Page 6 - Chytrý zpravodaj - Beroun 05/2022

Projekt Kameny zmizených v Berouně

Historická paměť by ve vyspělé společnosti měla být ve své nepokřivené podobě neoddělitelnou součástí našeho vědomí. Nabývá různých
podob, od posilování národní soudržnosti až třeba po vzpomínky na své zesnulé prapředky. V mnoha případech nejde jen o nějaké
vzpomínání na někoho, nebo na něco, ale o fenomén, který nám umožňuje sebereflexi a pomáhá bránit se zlu.
P rávě posledně jmenovaný účel historické letí díky úsilí několika zpitomělých intelektuálů stále jsou to jen čísla. Za každou číslovkou je třeba
paměti se ukazuje jako nesmírně důležitý ze-
a za přispění katolické církve, norimberské rasové vidět konkrétní život daného jednotlivce a jeho ro-
jména dnes. Tento článek píši v době, kdy ruská zákony (1935) se postaraly o segregaci Židů, a to diny. Ne nadarmo nacisté označovali vězně v kon-
vojska přepadla samostatnou Ukrajinu, kde bez nikoli na základě náboženské příslušnosti, ale centračních táborech čísly na předloktí – i to byla
okolků vraždí ženy i děti. Je to mimo jiné důsledek na základě rasy. Dopadaly tedy stejnou měrou na součást dehumanizace, dotyčný už nebyl člověk,
zničené, desítky let pokřivované historické paměti členy náboženských obcí, jako na pokřtěné nebo jen číslo. To nejmenší, co můžeme udělat pro oběti
a nulové sebereflexe po pádu bolševismu. Skuteč- nevěřící Židy, kteří se ničím jiným neodlišovali od holocaustu, je vrátit jim jejich jména a životní pří-
nost, že Rusové považují Ukrajince za podlidi a že většinové populace. V roce 1939 se začaly apli- běh. Na radnici sice visí již řadu let pamětní deska
s nimi tak zacházejí, není nic nového a pro histori- s obětmi holocaustu, ale bez bližších údajů a bez
ky ani nic překvapivého. Historie se tu opakuje již propojení na místo, kde kdysi žili.
posté: ovládnutí kolektivní historické paměti a její Když jsme před několika lety s dalšími spolu-
nahrazení rasismem a propagandou, identifikace autory vydali knihu Berounští Židé, tak se Nakla-
nepřítele, dehumanizace nepřítele, likvidace ne- datelství Machart ozvala jedna místní pamětnice
přítele. V Evropě naposledy využili uvedený vzorec s návrhem připomenout památku našich býva-
chování až do důsledků nacisté vůči Židům. lých spoluobčanů připojením k celoevropské akci
Letošního února uplynulo již osmdesát let od Stolpersteine. Tento zvláštní, těžko přeložitelný
prvních deportací berounských Židů do táborů německý novotvar, který doslova znamená „ka-
smrti na východě dnešního Polska. Toto kulaté meny, o které se má zakopnout“, přeneseně spíše
výročí je příležitostí si připomenout nejen tragic- zavadit pohledem. Jde o kostky, které mají nahoře
kou historickou událost, ale pokusit se ukotvit mosaznou tabulku se jmény zavražděných Židů
tuto část historické paměti co nejtrvalejší formou. a dalšími osobními údaji. Umísťují se vždy do ve-
Připomenout, že kdysi mezi námi, v tomto městě řejného prostoru, do dlažby chodníků před domy,
a v tomto regionu nežili v etnickém smyslu jen MY, kde tito lidé před válkou žili. Autorem projektu je
ale i ONI: Židé, Němci, protibolševičtí Ukrajinci. německý umělec Gunter Demnig a jeho nadace.
Zdaleka nejpočetnější skupinu přímo v Berou- kovat i u nás. Začala fáze dehumanizace. O to se Od roku 1992 se tento projekt rozběhl nejprve
ně tvořili právě Židé. Před druhou světovou vál- postarala propaganda a stovky ponižujících naří- v Německu samotném, později i v dalších evrop-
kou jich v Berouně žila necelá jedna stovka. První zení, ať celostátních, tak místních, od vyloučení ze ských zemích, roku 2008 se připojila Praha a dal-
z nich se zde usazovali hned, jakmile to bylo z po- škol, úřadů a většiny veřejných povolání až po zá- ší města ČR. O umístění stolpersteinů projevili
litických důvodů možné, tedy po roce 1849, kdy kaz chůze na chodníku na berounském náměstí zájem i někteří občané Berouna. Proto město nyní
se stali již téměř plnoprávnými občany rakouské a speciální nákupní hodiny pro Židy. V důsledku jedná o možnosti zapojení se do tohoto projektu.
monarchie. Uspěli především v oblasti obchodu, debaklu wehrmachtu před Moskvou koncem roku Podstatou je, že vlastní náklady na výrobu kostky
protože jím se po staletí zabývali. I když tvořili jen 1941 nacistické vedení přehodnotilo a urychlilo (cca 130 €) platí dobrovolní dárci, kteří se chtějí
nepatrnou část berounského živnostnictva, mno- fázi likvidace, tzv. konečné řešení. V Berouně zača- připojit. Pro město Beroun se počítá pro začátek
zí ve svém oboru dosáhli výlučného postavení la 18. února 1942 deportací zdejších Židů do kla- se dvěma či třemi stolpersteiny, vesměs před ve-
a často i sídla na prestižní adrese, tj. na hlavním denského sběrného střediska a odtud do ghetta řejnými budovami (umělecká škola, muzeum),
náměstí. I přes jistý chronický lidový antisemitis- v Terezíně. V té době ve městě úřady evidovaly cel- které byly před válkou židovským majetkem.
mus, který čas od času přerostl v násilnosti kvůli kem 157 Židů, z toho 97 starousedlíků (těch, kteří O dalším průběhu tohoto projektu vás bude-
činnosti „vlasteneckých rasistů“ a antisemitů, zde bydleli před rokem 1938), ostatní byli uprch- me informovat.
bylo soužití poklidné a vzájemně prospěšné. líci ze zabraných pohraničních oblastí. Z oné ne- Jiří Topinka, Státní okresní archiv Beroun
Po nástupu Hitlera a nacistů k moci se v sou- celé stovky starousedlých berounských Židů jich „Člověk je zapomenut pouze tehdy, když je
sedním Německu začalo rychle stmívat. „Nepří- přežilo pouze šest. Mezi oběťmi se nacházelo i 13 zapomenuto jeho jméno.“ Citát z židovského
tel“ byl identifikován již v druhé polovině 19. sto- dětí. Tolik statistika, sama o sobě jistě hrozivá, ale Talmudu n

