Page 18 - Chytrý Zpravodaj - Lukovský-zpravodaj-4-2020

JIŽ 20 LET MÁ OBEC LUKOV

REPLIKU HISTORICKÉHO KROJE

P řed 20 lety vznikla replika historického kroje, který naši předci nosili nejen při slavnostních událostech, ale

zřejmě i ve všední dny. Na obnově lukovského kroje má největší zásluhu místní rodák a známý učitel hudby,
pan Milan Přívara. Po delším pátrání, jaké části, střih a zdobné prvky historický kroj obsahoval, ten pak ušila
i podrobně popsala zlínská odbornice – paní Drahomíra Brňáková (1926–2010).

Kroj byl představen veřejnosti v listopadu roku 2000 při slavnostním vysvěcení praporu a znaku obce. Že to tehdy by-
la významná událost i velká sláva, si můžete níže připomenout na fotografiích i v dobových článcích.

O obnovení lidových krojů z bývalého lukovského panství píše jejich autorka paní Drahomíra Brňáková:

Jediným známým dokladem o lido-
vých krojích na bývalém panství lukov-
ském je obraz, který byl vystaven dříve
v holešovském zámku, dnes v muzeu
v Kroměříži. Je malován nadučitelem
v Lukově – tehdy ještě v Lukovci – okres
Holešov – Františkem Kratochvílem
v roce 1893.

Barevnou fotokopii tohoto obrazu for-
mátu A2 vlastním, a proto byla hlavním
a jediným podkladem pro obnovení
typu krojů pro mladého muže a ženu.
Na obraze jsou také malovány postavy
starších mužů a ženy a pár středního
věku v zimním oblečení. Všichni s po-
krývkami hlavy. Ženy v šátcích: svo-
bodná – barvy zelené s úvazkem pod
bradu, vdané – barvy červené a bílé
s úvazkem za uši. Muži mají vesměs • Reprodukce akvarelu Františka Kratochvíla z roku 1893
černé klobouky se širokou stříškou,

k zimnímu oblečení baranici světle něn prvky z těchto krojů. Budu na jako u košile z Fryštáku.
hnědé barvy. Muži jsou obuti do vy- ně upozorňovat při popisu jednotli-
sokých černých kožených bot, v zimě vých součástek. Vzhledem k tomu, že Lukov byl pře-
do papučí. U žen je obuv rozlišena: vážně katolický, byla použita barva
svobodná má černé kožené polobotky KROJ MLADÉHO MUŽE režná nebo žlutá, u nekatolických
šněrovací, starší žena má černé snad Kroj je hodně podobný krojům z pan- obcí se používala barva modrá. (Po-
soukenné střevíce vzhledem jako po- ství zlínského, který popsal František dle knihy Jana Drábka – děkana a fa-
lobotky – lemované modře – svázané Bartoš a kroji z Luhačovického Zálesí, ráře ve Fryštáku, vydané v roce 1915,
červenou stužkou nebo tkanicí. Zim- popsaný Dr. Antonínem Václavíkem. bylo v Lukově 974 katolíků, 4 nekato-
ním obutím jsou bílé papuče. Kroj z Lukova je částečně střihově líci a 3 židé.) Stojáček se zapíná na dvě
ovlivněn krojem z Fryštáku. poutka a dva knoflíčky, rukávy se zava-
Je velkou škodou, že nejsou známy zují tkanicemi.
názvy jednotlivých součástek krojů, Košile – košula:
které byly v Lukově používány. Při po- Bílá – plátěná – střihově podobná zlín- Nohavice:
pisu jednotlivých součástek krojů bu- ské i záleské – vliv Slovácka – u krku Nohavice světle modré barvy – podle
du používat názvů používaných u kro- zřasena – zvrapena do stojáčku – na výrobců vlněný melton štíčí modř, jak
jů z okolních oblastí jako Zlín, Fryšták, stojáčku i ramenech je vyšita perlov- je barva nazývána. Jsou jednošvové –
Rusava, Valašsko, částečně i Haná. kou režné barvy jako na zlínském kroji. šev je pouze z vnější strany a na zad-
Základ vyšitého vzorku se nachází od ním díle sedlo. Střih je typicky krojový
Protože i Lukov se nachází v oblasti, kde Hostýnského Záhoří až po Luhačovic- z východomoravské oblasti. Nohavice

se prolíná Valašsko s Hanou, ale ještě ké Zálesí. Vrapený rukáv v horní části mají vpředu dva rozparky, kolem kte-
i malý vliv Slovácka, tj. až Luhačovic- je užší než u zlínské košile, ale dolní rých je našita černá tresa, pod rozpar-
kého Zálesí. Proto také kroj je ovliv- část zřasena do manžety je podobná ky směrem ke kolenům je tresa našita

18