedlo do lavic 50 chlapců, do „béčka“   gádnických hodin byla nová škola se čtyřiadva-  kojenost jak u rodičů, tak u učitelů samotných.
       chodilo 43 děvčat. Podmínky byly oproti dneš-  ceti třídami slavnostně otevřena 5. října 1952.  To vedlo k výstavbě další budovy, kterou dnes
       ku opravdu hodně rozdílné. Děti se učily 33 ho-  Byly v ní umístěny všechny třídy 1. – 5. roční-  známe pod názvem „dřeváček“. Šlo o šestitřídní
       din týdně, důraz se kladl na počty, mateřský ja-  ku národní školy i 6. – 9. ročníku střední školy,  pavilon přiléhající bezprostředně k novému síd-
       zyk a němčinu. Škola se od začátku potýkala   školní kuchyně i družina mládeže.  lišti Vlára, jehož stavba byla zahájena na jaře
       s kupou problémů, hlavně s nedostatkem fi nan-  Přestěhováním do  nových prostor nastaly  roku 1968 a otevřen byl v únoru 1969. Náklady
       cí. Chyběly peníze na pomůcky a knihy. Školné   ideální podmínky pro rozvoj zájmových krouž-  na jeho stavbu činily 625 000 Kčs.
       70 – 100 Kčs na žáka nestačilo a okolní obce   ků, které dnes považujeme za  samozřejmou  Po  roce 1968 nastoupila normalizace.
       přispívaly jen nerady. Do života školy zasáhla   součást školství. Pro zajímavost: kromě tech-  Ve  škole byly provedeny pohovory se všemi
       krutě i válka, která vytvořila z němčiny hlavní   nického, pěveckého či fotoamatérského krouž-  pedagogickými pracovníky, kteří byli nestraní-
       vyučovací předmět. Zděšení mezi učiteli i veřej-  ku fungoval na tehdejší Škole dukelských hrdi-  ci. Na všech úsecích byl obnoven a zvýšen vliv
       ností vyvolalo zatčení učitele a tehdejšího ná-  nů, jak zněl její ofi ciální název, také kroužek mi-  KSČ, takže se učitelé zúčastňovali předepsané-
       čelníka Sokola Karla Vystrčila přímo v budově  čurinský. Ředitelem se v roce 1950 stal Franti-  ho ideově politického studia. Pro děti vyučující
       školy 29. září 1941 a jeho následná smrt v kon-  šek Naňák. „Politický tlak na učitele se stále zvy-  organizovali soutěže s dnes již legračními ná-
       centračním táboře Mauthausen roku 1942. Na-  šoval. Učitel, i když byl nestraník, musel být re-  zvy, například „Co víš o SSSR?“, „O zemi, kde zí-
       štěstí se válku podařilo přečkat bez další ztráty   prezentantem komunistické společnosti a jejího  tra znamená již včera,“ „Děti, mír a umění“ nebo
       v učitelském sboru. Konec války se ve škole dal   životního stylu,“  vzpomínal tehdejší učitel Jan  „Puškinův památník“. V roce 1971 byla ve ves-
       poznat například z toho, že byla zahájena na-  Pavlacký, který v roce 1958 neprošel prověrkou  tibulu školy odhalena pamětní deska Karlu Vy-
       místo němčiny výuka ruského jazyka, činnost   okresním výborem KSČ a byl ještě s jedním ko-  strčilovi, kterého umučili nacisté v  Mauthau-
       započaly pionýrské od-                                                                    senu. Změna na ředi-
       díly a žáci byli směřová-  Škola na Vláře se pyšnila skvělými sportovci                   telském  postu nastala
       ni do hornických a hut-                                                                   roku 1977, kdy vedení
       nických profesí, zatímco  Slavičínská ZŠ Vlára dosahovala velkých  Alan Furman, Daniel Kafka, Jarmil Kostka a Lu-  školy převzala po ředi-