Karel Souček navždy odešel do výtvarného nebe
S e zármutkem oznamujeme, Alois Novák byl jeho prvním ce i v zahraničí, jeho výtvarná
učitelem. Naučil ho základní
díla jsou ve sbírkách měst, obcí
že 10. dubna zemřel ve věku
nedožitých 84 let významný be- malířské a kreslířské techniky, i soukromých sběratelů. Karel
rounský výtvarník, malíř, fo- brával svého žáka do plenéru. Souček měl mnoho dalších akti-
tograf a mimo jiné držitel Ceny V šedesátých letech vystudoval vit. Spolupracoval s novinami,
města Beroun Karel Souček. Karel Souček „Hollarku“, na pro něž připravoval ilustrace
Představitelé města Beroun vy- níž se věnoval malbě a grafice. a dodával jim fotografie. Praco-
jadřují upřímnou soustrast celé V době studia působil již několik val i pro město Beroun, navrho-
rodině. let jako výtvarník. V roce 1955 val loga, diplomy, pamětní listy,
Od 11. dubna 1938, kdy se nastoupil do propagačního ilustroval knihy…
Karel Souček v Berouně narodil, oddělení Králodvorských žele- Město v osobě Karla Součka
zůstal tomuto městu věrný. Od záren a zůstal jim věrný plných přišlo o velkou osobnost, jeho
mládí věděl, že je mu souzeno 45 let. Po odchodu ze železáren odkaz pro příští generace ale
výtvarné umění a především se věnoval naplno volné tvor- bude žít dál v jeho uměleckých
malířství. Akademický malíř bě. Vystavoval v České republi- dílech. Čest jeho památce! n

www.mesto-beroun.cz 6