Page 19 - Chytrý zpravodaj - Beroun 04/2026

seriál

Berounské stolpersteiny (15)

V minulých letech se podařilo realizovat první tři etapy Kamenů zmizelých v Berouně. Projekt pokračuje
v roce 2026 čtvrtou etapou. Postupně vám v Radničním listu představíme dalších šest rodin Židů, jejichž
pamětní kameny financovali soukromí dárci z našeho města.

Rodina Löwy úřady tyto případy posuzovaly různě. Snad to
byl strach o děti, jenž u Hedviky zhoršil vzác-
(Karlova 560) ný, ale agresivní nádor ruky. Postupoval stejně
rychle jako nacisté ke Stalingradu. Během pár
Právě v roce 1931, kdy automobilka Tatra měsíců roku 1942 zhoubné nemoci podlehla
uvedla na trh populární vz. 57 (tzv. Hadimrš- na Bulovce v pouhých 44 letech.
ka), se v Berouně otevřelo obchodní zastou- Děti byly malé, proto do Berouna přijeli
pení této firmy spadající do koncernu Rin- Hedvičin bratr a stará matka, aby se jich ujali.
ghoffer. O čtyři roky později na Závodí začala Alenka i Pavlík, zdrceni úmrtím matky, měli
vyrábět pobočná továrna této firmy automo- velké štěstí alespoň v tom, že shodou zvlášt-
bilové chladiče (v místě dnešního Carrieru). ních okolností splňovali všechny podmínky
Šéfoval jí Ing. Vilém Löwy (1899-1944). nacistických rasových zákonů o míšencích,
Byl rakovnickým rodákem, ale rodina po- takže úředně zůstali árijci. Oba mohli zůstat
cházela ze Žluticka u Plzně. Jeho otec, židovský mezi kamarády ve třídách, Alena dokončila
obchodník v Rakovníku, podporoval synův zá- měšťanku s jednoročním učebním kurzem se
jem o techniku a chemii a nechal ho vystudovat samými jedničkami. Jelikož jí nebylo 15 let,
na pražském vysokém učení technickém. Prav- obávaný úřad práce ji ještě nemohl nasadit do
děpodobně krátce poté Vilém nastoupil k Rin- výroby, tak jí povolil opakovat poslední roč-
ghofferovi jako inženýr. Aby totiž mohl zastávat ník, přestože se učila skvěle.
ředitelskou funkci, tak se nejprve musel dlou- Děti sice zůstaly v bezpečí, otec však nikoli.
hodobě osvědčit na nižších pozicích. n Vilém Löwy Dne 10. ledna 1944 se s nimi musel rozloučit
Ke konci 20. let se seznámil s rodilou a následoval transport do Terezína. Ještě téhož
Němkou, křesťankou Hedvikou Eschnerovou, manželka, jak se tehdy slušelo, již nepracovala roku v září následoval likvidační transport Ek
úřednicí původem z Humpolce, ale pracují- a zůstala v domácnosti. asi pěti tisíců mužů do Osvětimi. Vlaky při-
cí již trvale v Praze. Možná, že měli dokonce Vilém sice nebudoval továrnu z ničeho, jížděly rovnou na rampu v Birkenau. Plyno-
společného zaměstnavatele. Láska překonala firma Ringhoffer-Tatra převzala starší výrobní vé komoře se vyhnulo jen pár stovek mužů;
jak hradbu víry, tak národnosti. Když se v roce areál firmy na stavební a izolační hmoty, ale bývalý ředitel berounské Tatrovky mezi nimi
1929 úředně brali, nikdo z otců nastávajících vyžadovalo to mnoho úsilí. Musel zajistit vý- nebyl.
novomanželů neprotestoval, byli totiž oba po robu chladičů pro řadu odlišných typů Tatrov- Po válce obě děti, zbavené rodičů, přidělil
smrti. ky v její „zlaté éře“. To se mu evidentně dařilo poručenský soud do opatrování rodině míst-
Obě děti, jak Alena (1930), tak Pavel až do roku 1939, kdy jej nacisté z rasových dů- ního obuvníka. Mladý strýc dětí totiž žil sám
(1934), se sice narodily v Praze, ale mezitím vodů zbavili funkce ředitele. Nicméně v továr- v Praze, osamělá stará prateta v Humpolci, ale
rodiče změnili bydliště. Od roku 1932 si na- ně jako nepostradatelný odborník zůstal na- opatrovnictví se mohla ujmout jen úplná rodi-
jali byt v právě dostavěné vilce čp. 560/III na dále až do nuceného transportu do Terezína. na. Alena s Pavlem se tedy s rodinou obuvníka
Závodí. Děti od té doby navštěvovaly obec- Před oběma rodiči se okupací republiky počátkem října 1945 vydali na střední Mora-
nou školu v Berouně. Poté, co byl organizačně a aplikací norimberských rasových zákonů vu, kde začali úplně nový život.
schopný Vilém jmenován ředitelem pobočky, zjevil zásadní problém: jejich dětí byli míšenci Mgr. Jiří Topinka
ustalo i pravidelné dojíždění do Prahy. Jeho a u nich záleželo na řadě okolností, okupační Státní okresní archiv Beroun

Vzpomínka na rodiny Poláčkových a Roubíčkových, Rudolfa Weila, Ervína Kohna a Viléma Löwyho

Slavnostní odhalení dalších ným povrchem věnované rodi- nulých třech etapách bylo instalo- v úterý 14. dubna ve 13:00 před
devíti kamenů zmizelých, tzv. nám Poláčkových a Roubíčko- váno do dlažby 26 Stolpersteinů. budovou radnice. Všechny vás
Stolpersteinů, které bylo pů- vých, Rudolfu Weilovi, Ervínu Vzpomínkovou akci zahájíme srdečně zveme. n
vodně plánováno na 14. dub- Kohnovi a Vilému Löwymu tak
na, tradičně na Den památky do městské dlažby na Husově ná-
obětí holocaustu Jom ha-šo‘a, městí a v ulicích Karlova, Pražská
se odkládá. Německá nadace a Kaplířova vložíme až v podzim-
STIFTUNG – SPUREN – Gün- ních měsících.
ter Demnig, která má výhrad- Památku šesti milionů Židů
ní evropský patent na výrobu zavražděných v koncentračních
Stolpersteinů, nás informovala, táborech ale tradičně v tento
že vzhledem k velkému počtu den uctíme symbolickým věn-
objednávek nestihne naše pa- cem u pamětní desky obětem
mětní kameny vyrobit včas. holocaustu a položením žlutých
Symbolické kostičky s mosaz- tulipánů v místech, kde již v mi-

duben 2026 19