Page 12 - Chytrý zpravodaj - Slavičín 06/2025
P. 12
Budova „výzkumáku“ – významná dominanta je součástí Slavičína už od 30. let 20. století
1939 (nemohla vyjet piště.
Petrůvku), až do vykli- 93. RMO byl vyzbrojen 130 mm raketome-
zení muničních skla- ty vz. 51. Raketomet (RM) sestával z vozi-
dů ve Vrběticích. Vy- dla PV3S a vlastního raketometu umístněné-
vezeno bylo do Ně- ho na vozidle. RM měl 32 raketnic. Hmotnost
mecka cca 1500 va- RM 8512 kg, dostřel 8,2 km. V RM se použí-
gonů munice. Násled- val náboj JRRO (jednotný, raketový, rotačně
ně jednotka kasárna stabilizovaný, tříštivý, ale i trhavý) o hmotnosti
opustila a vystřída- 24,2 kg a délce 799 mm. 93. RMO ukončil svo-
lo je cca 100 až 120 je angažmá ve Slavičíně roce 1961 a byl včle-
vojáků werkschutzu. něn do 3. dělostřeleckého pluku.
Tito vojáci byli urče- V roce 1961 bylo rozhodnuto umístit do ka-
ni k strážní službě vý- sáren Vojenský zkušební ústav 011 (VZÚ 011).
robního závodu Deto- Ústav, neboli také „výzkumák“, spadal během
ny a muničních skla- své existence pod různé armádní složky a měl
Slavičínská kasárna jsou součástí měs- dů. Jednalo se převážně o vojáky neschop- také různé názvy.
ta Slavičín již 86 let. Při jejich výstavbě v roce né služby v poli, většinou rakouské národnos- Druhé rozšíření kasáren pro potřeby ústavu
1936 se nacházela na východním okraji města, ti. V kasárnách se nacházela rovněž služebna probíhalo za jeho plného provozu až do roku
dnes už jsou v jeho středu. gestapa. 1966. Práce zahrnovaly zejména úpravy lož-
Historie kasáren ve Slavičíně je bezprostřed- Německé jednotky opustily kasárna na kon- nic mužstva na kanceláře v budově A, výstav-
ně spjatá s výstavbou Druhé vojenské munič- ci války 25. dubna směrem na Petrůvku, pone- bu budovy B na nádvoří, montážní haly včetně
ní továrny (2-VMT) v Bohuslavicích. Nutnost chána zde byla pouze destrukční skupina, jež dílenské části, trafostanice, napojení na měst-
výstavby 2-VMT vycházela hlavně ze vzniklé měla za úkol vyhodit mosty ve Slavičíně. skou teplárnu, úprava budovy 2 a 3 na ubytov-
mezinárodní situace (ohrožení ČSR nacistic- Po osvobození Československa byla v ka- nu, zastřešení věží na budově A atd. Pohled
kým Německem), ale i z jiných důvodů. 2-VMT sárnách dislokovaná pěší jednotka Českoslo- na budovu A po zateplení, výměně oken a za-
v sobě zahrnovala výstavbu závodu na výrobu venské armády, která mimo jiné strážila mu- střešení věží je patrný z barevného snímku.
munice, muniční sklady (MS), železniční vlečku, niční sklady ve Vrběticích, než byla vybudová- Ústav během dislokace ve Slavičíně vždy pl-
kasárna pro strážní jednotku a vybudování sil- na kasárna pro strážní rotu muničních skladů. nil úkoly při zabezpečování armády novou dě-
nice Slavičín – 2-VMT (z Vlachovic do Slavičí- Označení jednotky a ani kdo byl jejím velitelem lostřeleckou technikou, sledovacími a pozoro-
na se v té době jezdilo přes Divnice a Hrádek). se nepodařilo zjistit. Pěší jednotka byla vyzbro- vacími systémy a novou municí. Za tu dobu
Výstavba kasáren ve Slavičíně byla započa- jena pistolemi, puškami, samopaly, kulome- prošel řadou peripetií, co se týče podřízenos-
ta v červnu 1936. Hotovo bylo v březnu 1939. ty a minomety (ve většině případů trofejními). tí, snižování počtu pracovníků, hrozby přesunu
Areál sestával z 10 objektů. Ubytovací část ob- V padesátých letech byla jednotka přezbrojena na Zahorie či do Vyškova. Přesun se naštěs-
jekt č. 1, (také bud. A) č. 2 strážnice, č. 3 uby- novými československými zbraněmi. Pěší jed- tí neuskutečnil. Na konci devadesátých let za-
tovna velitel, č. 4 ubytovna gážistů, č. 5 kino- notka byla v roce 1957 vystřídána 93. raketo- městnával ústav 225 pracovníků. Nyní pracu-
sál, č. 6 velitelství, ošetřovna, č. 7 hospodářství, metným oddílem (RMO) z Bzence. je v ústavu cca 100 zaměstnanců ze Slavičí-
stáj, č. 8 dílna, č. 9 sklady, č. 10 sklad hotovost- Raketometný oddíl sestával ze 3 baterií na a jeho okolí na řešení náročných úkolů pro
ní munice. Ve středu objektu byla zelená plo- o celkovém počtu 18 raketometů. Velitelem AČR. Současným ředitelem ústavu je Ing. Ján
cha sloužící jako cvičiště. Kasárna byla obe- RMO byl pplk. Strnadel. K prvnímu rozšíře- Roman.
hnána plotem. Stav kasáren po jejich dostav- ní a úpravě kasáren došlo v polovi ně padesá- V nedávné době ústav odprodal část budov
bě je patrný z přiloženého leteckého snímku tých let minulého století, aby vyhovovala potře- kasáren soukromým subjektům k podnikatel-
a z pohledu na hlavní budovu z následujícího bám RMO. ské činnosti, což má jistě pozitivní vliv na za-
snímku, někdy ze začátku čtyřicátých let minu- Rozšíření spočívalo ve výstavbě autoparku, městnanost ve Slavičíně. Pro své potřeby si
lého století. Později byla vybudována střelnice v němž se nacházely garáže pro parkování ra- ústav ponechal cca 5 až 6 budov.
s délkou střelby na 100 m s 8 až 10 stavy pro ketometů, autodílna, dílna na opravu dělostře- Umístněním ústavu do kasáren a odprode-
střelbu z pistolí, pušek, samopalů a kulometů leckého materiálu, sklady, mycí můstek, čer- jem jeho části soukromým subjektům se cha-
jižně na okraji lesa Jamné a také vojenské cvi- pací stanice PHM a KTS. Bylo zbouráno staré rakter kasáren naprosto změnil.
čiště po pravé straně silnice na Valašské Klo- oplocení na jihovýchodní straně kasáren a roz- Podklady k článku byly čerpány z VHÚ.
bouky hned za kasárny. Prvními obyvateli ka- šířená část kasáren obdržela nový plot, a tím Za zapůjčení fotografi í děkuji panu Ščuglíkovi,
sáren byla bojová jednotka německého Wehr- se plocha kasáren zvětšila o 100 %. Na nádvo- Frajtovi a Mechlovi.
machtu, která je okupovala už od 16. března ří původních kasáren bylo vybudováno nástu- Ing. Jaroslav Bejšovec
12