Page 7 - Chytrý zpravodaj - Jemnice 02/2025

Aktuality z mikroregionu / Rozhovor měsíce

na zdraví. Všechny ženy mají předepsaný oděv, který můžeme předal glejt, kde se praví, že jsou občané obce Budkova. Nako-
nazvat krojem, a celá ceremonie má jasný řád. Celého soused- nec stejně jako u babského bálu složili všichni přijímaní sousedé
ského bálu se navíc účastní také obecní písař, purkmistr a první společně slib. Na ukázku jen poslední věty: Své děti chceme vy-
radní, kteří přijetí mezi sousedy přihlížejí. chovat tak, aby milovaly svůj rodný kraj, navzájem si pomáhaly,
Nejlépe oba bály popsala paní Růžena Navarová z Budkova neškodily druhým a nám rodičům byly radostí a oporou ve stáří.
v příspěvku do zpravodaje z roku 2006: Že o to se vždy snažit budeme, to dnes tu přede všemi slavnost-
„Dalším pěkným zvykem byl babský bál, který se začal ně slibujeme.
v Budkově pořádat již v letech dvacátých minulého století. (Dle Škoda že dnešní mladí lidé nemají o tuto lidovou kulturu zá-
vyprávění paní Slámové, paní Špinkové a paní Malé.) Tyto bály jem. Je pravda, že pořádání těchto bálů dalo dosti práce, ale
se pořádaly vždy za pět až osm roků, podle toho, kolik mladých vždy se našel někdo, kdo se této práce nelekal, dal dohromady
vdaných žen v naší obci přibylo. Starší ženy se oblékly do oděvů, skupinku lidí, kteří se toho ujali, a těšilo je, že se bál líbil. Na tyto
které se tady kdysi nosívaly, a každá si vybrala jednu z mladých bály přijížděli návštěvníci ze širokého okolí a všichni je hodnotili
žen, přijímaných do cechu bab, kterou představila přítomným na velmi dobře. Dnešní mládež říká o těchto bálech, že je to šaškár-
bále. na (ne všichni). Není to šaškárna, ani masopustní ryk. Chceme
Byla ustavena babská porota, která mladou ženu přijímala na jenom uchovat si našich předků pěkný zvyk.“
základě přednesených legračních říkadel, v nichž se zveřejnily Paní Navarová popsala vše velmi trefně a dobře. Jen bych
její klady i provinění. Nakonec přijímané ženy společně složily dodal, že za těch necelých dvacet let se my mladší na tyto tradice
slib. Ukázka ze společného slibu: Klepy, hněvy, závist nebudou skrz prsty nedíváme a pro některé z nás jsou dokonce zajímavé
mít mezi námi místa. Provázet nás bude vzorná spolupráce, pou- a vzácné. Ne všichni z mladší generace tyto zvyky sice vnímají,
tat láska čistá. Zda ten slib plní, posuďte sami. to je vidět, ale jistá menšina je stále udržuje nebo do budoucna
O rok nebo dva později následoval sousedský bál. Tam se udržovat chce. A to je důležité a nadějné. Tak jen dál plňme přání,
které dýchá z povzdychnutí paní Růženky, a ať je mladých lidí za
přijímaly manželské páry, také na základě zveřejněných prohřeš- tradice a zvyky zodpovědných stále více.
ků nebo legračních příhod. Tyto sousedy přijímali tři zastupitelé
obce. Purkmistr, první radní a písař, který přijímaným sousedům
-bu-

Fotbal jako celoživotní vášeň

dílu, kde měla být přednesena zpráva o činnosti. Po delším če-
kání se začalo pátrat po předsedovi, který nepřicházel. Vzkázal,
že ve funkci končí a dál nebude pokračovat. Schůze se zúčastnili
zástupci Okresního fotbalového svazu Znojmo, pánové Kolesa
a Kašaj, kteří navrhli, že musí dojít k volbě nového předsedy.
Vystoupil jsem v diskuzi a padl návrh na moji osobu, byl jsem
jednohlasně zvolen.
Nadále jsem aktivně hrál a zapracovával se do funkce za
podpory zkušeného funkcionáře Cyrila Vaňka, pokladníka fotba-
lového oddílu. Postupně se nám dařilo omlazovat mužstvo a do-
sahovat velmi dobrých výsledků. V roce 1978 došlo ke změně
názvu, Sokola nahradil název Rudá hvězda Vratěnín. Na základě
změny názvu byla větší možnost využívat na hostování pohranič-
níky. Podařilo se hrát okresní přebor na okrese Jindřichův Hra-
dec, který byl blíž. Po roce jsme postoupili do I.B třídy. Vzhledem
k nespokojenosti mužstev hrajících I.B jsme museli přejít na Br-
něnsko. Rovněž se podařilo založit žákovské družstvo, které hrá-
lo okresní soutěž, postupně byla založena i přípravka a dorost.
Když se na Jemnicku mluví o fotbale, nelze se vyhnout jménu Trénovali Martin Kincl a Jan Fic.
Pavel Kincl. Rodáka z Vratěnína provází fotbal od dětství. Jaký Svůj poslední zápas jsem odehrál v roce 1986. Po roce 1991
je život s fotbalem? Nejen o tom jsme si povídali s předsedou
fotbalového oddílu 1. FC Jemnicko. skončilo hostování pohraničníků, a proto dorostenci museli hrát
nejen svá utkání, ale nastupovat i za muže. Opět se změnil ná-
Váš život je spojený s fotbalem. Jaká byla vaše fotbalová zev, a to na Sportovní klub pohraniční policie. Podařilo se zajistit
cesta? dostatek kvalitních hráčů, aby se dál mohla hrát I.B třída.
Můj život je s fotbalem spojený už od dětství. Za vzor jsem Vratěnín a Jemnice se už před časem spojili v 1. FC Jem-
měl pohraničníky, kteří hrávali za Vratěnín. Moje organizovaná nicko. Jak ke spolupráci vůbec došlo a jak se osvědčila?
fotbalová cesta začala v Dešné, kde jsem hrál za dorost pod ve-
dením trenéra Ervína Reegena. Tou dobou se tam hrála krajská V roce 2001 padl návrh spojit se se Sokolem Jemnice. Po
dorostenecká soutěž, kde jsem byl dva roky, a v roce 1968 mě jednáních se oba kluby dohodly a my jsme tak začali hrát v Kraji
oslovilo vedení fotbalu ve Vratěníně, abych začal hrát za muže Vysočina. Sokol Jemnice hrál III. třídu na Třebíčsku, SKPP Vra-
doma. Pod vedením Jaroslava Mertla se podařilo dát dohroma- těnín I.B třídu na Brněnsku. Kolem sloučení byla spousta byro-
kracie, ale nakonec v červnu 2002 bylo oficiálně oznámeno, že
dy mladé družstvo za podpory pohraničníků. Ten čas se hrála
okresní III. třída. od sezony 2002/2003 budeme hrát I.B třídu na Vysočině pod
názvem Sokol Jemnice-Vratěnín. Na společné valné hromadě
V roce 1970 jsem narukoval na vojnu na Šumavu, kde jsem jsem byl zvolen předsedou klubu. Od roku 2005 klub nese název
se k fotbalu nedostal. V roce 1972 jsem se opět zapojil ve Vratě- 1. FC Jemnicko.
níně. Za tu dobu se hodně změnilo. V létě 1972 byla schůze od-

Listy Jemnického mikroregionu / únor 2025 / 7