Page 15 - Chytrý zpravodaj - Medlánky 5 2021
P. 15

VÁNOČNÍ SPECIÁL


          „Když jsem byla malá,“ vzpomíná babička, „býval pro mě Štědrý  Nechyběla ani předem pečená vánočka ze vzácné bílé mouky.
          den tím nejradostnějším svátkem v  roce. Ne kvůli dárkům, ty  Smažený kapr s  bramborovým salátem se nejen pro svou
          nebývaly. A když, tak jen nějaké maličkosti: ručně vyráběné  dostupnost stal populární až později.
          hračky, pletené a háčkované oblečení. Měla jsem je ráda pro tu
                                                                 „Ze studny se konečně vytáhnul meloun. Na podzim, kdy byl ještě
          krásnou atmosféru.“
                                                                 nedozrálý, se tam zavěsil do síťky. Na Vánoce se vyndal a rozkojil
          Podle babiččiných slov se za okny třpytily závěje sněhu.  na plátky. Panečku, ten byl sladký,“ usmívá se babička. Cukroví
          Hospodyně od rána připravovala večeři a, i když má půst v tento  o několika druzích neexistovalo. Po večeři se na stůl daly medové
          den základy v křesťanství, hladové krky odbývala pověrou, že  oplatky, sušené a nakládané ovoce a ořechy. Ty posloužily
          pokud nevydrží, neuvidí zlaté prasátko symbolizující bohatství.  i k večerní zábavě.
          Děti mezitím pomáhaly se zdobením stromečku. Žádný umělý, jak
                                                                 Místo televizních pohádek sedávala rodina u stolu nebo u kamen,
          je tomu dnes. I když byl malý, musel být zelený, značící život.
                                                                 vyprávěly se příběhy, zpívaly koledy a věštila se budoucnost.
          Provoněl celou sednici. Věšely na něj papírové řetízky, malá
                                                                 Zdravý vnitřek vlašského ořechu předpovídal štěstí, černý opak.
          červená jablíčka, kterým se říkalo panenská, a také ořechy. Místo
                                                                 Ořechové skořápky se pak se zbytky svíček pouštěly v lavoru po
          dnešních čokoládových kolekcí do řasnatých barevných papírků
                                                                 vodě; ty nepotopené, které zůstaly svítit nejdéle, slibovaly dlouhý
          motaly kostky cukru. Místo elektrických světýlek na něm zářily
                                                                 život.
          skutečné svíčky.
                                                                 „Štědrovečerní oslavy končily půlnoční mší. Dnes se pořádají
          „K večeři jsme zasedali při setmění, po prvních tónech trumpety
                                                                 i v dřívějších hodinách, tehdy jsme skutečně čekali až do půlnoci.
          nesoucí se z  venku. To vesnický muzikant chodil pod okny
                                                                 Do kostela se chodilo klidně i několik kilometrů zasněženou
          a vyhrával vánoční koledy.“ Elektřina byla v té době mimo města
                                                                 cestou. A i když jsme tam pak stáli celí zmrzlí, všichni jsme cítili
          spíše vzácností, svítilo se převážně petrolejkami. Svíčky na stole
                                                                 radost, lásku a naději.“
          tak plnily funkci nejen estetickou, ale hlavně praktickou. Ta v okně
          dávala kolemjdoucím najevo, že rodina už hoduje. Miska               Ve spolupráci s babičkou napsala Ivana Kilián
          s kouskem chleba, špetkou soli a hlavičkou česneku měla zajistit
          hojnost a zdraví.                                      Za obrázky, doplňující tohle vydání Medláneckého zpravodaje,
          Štědrovečerní jídelníček se měnil s  dobou. Polévku mívali tzv.  děkujeme žákům prvního stupně ZŠ Hudcova. Tématem byla
                                                                 Štědrovečerní večeře. Zároveň všem našim čtenářům přejeme
          hrstkovou, co dům dal. Děda si vybavuje, že oni za války jídávali
                                                                 krásné vánoční svátky.
          hlavně omaštěné brambory se zelím. Babiččino nejoblíbenější
                                                                                                     Vaše redakční rada
          jídlo byl černý kuba: vařené kroupy se sušenými houbami.










































          Kryštof a Matěj
          MEDLÁNECKÝ ZPRAVODAJ / ČÍSLO 5 / LISTOPAD 2021                                                           15
   10   11   12   13   14   15   16