Page 12 - Chytrý zpravodaj - Slavičín 06/2025
P. 12

Budova „výzkumáku“ – významná dominanta je součástí Slavičína už od 30. let 20. století

                                                             1939  (nemohla vyjet  piště.
                                                             Petrůvku), až do vykli-  93. RMO byl vyzbrojen 130 mm raketome-
                                                             zení muničních skla-  ty vz. 51. Raketomet  (RM) sestával z  vozi-
                                                             dů ve  Vrběticích. Vy-  dla PV3S a vlastního raketometu umístněné-
                                                             vezeno bylo do  Ně-  ho na vozidle. RM měl 32 raketnic. Hmotnost
                                                             mecka cca 1500 va-   RM 8512 kg, dostřel 8,2 km. V RM se použí-
                                                             gonů munice. Násled-  val náboj JRRO  (jednotný, raketový, rotačně
                                                             ně  jednotka kasárna  stabilizovaný, tříštivý, ale i trhavý) o hmotnosti
                                                             opustila a  vystřída-  24,2 kg a délce 799 mm. 93. RMO ukončil svo-
                                                             lo  je cca 100 až 120  je angažmá ve Slavičíně roce 1961 a byl včle-
                                                             vojáků werkschutzu.  něn do 3. dělostřeleckého pluku.
                                                             Tito vojáci byli urče-  V roce 1961 bylo rozhodnuto umístit do ka-
                                                             ni k strážní službě vý-  sáren Vojenský zkušební ústav 011 (VZÚ 011).
                                                             robního závodu Deto-  Ústav, neboli také „výzkumák“, spadal během
                                                             ny a  muničních skla-  své existence pod různé armádní složky a měl
        Slavičínská kasárna  jsou součástí  měs-  dů. Jednalo se převážně o  vojáky neschop-  také různé názvy.
       ta Slavičín již 86 let. Při jejich výstavbě v roce   né služby v poli, většinou rakouské národnos-  Druhé rozšíření kasáren pro potřeby ústavu
       1936 se nacházela na východním okraji města,   ti. V kasárnách se nacházela rovněž služebna  probíhalo za jeho plného provozu až do roku
       dnes už jsou v jeho středu.          gestapa.                              1966. Práce zahrnovaly zejména úpravy lož-
        Historie kasáren ve Slavičíně je bezprostřed-  Německé jednotky opustily kasárna na kon-  nic mužstva na kanceláře v budově A, výstav-
       ně spjatá s výstavbou Druhé vojenské munič-  ci války 25. dubna směrem na Petrůvku, pone-  bu budovy B na nádvoří, montážní haly včetně
       ní továrny  (2-VMT) v  Bohuslavicích. Nutnost   chána zde byla pouze destrukční skupina, jež  dílenské části, trafostanice, napojení na měst-
       výstavby 2-VMT vycházela hlavně ze vzniklé   měla za úkol vyhodit mosty ve Slavičíně.   skou teplárnu, úprava budovy 2 a 3 na ubytov-
       mezinárodní situace  (ohrožení  ČSR nacistic-  Po  osvobození  Československa byla v  ka-  nu, zastřešení věží na  budově A  atd. Pohled
       kým Německem), ale i z jiných důvodů. 2-VMT  sárnách dislokovaná pěší jednotka Českoslo-  na budovu A po zateplení, výměně oken a za-
       v sobě zahrnovala výstavbu závodu na výrobu   venské armády, která mimo jiné strážila mu-  střešení věží je patrný z barevného snímku.