       dívkám se nabízelo stro-  sportovních úspěchů, a  to hlavně v  soutě-  děk Marcaník. ZŠ Slavičín také navštívilo mno-  teli Naňákovi Marie Bla-
       jírenství a kovoprůmysl.  ži Pohár  československého rozhlasu. Začalo  ho českých i československých reprezentantů  nařová, tehdejší zástup-
        V  prvních  pováleč-  to absolutním vítězstvím starších žáků v roce  ve sportu, namátkou manželé Zátopkovi, kou-  kyně. Za  jejího působe-
       ných letech se měšťan-  1981 a poté dalšími výhrami starších i mlad-  lařka Fibingerová, světový rekordman v  hodu   ní byla dokončena  ješ-
       ka potýkala s nedostat-  ších žáků. Družstvy, která reprezentovala ško-  diskem Ludvík Daněk a  další. Přísnou a  kon-  tě přístavba jídelny a do-
       kem  prostoru. Muse-  lu a Slavičín v soutěži, prošlo mnoho nadějných  cepční tělesnou výchovu na škole dlouhá léta   stavěn třináctitřídní  pa-
       lo se vyučovat v  budo-  sportovců. Z atletů to byli například Zdeněk Ku-  zajišťoval bývalý skokan o tyči, pan učitel Jo-  vilon základní školy, což
       vách různě  po  Slavičí-  bišta, výškař s osobním rekordem 227 cm, kou-  sef Beránek.     si vyžádalo velkou po-
       ně  (Orlovna, Sokolovna,  lař Jaroslav Moudřík, sprinter Jaroslav Vincour,   Jeho práci s  žáky vyzdvihl i  náměstek mi-  moc nasazení brigádní-
       internát Svitu…). V  roce  ligoví fotbalisté Michal a Petr Švachovi, Aleš Ur-  nistra školství v roce 1998 v děkovném dopi-  ků jak z řad učitelů, tak
       1946 bylo tedy rozhod-  bánek a další.                 su, který do školy zaslal. “Chtěl bych poděkovat   i rodičů a žáků.
       nuto o  výstavbě nové  Dalším významným úspěchem bylo vítěz-  zejména panu učiteli Josefu Beránkovi za jeho  Ředitelka Blanařová
       budovy u  tehdejšího  ství starších žáků v Mezinárodním atletickém  celoživotní úspěchy v  této soutěži, ale i  jeho  školu vedla až do  roku
       nově vznikajícího sídliš-  čtyřboji v roce 1987 a postup do fi nále v bul-  následovníkům, kteří po jeho odchodu ze ško-  1990, pak  ji nahra-
                                                                           ”
       tě Vlára. Plány vypraco-  harské Varně. Tým školy skončil na  3. místě   ly v  práci pokračují,” uvedl náměstek Ladislav   dil František  Štěpánek.
       val baťovský architekt   ve  složení Zdeněk Argaláš, Zdeněk Dorničák,  Malý.        (šim)  Škola se  po  sametové
       František Lydie Gahura,                                                                   revoluci dočkala i  dal-
       který byl odejit z Baťových závodů a pracoval   legou propuštěn. Deset let pracoval jako dělník  ších změn: byla zrušena povinná ruština, zá-
       jako zemský projektant. Nebyla to jeho jediná   v expedici ve Vlárských strojírnách, až v roce  kaz náboženství či povinnost učitelů vést osob-
       škola, další návrh z jeho pera stojí dnes v Bá-  1968 se do školy vrátil a zůstal až do důchodu.  ní charakteristiky žáků a angažovat se při ná-
       nově a nese jméno tamního rodáka, výsadká-  Období přelomu 50. a 60. let bylo dobou vel-  boru do  hornictví a  vojenských škol. Do  ško-
       ře Josefa Bublíka. V červnu 1947 se tedy zača-  kého rozvoje školy, dosáhla počtu žáků k tisí-  ly po revoluci začaly nastupovat tzv. Husáko-
       14
   9   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19