Page 12 - Chytrý Zpravodaj - Slavičín červen 2021
P. 12

ámk
                      u z
                    ra
                              chi
                          u z
                       ámk
                    ra
        Po
        Pohleded nana zazadní ststranu zuzámku z ararchivu Milana WiWichterleho
        Po h h led  na  za dní  st ra n n n u z ámk u z z  ar chi vu  Mil ana  Wi cht erl eho
                dní
             n
           led
                              c
                                         erl
                                       cht
                                       cht
                                           eho
                                           eho
                                         erl
                                      Wi
                                 Mil
                                u
                               vu
                                   ana
                                   ana
                                 Mil
       Zámek v Divnicích: Od klenotu k sídlu loupežníků
        „Vesnice Divnice leží v  okrese valašskoklo-  ba přízemní, poté bylo ve středním traktu při-  vební stav se stále zhoršoval. Stát hledal jeho
       bouckém na severním úpatí kopce zvaného Vr-  staveno patro. Pod zámkem byl velký šafářský  nové využití, ale o památku neprojevila zájem
       chy, 461 metrů vysokého. Osadě vévodí záme-  dvůr s palírnou. U zámku se nacházela zahra-  žádná z oslovených institucí – Nová huť Kle-
       ček postavený výše na  svahu Vrchů a  zvláš-  da, na jejímž založení se podílel dvorní zahrad-  menta Gottwalda v Kunčicích, Okresní proku-
       tě na podzim, kdy pestře zbarví se koruny mo-  ník ze Schönbrunnu. Rod Stahlů na zámku po-  ratura, Ministerstvo vnitra,  podnik Zelenina,
       hutných lip a dubů, ovocného stromoví a okras-  býval od roku 1818 celé jedno století, posled-  ani sociální odbor Okresního národního výbo-
       ných křovin ve zpustlém parku, a kdy lesíky Há-  ní mužský člen rodu Ludvík sice dosáhl pový-  ru pro zřízení domova důchodců. Ještě v roce
       jek a Hrabina pokropeny jsou krvavými skvrna-  šení na barona, ale nakonec dohospodařil jako  1967 došlo k nařízení zboření zámku a upuště-
       mi k spánku se ukládajících ptačích třešní, jest   zchudlý šlechtic. Aby se uživil, prodal zámek se  ní od památkové ochrany, aby rok nato došlo
       pohled na osadu malebný a jímavý.“   statkem za doživotní rentu a za doživotní byt  k převodu práv na soukromou osobu ze Slavičí-
        Citovaný úvodní a zcela jistě poetický zápis   (pro sebe i  své sestry) Arnoštu svobodnému  na. Nový majitel svůj záměr adaptovat stavbu
       učitele Jana Zemana z  roku 1922 vypůjčený   pánu Lederer-Trattnern. Po něm divnický sta-  na rodinný dům hlavně vinou zdravotních obtíží
       z kroniky obce Divnic může přenést vnímavé-  tek se zámkem postupně vlastnili brněnský vel-  nedotáhl a vdova po něm bývalý zámek převed-
       ho čtenáře zpět do časů, kdy Divnice byly sa-  koobchodník s  kuchyňským náčiním a  smal-  la zpátky na stát. Osud památky tak byl zpeče-
       mostatnou obcí, ale také do doby, kdy se v jeho   tovaným nádobím Hugo Ftáčník, velkostatkář  těn, brzy poté byl zámeček do základů asano-
       katastru nacházel nevelký klasicistní zámek.   Vojtěch Renner a manželé Lambert a Josefa  ván. Podrobnější informace o zámku a souvise-
       Byl vystaven kolem roku 1825 a skládal se ze   Wichterlovi. Jejich syn František se na zámek  jících událostech můžete najít v autorově člán-
       tří částí, a to ze dvou bočních křídel a prostřed-  po druhé světové válce přestěhoval se svojí ro-  ku Zánik divnického zámku aneb Od  klenotu
       ního traktu. Stavebníkem se stal Filip rytíř ze   dinou a vytrval tam s různými přestávkami až  k sídlu loupežníků, který vyšel ve Vlastivědných
       Stahlu, rada, dvorní kancléř a guvernér Moravy   do roku 1966.             kapitolách z Valašskokloboucka č. 1/2013.
       v jedné osobě. Až do roku 1858 byla celá stav-  To už byl zámek dávno zestátněn a jeho sta-      Marek Semela
       Do Divnic je cesta, jako žádná ze sta, roubená je krávama
                                                                                   Nic extra zajímavého vás bohužel na místě
                                                                                  nečeká, ovšem pro tuto procházku platí víc než
                                                                                  kdy jindy okřídlené rčení „i cesta může být cíl“.
                                                                                  Ze Slavičína do Divnic a zpět to je necelých de-
                                                                                  vět kilometrů. A v letním počasí stojí za to udě-
                                                                                  lat si žízeň na pivo nějakým fyzickým výkonem,
                                                                                  ne?                          (šim)
        O divnickém zámku nemají ani někteří míst-  trávu, občas nějakého hlemýždě na cestě a ji-
       ní ponětí, tak si pojďme povědět, jak se k němu   nak je všude klid.
       dostaneme. Ze Slavičína do Divnic nám cyklo-  Postupně sejdete dolů k  železničnímu via-
       stezka či jiný přívětivý útvar pro turistu (zatím)  duktu, kde stačí po silnici přejít na náves k bý-
       nevede, proto je potřeba zamířit na „starou div-  valé škole  (dnes Obecnímu domu). Pokochat
       nickou”, tedy vystoupat na kopec nad Slavičí-  se můžete zrenovovanou sochou sv. Tekly na-
       nem  (z  Malého Pole cestou u  nově vznikají-  proti budovy nebo si odpočinout na lavičkách
       cí zástavby, z Vláry na Hájenky) a tam se na-  před ní. Za Obecním domem se stačí dát vpra-
       pojit na modrou značku vedoucí po horizontu  vo do kopce a dojít až na konec asfaltky. Po-
       do Divnic. Je tam kamenitá polní cesta a nád-  zorný turista odhalí za divoce rostoucími křovi-
       herný rozhled směrem na Divnice a Vlachovice.   nami náznak terénního „hrbu“, který signalizuje
       Po cestě míjíte stáda krav, stoicky žvýkajících   dávnou přítomnost budovy.
       12
   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17