       munice, muniční sklady (MS), železniční vlečku,  niční sklady ve Vrběticích, než byla vybudová-  Ústav během dislokace ve Slavičíně vždy pl-
       kasárna pro strážní jednotku a vybudování sil-  na kasárna pro strážní rotu muničních skladů.  nil úkoly při zabezpečování armády novou dě-
       nice Slavičín – 2-VMT (z Vlachovic do Slavičí-  Označení jednotky a ani kdo byl jejím velitelem  lostřeleckou technikou, sledovacími a pozoro-
       na se v té době jezdilo přes Divnice a Hrádek).  se nepodařilo zjistit. Pěší jednotka byla vyzbro-  vacími systémy a  novou municí. Za  tu dobu
        Výstavba kasáren ve Slavičíně byla započa-  jena pistolemi, puškami, samopaly, kulome-  prošel řadou peripetií, co se týče podřízenos-
       ta v červnu 1936. Hotovo bylo v březnu 1939.   ty a minomety (ve většině případů trofejními).  tí, snižování počtu pracovníků, hrozby přesunu
       Areál sestával z 10 objektů. Ubytovací část ob-  V padesátých letech byla jednotka přezbrojena  na Zahorie či do Vyškova. Přesun se naštěs-
       jekt č. 1, (také bud. A) č. 2 strážnice, č. 3 uby-  novými československými zbraněmi. Pěší jed-  tí neuskutečnil. Na konci devadesátých let za-
       tovna velitel, č. 4 ubytovna gážistů, č. 5 kino-  notka byla v roce 1957 vystřídána 93. raketo-  městnával ústav 225 pracovníků. Nyní pracu-
       sál, č. 6 velitelství, ošetřovna, č. 7 hospodářství,   metným oddílem (RMO) z Bzence.  je v ústavu cca 100 zaměstnanců ze Slavičí-
       stáj, č. 8 dílna, č. 9 sklady, č. 10 sklad hotovost-  Raketometný oddíl sestával ze 3 baterií   na a jeho okolí na řešení náročných úkolů pro
       ní munice. Ve středu objektu byla zelená plo-  o  celkovém  počtu 18 raketometů. Velitelem  AČR. Současným ředitelem ústavu je Ing. Ján
       cha sloužící  jako cvičiště. Kasárna byla obe-  RMO byl pplk.  Strnadel. K  prvnímu rozšíře-  Roman.
       hnána plotem. Stav kasáren po jejich dostav-  ní a úpravě kasáren došlo v polovi ně padesá-  V nedávné době ústav odprodal část budov
       bě  je patrný z  přiloženého leteckého snímku   tých let minulého století, aby vyhovovala potře-  kasáren soukromým subjektům k  podnikatel-
       a z pohledu na hlavní budovu z následujícího   bám RMO.                    ské činnosti, což má jistě pozitivní vliv na za-
       snímku, někdy ze začátku čtyřicátých let minu-  Rozšíření spočívalo ve výstavbě autoparku,  městnanost ve  Slavičíně. Pro své potřeby si
       lého století. Později byla vybudována střelnice  v němž se nacházely garáže pro parkování ra-  ústav ponechal cca 5 až 6 budov.
       s délkou střelby na 100 m s 8 až 10 stavy pro   ketometů, autodílna, dílna na opravu dělostře-  Umístněním ústavu do kasáren a odprode-
       střelbu z pistolí, pušek, samopalů a kulometů  leckého materiálu, sklady, mycí můstek,  čer-  jem jeho části soukromým subjektům se cha-
       jižně na okraji lesa Jamné a také vojenské cvi-  pací stanice PHM a KTS. Bylo zbouráno staré  rakter kasáren naprosto změnil.
       čiště po pravé straně silnice na Valašské Klo-  oplocení na jihovýchodní straně kasáren a roz-  Podklady k článku byly  čerpány z  VHÚ.
       bouky hned za kasárny. Prvními obyvateli ka-  šířená část kasáren obdržela nový plot, a tím  Za zapůjčení fotografi í děkuji panu Ščuglíkovi,
       sáren byla bojová jednotka německého Wehr-  se plocha kasáren zvětšila o 100 %. Na nádvo-  Frajtovi a Mechlovi.
       machtu, která je okupovala už od 16. března   ří původních kasáren bylo vybudováno nástu-   Ing. Jaroslav Bejšovec






















       12
   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16