Page 4 - Chytrý zpravodaj - Litoměřice 10/2025
P. 4
4 TECHNICKÉ SLUŽBY
ÚSPORA
Litoměřice jako první otestovaly třídění smetků
Litoměřice se staly pilotním městem v ob-
lasti třídění smetků z městských komunikací.
V areálu bývalých kasáren Pod Radobýlem
proběhla ukázka bubnového třídiče štěrku,
kterou na pozvání Technických služeb města
Litoměřice (TSM) představila firma Eurogreen,
zastupující výrobce tohoto zařízení. Cílem bylo
ověřit, zda lze smetky účinně roztřídit a znovu
využít pro zimní posyp komunikací.
TSM již dva roky využívají k třídění pronajatý
pulsonapěťový třídič od německého výrobce.
Díky němu se podařilo snížit množství mate-
riálu ukládaného na skládku na pouhých 10
až 20 %. Většina vytříděného štěrku se vrací
zpět na silnice, což městu přináší roční úsporu
v řádu statisíců korun.
„Chtěli jsme vyzkoušet alternativní tech-
nologii k dosud používanému stroji. Výsledky
ukázaly, že bubnový třídič by mohl být efektivně
využíván nejen u nás, ale i v dalších technických
službách či firmách po celé České republice,“
uvedl ředitel TSM Vítězslav Votruba s tím, že
ukázka potvrdila, že stroj dokáže oddělit jemnou
frakci 0–2 mm a také frakci 2–5 mm, která je
vhodná právě pro zimní posyp komunikací. Separaci smetků pomocí bubnového třídiče si přišli do areálu bývalých kasáren Pod Radobýlem
prohlédnout i Veronika Kleverová z TSM Litoměřice a vedoucí odboru životního prostředí městského
Výrazné úspory i ekologický přínos řadu Pavel Gryndler. Foto: Radim Tuček
Litoměřice v minulosti ukládaly na skládku při-
bližně 600–650 tun smetků ročně. Poplatek Spolupráce s univerzitou přinesla prostřednictvím TSM může nakládat jako se
činil cca 2 000 Kč za tunu, což představovalo jasný legislativní rámec surovinou. Štěrk tak lze znovu používat ke
náklady více než 1,2 milionu korun ročně. Díky Důležitým aspektem projektu je i spolupráce svému původnímu účelu, tedy jako posypový
novému způsobu třídění a opětovnému využi- s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí materiál.
tí se až 80 % materiálu vrací zpět do oběhu. nad Labem (UJEP), s níž TSM uzavřely memo- Zkoušky se zúčastnili i zástupci UJEP Mar-
Město tak každoročně ušetří mezi půl milionem randum o spolupráci. Akademici pomohli vyře- tin Kubal, Tomáš Lank a Petra Musilová. Jejich
až jedním milionem korun. Kromě finančního šit legislativní otázku – smetky z komunikací přítomnost podtrhla význam propojení akade-
efektu má projekt i výrazný ekologický dopad – lze při správném zpracování zařadit do režimu mické sféry s praxí. „Jde o příklad dobré praxe
méně odpadu na skládce a opětovné využívání tzv. neodpadů. To znamená, že na ně neplatí a úspěšné spolupráce univerzity a příspěvkové
materiálu v duchu principů cirkulární ekonomiky. přísné podmínky jako na odpad a město s nimi organizace,“ doplnil Vítězslav Votruba. /red/
ZKOUŠKA
Test stožárů veřejného osvětlení
Během prázdnin proběhly v cent- kození konstrukce. Měření odhalí
ru Litoměřic zkoušky technického i skryté vady v místech, kde běžná
stavu stožárů veřejného osvětlení vizuální kontrola nestačí (např.
pomocí speciální nedestruktivní v podzemní části nebo v okolí
metody dle Rocha. servisních dvířek stožárů).
„Díky těmto testům lze včas
Tato metoda simuluje sílu větru předejít haváriím způsobeným vě-
působící na stožár a jeho základ. trem nebo stářím stožárů, které
Pomocí přesně řízeného zatížení by mohly ohrozit zdraví či majetek
se vyhodnocuje skutečná pevnost, obyvatel,“ sdělil Vítězslav Votruba,
stabilita a zbývající životnost kaž- ředitel Technických služeb města
dého stožáru – bez jakéhokoli poš- Litoměřice. Text + foto: R. Tuček
Technické služby slavily 30 let
Technické služby města (TSM) Litoměřice oslavily 30. výročí založení ve
velkém stylu. V sobotu 6. září dopoledne připravily pestrý Den otevřených
dveří, který byl zaměřen zejména pro rodiče s dětmi, kterých do areálu TSM
dorazily desítky. „Měli jsme tu všechna naše střediska. Svou činnost předvá-
děla zeleň, čistota, odtahová služba, elektrikáři, sběrné místo z Nerudovky
i zástupci městského hřbitova,“ vyjmenoval Vítězslav Votruba, ředitel TSM
Litoměřice. Děti si mohly vyzkoušet veškerou techniku, tesání do kamene
a také vyplnit soutěžní kvíz, za jehož úspěšné zvládnutí obdržely po slosování
drobné ceny. Text + foto: Radim Tuček

